Článek včerejšího Práva o přípravě školného vyvolal mezi čtenáři velký ohlas. Ministerstvo školství chystá především školné na dřevo, tedy přímé platby v maximální roční výši 20 tisíc korun, ale také možnost výhodných půjček.

Platící studenti mají být programováni k jedinému účelu: k budování své kariéry. I takový program vyžaduje součinnost studentova mozku, tedy nějaké jeho části, ale už moc nehrozí, že by došlo k infiltraci myšlenek z jiného okruhu. Akademická svoboda, která formovala rozhled a charakter, ve vypjatých situacích i statečnost vysokoškoláků, bude obezřetně přistřižena a kolegiální vztahy mezi studenty a profesory, které na mnoha školách ještě fungují, se změní na klientské.

Ano, například se den po malostranské fackovačce sešla kousek od Staroměstského náměstí mimořádně Rada vysokých škol. To proto, aby kritizovala chystanou novelu zákona o rozpočtových pravidlech, podle níž by měly být vysoké školy ve svém hospodaření podřízeny ministerstvu financí. O tom už se bohužel nepsalo, možná jen minimálně.

Dolní komora německého parlamentu schválila ve čtvrtek návrh zákona, který v Německu usnadňuje uznání zahraničních vysokoškolských diplomů a dalších osvědčení o kvalifikaci. Norma zaručuje uchazečům vydání německého nostrifikačního dokumentu do tří měsíců poté, co žadatel předloží příslušná potvrzení ze země původu, informovala dnes agentura AFP.

Petr Nečas (ODS) chystá dle informací ČESKÉ POZICE zásadní rekonstrukci Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Premiér Petr Nečas (ODS) chystá zásadní rekonstrukci vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). „Premiér dnes ohlásil rozpuštění rady, kterou čeká zásadní obměna,“ sdělil ČESKÉ POZICI vládní zdroj. Změny v Radě potvrdili dnes odpoledne i někteří členové RVVI, které Nečas se svým záměrem seznámil.

Začali jsme od nuly a nyní řídíme instituci, která představuje elitní postgraduální školu a výzkumné pracoviště, hodnotí zakladatelé 20 let činnosti pražského CERGE-EI. Byli prvními řediteli a na fungování pracoviště dohlíží dosud, Jan Švejnar jako předseda Výkonného a dozorčího výboru a Josef Zieleniec jako jeho člen.

V roce 1991 bylo v Praze založeno špičkové akademické pracoviště, které pod zkratkou CERGE-EI jako společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd poskytuje ekonomické postgraduální vzdělání a provádí původní ekonomický výzkum. V obou činnostech bylo pracoviště v uplynulých dvou desetiletích mimořádně úspěšné.

Akademický rok začal netypicky na neakademické půdě v právě zrekonstruovaném kostele svatého Václava. Ještě před oficiálním zahájením se za zavřenými dveřmi sešli s ministrem a premiérem špičky českého vysokého školství.

Na sociální vědy jde menší část rozpočtu než v jiných zemích. Navíc jeho podstatná část končí tam, kde se kvalitního výzkumu dělá málo. To je dáno do jisté míry historicky, jelikož sociální vědy byly desetiletími komunistické doktríny poškozeny nesrovnatelně více než ostatní vědní obory. Ale na dnešním stavu má svůj díl viny i vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, která na sociální obory aplikovala systém financování, jež zvýhodňuje snadno generované práce bez mezinárodní relevance.

Podle něj u nás zatím existuje sociální bariéra. „Je nutné vytvořit systém studentských půjček, stipendií a grantů. Aby mohli studovat všichni a nedocházelo k diskriminaci těch, kteří nemají přístup k dostatečným finančním prostředkům. Až poté můžeme začít přemýšlet nad zavedením školného,“ řekl premiér při zahájení akademického roku na Slezské univerzitě v Opavě.

Česko už ví, jak má vypadat nový vysokoškolský zákon. Anebo přesněji: alespoň už to tak nějak tuší... Do finálních diskusí odborné veřejnosti totiž vstupuje věcný záměr zákona o vysokých školách, do nějž postupně zasahovali zástupci pracovních skupin, experti, ministr školství či jeho nejnovější náměstek. Takže výsledek je lehce nesourodý, říkají někteří odborníci.

