Změny ano, ale ať jsou k lepšímu ****************************************************************************************** * Změny ano, ale ať jsou k lepšímu ****************************************************************************************** 24.10.2011, Rubrika: Hyde park - reforma vysokých škol, Strana: 66, Autor: Václav Hampl Návrh vysokoškolského zákona má stále mnoho slabých míst Jednání o novém vysokoškolském zákoně probíhá již od jarních měsíců, kdy ministerstvo škol k diskusi první verzi návrhu. Připomínkování textu se odehrává zejména v pracovní skupině, ministerstva diskutují se zástupci České konference rektorů a Rady vysokých škol. Rád pozn je úroveň dialogu ze strany ministerstva mnohem lepší, než jak tomu bývalo dříve. Poslední známá verze návrhu je oproti předchozím relativně stručná, možná až příliš. Problém je trochu v tom, že kromě nepřijatelných pasáží vypadly i některé již dohodnuté a záležitosti. Doufám, že ministerstvo splní svůj slib a tyto pasáže do textu vrátí při příp paragrafovaného znění. „Zestručnění“ navíc způsobilo, že dokument nyní formálně nesplňuje požadavky podoby věcného záměru zákona. Každopádně jde ale o verzi, o které je dále možné vyjednávat a ve které jsou mnohé otázky řešeny celkem uspokojivým způsobem (rozdělení vyso na různé typy dle jejich zaměření, vztah vysokých škol a státu, způsob jejich financování rozpočtů, akreditace studijních programů atd.). Stále si však myslím, že než připravovat c o vysokých školách bylo by lepší novelizovat stávající předpis. Předešlo by se tak značném vnitřního prostředí vysokých škol i vnějších podmínek pro jejich činnost. Na úkor kvality I poslední verze předlohy obsahuje některé body, se kterými nelze souhlasi místa návrhu patří oblast hodnocení kvality vysokých škol. Návrh velmi zdůrazňuje, že bude kvality věnovat velkou pozornost, ale celý navrhovaný systém hodnocení je popsán velmi vág Což je škoda, protože jde o snad nejdůležitější úkol: zavést takové mechanismy, aby bylo z kdo a jak vysoké školy hodnotí a jaké má toto hodnocení důsledky (ať pozitivní nebo negati do tohoto hodnocení i mezinárodní prvek, neboť – alespoň u těch vysokých škol, které chtěj prestižními a respektovanými – nemá cenu si hrát pouze na domácím písečku. Celá tato probl měla stát předmětem dodatečného samostatného projednání. Dalším slabým místem je velmi komplikovaný návrh úpravy funkčních míst docentů a profesorů absenci skutečných důvodů pro plné nahrazení dnešních habilitačních a jmenovacích řízení p míst. Chybí přechodná ustanovení, a tak vzrůstají obavy, že tím bude značně ztížena možnos růstu mladým akademickým pracovníkům. A s tím prostě nemůžeme souhlasit. Evergreenem je i složení a kompetence akademických senátů a správních rad vysokých škol. J že aktuální verze již rozděluje pravomoci mezi tyto dva orgány celkem uvážlivě, velmi mě a poslední mediální vyjádření, která naznačovala značné přesuny pravomocí ke správním radám. tomu není důvod, ale historie ukazuje i souvislost mezi respektem k akademické samosprávě demokracie v dané zemi. Veřejnoprávní univerzita nemůže být pod kuratelou lobbistických zá či podnikatelských. Stejně tak je chybné potlačovat zastoupení studentů v senátech, jejich slyšet, a to bez ohledu na typ vysoké školy. Velké výhrady se týkají i stálých snah zavést takzvané studijní programy krátkého cyklu – „rychlovzdělání“. Jsem si jist, že by šlo o velkou devalvaci celého systému. Cokoli nižšíh stupeň nelze brát za plnohodnotné vysokoškolského vzdělání. Druhý zákon pod pokličkou Pokud jde o tolik diskutované téma školného, Univerzita Karlova aby v případě jeho zavedení šlo o přímé školné hrazené bakalářskými a magisterskými studen výši odpovídající spíše úrovni zápisného, tedy řekněme do šesti tisíc korun ročně. Vyšší č problematické a odložené školné odmítám, jednak zcela chybí vyhodnocení jeho efektivnosti s tímto systémem v zahraničí jsou negativní. Velkým otazníkem též zůstává, jak zajistit, a zavedení školného mělo pro vysoké školy alespoň nějaký příznivý finanční efekt a aby pouze přenesení části stávajících nákladů na bedra studentů. Zcela absurdní je, že ministerstvo školství připravuje „dvojče“ chystaného nového vysokošk zákon o finanční pomoci studentům, a přitom o tomto zákonu, klíčovém pro studenty a velmi vysoké školy, s reprezentací vysokých škol v podstatě žádný dialog nevede. Dodnes jsem nev verzi návrhu, a přitom má být během několika dní již zaslána do formalizovaného připomínko kterém budou mít reprezentace vysokých škol stejné postavení jako Státní úřad pro jadernou proti němu). To se ministerstvu opravdu nepovedlo. Je zřejmé, že české vysoké školství potřebuje určité reformy. Musí však jít o skutečné změ ne o nepromyšlené a nediskutované zásahy, lacině prodávané v médiích, které ve skutečnosti vysokým školám i studentům, ublíží. Musí jít o kroky, které českým vysokým školám umožní b poskytovateli bakalářského vzdělání pro nemalou část populace a českým univerzitám pomohou skutečně staly prestižními mezinárodními institucemi, jež nabízejí špičková magisterská a *** Veřejnoprávní univerzita nemůže být pod kuratelou lobbistických zájmů