Školné může připravit stát o miliardy ****************************************************************************************** * Školné může připravit stát o miliardy ****************************************************************************************** 12.12.2011, Profit, Strana 16, byznys, autor: Jaromír Bartůněk        Jen co se ministr školství Josef Dobeš zbavil balvanu v podobě nepohodlného vicekancléře L vystupují v době škrtů a úspor na světlo světa ještě o mnoho vážnější problémy než pouze t Návrh zákona o takzvané finanční pomoci studentům, který zavede školné na vysokých školách některých rektorů až miliardový dopad na státní rozpočet. Dobešovi, proti němuž stojí jako reprezentace vysokých škol, zůstává v této problematice oporou prezident Václav Klaus. Stu VŠ zadarmo je podle něj parazitování studentů na zbytku společnosti. Vysoká škola, míní Kl každý výrazným a zásadním způsobem zvyšuje svůj lidský kapitál - „jde o osobní investici“.             Ta má ale svá úskalí pro stát, jenž se tváří, že chce být dobrým hospodářem. D je vystihla Rada vysokých škol, ze zákona vrcholný orgán reprezentace VŠ. Míní, že půjčky poskytované komerčními institucemi povedou k vysokému zadlužení budoucích absolventů VŠ i domácností. Například Američané za studia dluží již rekordní téměř bilion dolarů (zhruba 1             Rada Dobešovi dále vytkla, že návrh samotný je v rozporu s programovým prohláš v něm zavázala, že zavede účinný systém finanční pomoci studentům opírající se o základní pro všechny posluchače VŠ. Ty ale z návrhu vypadly. Ve věcném záměru schází i exaktní anal rozpočet například z hlediska daňových slev.             Návrh zákona je také v rozporu s koaliční smlouvou, neboť ta počítala, že abso půjčku na školné splácet až po dosažení průměrného platu v zemi. Dobeš teď ale zapracoval půjčka se bude splácet, jakmile plat vysokoškoláka dosáhne dvojnásobku minimální mzdy. Ted jestliže by se školné platilo už dnes. To je o 7 500 korun nižší hranice.             Na vysvětlenou dodejme, že školné v maximální výši 20 tisíc korun ročně bude z od akademického roku 2013/2014 a musí být školám zaplaceno ihned (půjde tedy o platbu přím odloženou). Návrh zákona popisuje celkem šest variant, jak si bude moci student půjčit. Zř kdy uzavře smlouvu u komerčního finančního ústavu. Návrh je výhodný pouze pro komerční banky Česká konference rektorů, vedle Rady VŠ druhý nejvyšší orgán, se rovněž domnívá, že v návr vyjádřeny dopady na státní rozpočet, které by se prý i v minimálních variantách pohybovaly milionů korun. Rektor AMU Ivo Mathé říká, že „podle některých výpočtů mohou dopady na stát dosáhnout i miliardových hodnot“. Rektoři se bojí, že by se veškeré dopady řešily na úkor vysokým školám. „Návrh se tak stává výhodný pouze pro komerční banky, nikoli pro studenty varoval rektor VŠE Richard Hindls.             Jeho úvaha je opodstatněná. Školným chce Dobeš zazáplatovat skutečnost klesají terciární vzdělávání. Zatímco letos bylo pro vysoké školy vyčleněno více než 20,1 miliardy na příští rok to je jen 18,85 miliardy. „Ze dne na den to činí pokles o 6,5 procenta,“ pod Přitom počet posluchačů českých VŠ se od roku 2001 zvýšil téměř dvojnásobně. Před 10 lety tisíc, nyní 408 tisíc. Zástupci škol poukázali též na fakt, že Česko silně zaostává ve výd školství za vyspělými zeměmi. Patnáctka zemí OECD dává na tyto účely průměrně 1,5 procenta příštím roce jen 0,55 procenta. Úroky zaplatí stát Vraťme se ale k návrhu zákona, abychom výše uvedené připomínky pochopili v celém kontextu. popisující mechanismus půjček na školné, počítá se zřízením zcela nového ústavu při minist s názvem Centrum správy financování pomoci studentům. Půjčky by poskytoval tento ústav a p by pocházely z fondů státní Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). Tato varianta vybudováním systému, který by vedl veškeré informace o studentech a související agendu. Ce zřízení by jistě vyšlo na stovky milionů) by školné zasílalo přímo na účet dané vysoké ško by byl úročen po celou dobu jeho trvání, tedy ode dne poskytnutí půjčky.             Varianta druhá, jak bylo řečeno, zřejmě vítězná, počítá de facto s tím, že stu smlouvu o půjčce u komerčního subjektu. Posluchač VŠ neplatí úrok (půjčka mu také není úro mezi poskytnutím půjčky a okamžikem, kdy začíná půjčku splácet. Úrokové náklady na poskytn bezúročnou dobu (od poskytování půjčky do okamžiku začátku splácení) by uhradil stát prost Při statisících studentů by to však znamenalo pro stát vynaložit i několik miliard ročně.             Právě v tomto případě, že by stát úroky za posluchače VŠ uhradil už v průběhu státu nemuseli nic vracet), lze ale počítat s tím - vrátíme-li se k varování Hindlse -, že rozpočty vysokých škol. Předsednictvo Rady VŠ i proto žádá Dobeše, aby zajistil komplexní záměru zákona. Z kapsy do kapsy Vezmeme-li v úvahu, kolik finančních prostředků už asi příprava systému školného stála daň (z něčeho se musely zaplatit všechny ty konference, pracovní týmy, vypracování takzvané Bí vezmeme-li v potaz i hrozbu vysokých budoucích dopadů na státní rozpočet, lze se spíš přik akademiků, že systém je z dlouhodobého hlediska nepřijatelný. Snaha Dobeše (potažmo vlády), kteří de facto chtějí jen přelít peníze z jedné kapsy do dru univerzitám na úkor školného a nalít tyto seškrtané miliardy do bank v podobě splátek za ú - se jeví jako naprostý odklon od dlouhodobě prosazované strategie vzdělanostní společnost podstatou jsou inovace, výzkum a vývoj. A na ty by měl přece rozumný stát sázet nejvíc. Pr návrh brát vážně jako skutečnou reformu, kterou vysoké školy potřebují.