Na svém jednání ve středu 5. října vyhověla vláda návrhu premiéra Petra Nečase a v rámci dodatečně zařazeného bodu, jehož projednání se uskutečnilo bez rozpravy, odvolala všechny členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).

Pražská Univerzita Karlova je na 301. až 350. místě. Tvůrci žebříčku nicméně uvedli, že Česká republika patří k zemím, jejichž vysoké školy by se zlepšením dvou nebo tří ukazatelů mohly v příštích letech dostat mezi nejlepší dvě stovky vysokých škol.

Podle návrhu reformy vysokých škol, jehož pracovní verzi mají HN k dispozici, budou univerzity nově uzavírat tří- až pětileté „dohody se státem“. V těchto dokumentech se přesně popíše, kam škola směřuje a čeho chce dosáhnout.

Školy Počátkem školního roku nastoupí na hradecké vysoké školy několik set nových studentů z celého světa. Na Lékařskou fakultu UK se hlásí mladí lidé z Indie, Malajsie, Anglie, Německa, severských zemí a z Afriky. Farmaceutická fakulta je vyhledávaná mezi studenty z Řecka.

Je na pováženou, že veřejné výdaje na vzdělávání vysokoškolského studenta jsou nižší než na studenta střední školy, říká rektor Univerzity Karlovy.

Dne 7. října byl v Právu publikován článek Žebříček: Univerzita Karlova až ve čtvrté stovce, ale nabírá dech. Naše nejstarší univerzita se – podobně jako ty v Krakově, Varšavě a v portugalském Portu – umístila v posledních letech na 301. až 350 místě.

V pondělí oficiálně začal nový akademický rok. Stalo se tak v Opavě. Tamní univerzita si totiž letos připomíná 20 výročí od svého vzniku. Pozvání školy přijal premiér, ministr školství, ale taky na 40 rektorů od nás i ze zahraničí. Atmosféra byla slavnostní, ale došlo i na témata, která akademiky trápí.

Ministr školství Josef Dobeš dnes představil návrh reformy vysokých škol, nový zákon o vysokých školách by prý měl být hotov v polovině příštího roku. Jiřího Nantla, ředitele odboru vysokých škol na ministerstvu školství jsem se zeptal, jaké body v návrhu reformy pokládá za stěžejní.

Pokud ministr školství prosadí svůj plán, zaplatí studenti žádaných oborů za diplom až 100 tisíc korun. Na tolik může vyjít běžné pětileté studium. Revoluční změnu, od níž si Josef Dobeš (VV) slibuje zvýšení kvality univerzit a dalších vysokých škol, chce spustit už za dva roky.

Návrh nového vysokoškolského zákona vzbudil největší odpor u těch, kterým je určen – u vysokých škol. Přes veškeré zaklínání Komenským nejsme a v dohledné době nebudeme pedagogickou velmocí a panuje shoda v tom, že vysoké školy by se měly reformovat.

  Šéf resortu Josef Dobeš (VV) připustil, že se uvažuje o variantě, že by se na vybraných oborech poplatek od studentů nevybíral. „Například u technických oborů je úvaha, že by školné platil za studenty stát,“ nastínil Dobeš.

Zatímco školné na vysokých školách už pomalu klepe na dveře, podmínky jeho splácení jsou stále zahaleny tajemstvím. Hrozí však, že studentům i rodičům zamotají hlavy.

Pak není divu, že je akademická obec nesvá, byť by možná i průvan ve vysokém školství uvítala. Je nutný. Nevyhnutelný. Vždyť nahlédneme-li i na některé části opěvované Univerzity Karlovy, přežívá tam tolik netvůrčích docentů a doktorů, kteří by se za zdmi alma matris neuživili snad ani jako prodavači v lahůdkářství.

Na podivné vytváření zákonů na poslední vědecké radě upozornil například rektor UK Václav Hampl. Náhodně se zjistilo, že podle chystané novely zákona o rozpočtových pravidlech by měly být VŠ v hospodaření podřízeny ministerstvu financí. To znamená, že všechny finance by měly být od všech škol směřovány na jeden účet. Tím by ztratily VŠ samostatnost a schopnost hospodařit s majetkem. A nikdo to ani s vysokoškolskou reprezentací neprojednal.

