Reforma vysokých škol? Čekejme disputaci těžkou jako pedelovo žezlo ****************************************************************************************** * Reforma vysokých škol? Čekejme disputaci těžkou jako pedelovo žezlo ****************************************************************************************** 09.10.2011 07:30, Autor: Martin Rychlík [ URL "http://www.ceskapozice.cz/u/martin-ry Přípravy reformy terciáru se nejen akademikům zdají zbytečně klopotné a nahodilé, nicméně je skutečně nezbytný. Skutečně nechtějí akademici změny? Anebo se o nich chtějí bavit jinou formou? „Ministrovi školství Josefu Dobešovi lze vyčítat leccos, ale nikoli nedostatek odvahy a in sobotních Lidových novinách komentátor listu Martin Zvěřina. Článek uvodil jasným titulkem změny nevoní. Ano, je v tom samozřejmě veliký díl pravdy, nicméně školám by (některé) změn pakliže by byly sdělovány sofistikovaně, věcně a byly podloženy čísly či studiemi, k čemu povedou... Jaký bude zákon o finanční pomoci studentům? To nevědí ani experti.A protože mediálním hit školné, vezměme si za příklad přípravy zákona o finanční pomoci studentům. Jaký je? Jak vy přijde? Jaké budou dopady školného až dvacet tisíc korun ročně, jak v pátek uvedl Dobeš? U školného na technických oborech? Jakých? Co interní doktorandi? Budou platit, či naopak bu stipendia? Nevíme. Jen se dovozujeme anebo zaslechneme útržky od kvestora Vysoké školy eko Libora Svobody [ URL "http://www.vse.cz/vedeni/kvestor.php"] , jenž je vedoucím přípravnéh Proč zrovna on? Pokud by to nevěděli obyčejní novináři a jejich čtenáři, bylo by to asi pochopitelné. Ale i člen pracovní skupiny k (možná až příliš vágnímu) věcnému záměru zákona o vysokých školá postěžoval, že netuší, v jaké fázi je onen komplementární zákon o půjčkách, bude něco špat nabraly kardinální skluz; takže představa, že se ostré zákony čili paragrafovaná znění při 2012, vypadá dosti bláhově. Zapíchne vlaječku ministr Dobeš? „Jsme jako expedice, která zdolává osmitisícový vrchol, ale vlaječku na vrchol ještě nezap vtipkoval na páteční tiskovce ministr Dobeš. S úsměvem pak dodal, že není ani jisté, zda p vyšplhanou horu zapíchne on. Podobně dvojsmyslná slova uvedl později i profesor Ivan Wilhe rozumět tak, že si Dobeš ani jeho náměstek nejsou jisti tím, zda budou v úřadě, anebo tím, nestihne tak rychle? Aby bylo jasno: při vší kritičnosti ČESKÉ POZICE k ministru Dobešovi, jak čtenář ví z naší psycho, zaslouží teď pan ministr pochvalu. Zákon míří správným směrem. Nového zákona je po devatenácti novelizacích zapotřebí: stejně tak lze podpořit důraz na p kvality škol a snižování počtu soukromých institucí, celoškolní akreditace, odebírání podv profesní místa docentů a profesorů namísto inflace doživotně přelétavých akademiků. Filozo věc je třeba početní zastoupení studentů v akademických senátech, ale autorův subjektivní spíše k posílení pravomocí rektorů, nikoli mládežníků (plné znění záměru zákona v PDF jsme v úterý). V pátečních a sobotních médiích bohužel zanikl jeden hlas z tiskové konference. Byl totiž papíru, leč podstatný. „Zákon o vysokých školách je potřebný, ale bohužel došlo k rozmělně záměru,“ vzkázal z Cambridge profesor Rudolf Haňka, jenž předsedá Radě pro reformu vysokoš (R2V2). Podobně se vyjádřil už dříve exkluzivně pro ČESKOU POZICI, která o přípravě zákona informovala. Je to tak. K revoluční změně českého vysokého školství se vyjadřuje až příliš mnoho stran, konzervativců, ideologií, akademických hlasů a také – nezapomínejme – finančníků. Vždyť sá říkal, že zákon o finanční pomoci studentům z velké části přísluší ministerstvu financí a Školné, to bude pro bankovní ústavy byznys, který po roce 2013 vřele uvítají. Jaké budou ú budou půjčky úročeny? Tím se například zabýval deník Právo, nicméně jasné odpovědi se nedo Nantl: Diskuze budou pokračovat „Diskuze o věcných záměrech budou nepochybně pokračovat,“ uvedl Jiří Nantl, ředitel odboru MŠMT. A jak se zdá z pátečního veřejného debatování nad reformou terciáru v Malostranském debaty těžké jako pedelovo žezlo. Své si tam od akademické obce vyslechli náměstek Wilhelm a další architekti změn. Jednou větou: dalece převážily negativní příspěvky nad nějakými c Výtky šly z technických škol, ale i z Akademie múzických umění. Známé osobnosti – jako nap kontroverzní profesor Jiří Zlatuška – vznášely dotazy o zálusku průmyslníků na veřejné pen role studentů v rozhodujících orgánech, kde lze na internetu najít podkladové studie ke zm „strategické“ a podpořené obory, jakým způsobem budou zvýhodněny výzkumné univerzity v rám zda školné dostanou přímo školy, proč se obchází širší reprezentace vysokých škol atd. Řada racionálních otázek byla zcela ignorována...Co je nejskandálnější: na řadu racionální nepřišly odpovědi a některé otázky byly dokonce zcela ignorovány! Pak není divu, že je akademická obec nesvá, byť by možná i průvan ve vysokém školství uvít nutný. Nevyhnutelný. Vždyť nahlédneme-li i na některé části opěvované Univerzity Karlovy, tolik netvůrčích docentů a doktorů, kteří by se za zdmi alma matris neuživili snad ani jak lahůdkářství. Kdo tohle popírá, konejší se 7. dubnem 1348 a idealizuje si stav českých uni vidět realitu. Razantější, ale nutně též transparentnější a argumenty podložená příprava nových zákonů by celé zemi, celé České republice.