Proti reformě VŠ vznesli námitky akademici, studenti i opozice ****************************************************************************************** * Proti reformě VŠ vznesli námitky akademici, studenti i opozice ****************************************************************************************** Praha 11. října (ČTK) - Proti návrhu reformy vysokých škol mají výhrady akademici, student Zástupci všech tří stran dnes vystoupili na veřejném slyšení v Senátu, vadí jim třeba změn škol, v pojetí profesorů a docentů nebo zavedení školného. Reforma se připravuje šest let, škol byly práce v minulosti vždy přerušeny. Ministerstvo školství nicméně plánuje zavést z 2013, do příštího roku chce vytvořit paragrafované znění nového zákona o VŠ.     Například rektor Univerzity Karlovy Václav Hampl se pozastavil nad návrhem, podle nějž ekonomických záležitostech univerzit rozhodovaly rady složené z regionálních politiků a po samozřejmě mělo celou řadu vážných problémů," uvedl. Nesouhlas vyjádřil i s novým chápáním a docent, které by už neměly všeobecnou platnost, ale byly by vázány vždy jen na konkrétní která titul udělila.     " Tendence posilovat v novém zákoně exekutivní pravomoci rektorů nejsou v pořádku," po Jiří Zlatuška z Masarykovy univerzity, sám bývalý rektor. Vadí mu zejména oslabování pravo také změny v zastoupení akademického senátu.     Menší zastoupení studentů v akademických samosprávách se nelíbí ani Studentské komoře škol. Studenti se také ostře postavili proti plánovanému zavedení školného. To by prý vytv bariéru pro mnoho mladých lidí. Navíc zkušenosti ze zahraničí prý neprokázaly, že by se za zvýšila kvalita vzdělávání.     "Akademická obec je zvyklá kriticky debatovat," reagoval na výtky náměstek ministra a UK Ivan Wilhelm. Upozornil také, že do diskuze o podobě reformy zapojili i zástupce vysoký některé věci se budou řešit až při projednávání paragrafovaného znění zákona. Reforma podl modernizaci univerzit a větší konkurenceschopnosti absolventů.     "Já si osobně nedovedu představit, že by Senát schválil zákon o vysokých školách, se k nesouhlasily vysoké školy," konstatoval senátor a stínový ministr školství Marcel Chládek demokracie kritizuje kromě školného také zavedení funkčních míst profesorů a docentů nebo akreditace. Podle školského experta strany Ivana Ohlídala by měl úřad ministra školství Jo brát ohled i na námitky opozice, protože po volbách a případné výměně vládnoucích stran by vysokoškolský zákon znovu měnit.     Návrh reformy představilo ministerstvo minulý týden, počítá také s financováním podle slučováním menších škol. Školy získají více pravomocí ve vnitřních záležitostech, zároveň odpovědnost. Veřejné vysoké školy budou s ministerstvem uzavírat rámcové smlouvy, kde si s výsledků škola dosáhne v příštích letech a kolik peněz na to od státu dostane.     Školy by měly procházet dvojím hodnocením. Svou činnost by měly hodnotit jednak samy, každých pět let prověřovat nově zřízená hodnotící organizace.     Návrh reformy zmiňuje také zavedení odloženého školného, kterému bude předcházet systé grantů, půjček a spoření. Vláda se už dříve dohodla, že školné by se mělo začít platit od maximální výše poplatků bude 10.000 korun za semestr.