Martin Zvěřina tvrdí, že vysokým školám se do změn nechce a nepředkládají věcné námitky proti navrhovaným normám. Tak tomu opravdu není. Současná pracovní skupina pro přípravu vysokoškolského zákona má řadu členů delegovaných vysokými školami, já jsem jedním z nich. Zejména v současné éře kompetentního a široce respektovaného náměstka pro vysoké školy Ivana Wilhelma jsou věcné připomínky ke konkrétním bodům návrhu zákona brány vážně. V současné době tedy nad textem zákona probíhají tvrdé, ale věcné diskuse. Sporným bodem většinou není cílový stav, ale způsob, jak se k němu dopracovat, a řešení přechodného období. Příkladem je změna chápání profesur jako funkčních míst místo doživotních titulů.

Konkrétní model pro český zákon předložen dosud nebyl. Na konferenci konané 7. října zástupci vysokých škol slyšeli, že nebude ani k nahlédnutí před 25. říjnem, i když má na konci měsíce jít do meziresortního připomínkového řízení. Ministr Dobeš s ním přesto před novináři exhibuje na tiskovce. I kusé informace vzbuzují oprávněné obavy. Z řečí o motivaci plané plky Cena za realizaci ministrova školného může snadno skončit podobně jako mýtné brány na dálnicích, kdy režie systému sebere víc, než se na něj od studentů vybere. O tento rozdíl by pak stát snížil své financování vysokých škol, i když by současně tvrdil, že vše vybrané školám v plné výši nechává.

Celkem patnáct procent posluchačů vysokých škol nedokončí studia. Nejlépe si vedou medici, jichž předčasně vypadne devět procent, a studenti práv, z nichž školu neukončí jen pět procent. Naopak největší síto je na technice, kde se do finále nedostane až třetina studentů.

Pokud prohráváme, mohou za to pravidla. To je první, co člověka napadne, když si přečte filipiku kolegy Jana Rychlíka proti žebříčkům univerzit uveřejněnou v pondělním Právu.

Svůj odpor při včerejším veřejném slyšení v Senátu opakovaně vyjádřila i opozice. Politici ČSSD varovali šéfa rezortu Josefa Dobeše (VV), že po případném vítězství levice v dalších parlamentních volbách bude školné zrušeno.

Příští rok chce například předložit nový zákon, jak snadněji odebírat vysokoškolské tituly těm studentům, kteří je získali podvodem. Na hlídání kvality výuky chce ministerstvo zakládat dokonce nový úřad, a to nezávislou „Národní akreditační agenturu“, a už dopředu oznamuje, že asi polovina soukromých vysokých škol bude muset zavří

Balík peněz na granty se měl vytvořit tak, že by se současné daňové zvýhodnění nahradilo plošnými dávkami. „Nyní mohou rodiče studentů uplatnit slevu na dani. Plán byl takový, že tyto peníze, což je zhruba 900 korun měsíčně, se vezmou a dají se studujícím přímo,“ vysvětlil šéf Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek, který se páteční konference účastnil.

Ministerstvem školství slibovaná finanční pomoc studentům, kteří budou muset od roku 2013 platit na veřejných vysokých školách školné, se zřejmě smrskne. A to jen na takzvané spoření na studium, tedy alternativu stavebního spoření, a na půjčky dvojího druhu – na školné a na životní náklady.

Proti návrhu reformy vysokých škol mají výhrady akademici, studenti i opozice. Zástupci všech tří stran dnes vystoupili na veřejném slyšení v Senátu, vadí jim třeba změny v pravomocích škol, v pojetí profesorů a docentů nebo zavedení školného.

Dobrý podvečer vám všem, kdo nás právě posloucháte. Začíná pravidelný nedělní Kulatý stůl pořadu Názory a argumenty, u kterého vás vítá a kterým vás bude provázet Petr Schwarz. Ministr školství Josef Dobeš představil hlavní rysy univerzitní reformy. Vláda odvolala Radu pro výzkum, vývoj a inovace. Vysoké školy se obávají omezení své autonomie. Mamutí manuál k restartu rozkmotřené české vědy. To je několik titulků z posledních několika mála dnů a týdnů. A jak je zřejmé, nejsou vybrány tak úplně namátkou. I když materiálů na jejich témata bylo v poslední době vydáno nesčíslně.

Návrh vysokoškolské reformy zásadně mění zaběhnutý systém Rada vysokých škol má řadu výhrad „Doufejme, že zákon povede ke zlepšení kvality škol a ne naopak,“ říká její předseda.

