Proti reformě VŠ vznesli námitky akademici, studenti i opozice

Praha 11. října (ČTK) - Proti návrhu reformy vysokých škol mají výhrady akademici, studenti i opozice. Zástupci všech tří stran dnes vystoupili na veřejném slyšení v Senátu, vadí jim třeba změny v pravomocích škol, v pojetí profesorů a docentů nebo zavedení školného. Reforma se připravuje šest let, kvůli nesouhlasu škol byly práce v minulosti vždy přerušeny. Ministerstvo školství nicméně plánuje zavést změny od roku 2013, do příštího roku chce vytvořit paragrafované znění nového zákona o VŠ.

    Například rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl se pozastavil nad návrhem, podle nějž by o ekonomických záležitostech univerzit rozhodovaly rady složené z regionálních politiků a podnikatelů. "To by samozřejmě mělo celou řadu vážných problémů," uvedl. Nesouhlas vyjádřil i s novým chápáním titulů profesor a docent, které by už neměly všeobecnou platnost, ale byly by vázány vždy jen na konkrétní univerzitu, která titul udělila.

    " Tendence posilovat v novém zákoně exekutivní pravomoci rektorů nejsou v pořádku," poznamenal také Jiří Zlatuška z Masarykovy univerzity, sám bývalý rektor. Vadí mu zejména oslabování pravomocí fakult a také změny v zastoupení akademického senátu.

    Menší zastoupení studentů v akademických samosprávách se nelíbí ani Studentské komoře Rady vysokých škol. Studenti se také ostře postavili proti plánovanému zavedení školného. To by prý vytvořilo sociální bariéru pro mnoho mladých lidí. Navíc zkušenosti ze zahraničí prý neprokázaly, že by se zavedením školného zvýšila kvalita vzdělávání.

    "Akademická obec je zvyklá kriticky debatovat," reagoval na výtky náměstek ministra a bývalý rektor UK Ivan Wilhelm. Upozornil také, že do diskuze o podobě reformy zapojili i zástupce vysokých škol, navíc některé věci se budou řešit až při projednávání paragrafovaného znění zákona. Reforma podle něj povede k modernizaci univerzit a větší konkurenceschopnosti absolventů.

    "Já si osobně nedovedu představit, že by Senát schválil zákon o vysokých školách, se kterým by nesouhlasily vysoké školy," konstatoval senátor a stínový ministr školství Marcel Chládek (ČSSD). Sociální demokracie kritizuje kromě školného také zavedení funkčních míst profesorů a docentů nebo nový způsob akreditace. Podle školského experta strany Ivana Ohlídala by měl úřad ministra školství Josefa Dobeše (VV) brát ohled i na námitky opozice, protože po volbách a případné výměně vládnoucích stran by se pak mohl vysokoškolský zákon znovu měnit.

    Návrh reformy představilo ministerstvo minulý týden, počítá také s financováním podle kvality nebo slučováním menších škol. Školy získají více pravomocí ve vnitřních záležitostech, zároveň budou mít větší odpovědnost. Veřejné vysoké školy budou s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy, kde si stanoví, jakých výsledků škola dosáhne v příštích letech a kolik peněz na to od státu dostane.

    Školy by měly procházet dvojím hodnocením. Svou činnost by měly hodnotit jednak samy, jednak by je měla každých pět let prověřovat nově zřízená hodnotící organizace.

    Návrh reformy zmiňuje také zavedení odloženého školného, kterému bude předcházet systém studentských grantů, půjček a spoření. Vláda se už dříve dohodla, že školné by se mělo začít platit od roku 2013, maximální výše poplatků bude 10.000 korun za semestr.