Centrum ázerbájdžánských a kaspických studií (ACSC) na podporu výzkumu dějin, kultury a jazyků oblasti bylo v úterý otevřeno na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Projekt finančně podporovaný ázerbájdžánským velvyslanectvím v ČR je přidružen k Ústavu Blízkého východu a Afriky.

Univerzitám má příští rok klesnout rozpočet o 1,3 miliardy korun, tedy asi o 5,6 procenta. Na dnešním zasedání Rady vysokých škol (RVŠ) to řekl předseda ekonomické komise Jakub Fischer s tím, že výdaje na studenta se sníží z 65.000 na 60.000 korun. Počítá s tím návrh rozpočtu ministerstva školství na příští rok. Podle akademiků by se to ale odrazilo na kvalitě vysokých škol.

Ve věcném záměru je mnoho správných a pokrokových myšlenek. Během posledních diskusí s akademickou obcí došlo ale k rozmělnění a oslabení logiky návrhu, který mohl postavit české vysoké školství na úroveň vyspělých evropských zemí. Příkladem jsou třeba doporučení týkající se rad vysokých škol. Naše původní doporučení, velmi podobné systému na rakouských či německých vysokých školách, je dnes pokrouceno k nepoznání.

Specializační vzdělávání lékařů k atestaci přejde od ledna 2012 z Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) na univerzity. Zajišťovat je bude sedm lékařských fakult pražské Univerzity Karlovy, olomoucké Univerzity Palackého a brněnské Masarykovy univerzity. S jejich vedením podepsal dnes ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) veřejnoprávní smlouvy.

Jednání o novém vysokoškolském zákoně probíhá již od jarních měsíců, kdy ministerstvo školství předložilo k diskusi první verzi návrhu. Připomínkování textu se odehrává zejména v pracovní skupině, kde zástupci ministerstva diskutují se zástupci České konference rektorů a Rady vysokých škol. Rád poznamenáván, že nyní je úroveň dialogu ze strany ministerstva mnohem lepší, než jak tomu bývalo dříve. Poslední známá verze návrhu je oproti předchozím relativně stručná, možná až příliš.

Studenti vysokých škol si už brzy budou muset za své vzdělání zaplatit. Vláda počítá s tím, že školné zavede už od přepřeštího akademického roku. V tom tedy mají ministři jasno. Méně jasné je, za jakých podmínek ho studenti budou platit a už vůbec není jasné, co by vlastně mělo školné přinést. I o tom bude dnešní Partie. Ve studiu vítám ministra školství Josefa Dobeše. Dobrý den.

V případě, že by stát úroky za studenta nezaplatil a neplatili by je v průběhu studia ani sami studenti, je otázkou, zdali by banky na podobné požadavky přistoupily. Zcela totiž odporují bankovní praxi.

Záměr nového vysokoškolského zákona předpokládá, že současné pravomoci ministerstva školství a akreditační komise v záležitostech akreditování vysokých škol převezme nový úřad, Národní akreditační agentura. Předsedkyně Akreditační komise Vladimíra Dvořáková se ale obává toho, že činnost agentury bude omezena, protože některá hodnocení škol by měly provádět licencované organizace. Podle ředitele odboru vysokých škol ministerstva školství Jiřího Nantla jde ale o nedorozumění.

S výběrem vysoké školy pomůže uchazečům o studium také letos veletrh Gaudeamus, jehož se každoročně účastní tisíce mladých lidí. Na brněnském výstavišti se jim tentokrát formou informačních stánků, přednášek a dalších akcí představí 3500 oborů, které lze studovat v Česku nebo na zahraničních školách.

Česká televize nedostatečně plní svou roli v informování o oblasti vzdělávání, napsali v otevřeném dopise Radě České televize mimo jiné zástupci českých vysokých škol. Způsob, jakým ČT vzdělávání mediálně prezentuje, směřuje podle signatářů dopisu spíše proti veřejnému zájmu, nikoliv k jeho podpoře. Dopis podepsali například prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech, prorektor Univerzity Pardubice Karel Rýdl či Bohumil Kartous ze společnosti Scio. Rada ČT se chce s dopisem nejprve seznámit.

Nový vysokoškolský zákon bude řešit odebírání neoprávněně získaných titulů. Při dnešních interpelacích ve sněmovně to řekl ministr školství Josef Dobeš (VV) v reakci na slova Ivana Ohlídala (ČSSD), podle kterého ve věcném záměru předlohy tato záležitost chybí.