K teologii v době ateistické












            ******************************************************************************************

            * K teologii v době ateistické
            ******************************************************************************************
            20.12.2011 01:06, Autor: Martin Rychlík

            V Česku studuje na pěti teologických fakultách pět tisíc lidí. Ne všichni míří k pastoračn
            některých oborech ani nevěří v Boha.
            Před Vánoci se to – až heretické – zamyšlení snad i hodí. Statistici spočetli, že při sčít

            polovina obyvatel České republiky ke své náboženské víře nevyjádřila; nejvíce věřících má 
            církev (1 083 899 osob), následují evangelíci. Otázka je nasnadě: Kolik ti stále ateističt
            potřebují vychovaných kněží a farářů? Lidové noviny se v úterní příloze Akademie věnují te

            fakultám, jichž je v České republice hned pět – tři v Praze, jedna v Olomouci a jedna v Če
            Budějovicích. Není to moc? Málo? Akorát?

            Teologickou fakultu vystudovala například i ThDr. Kateřina Klasnová, manželka Víta Bárty (
            rigorózní práci prolustroval server Aktuálně.cz, anebo šéf Poštovní spořitelny Jan Lamser.
            fakultách studuje dle LN celkem pět tisíc studentů, ale jen mizivé množství jich jde „děla

            teologii čili kněžské povolání.
            „U nás to bývá tak do deseti lidí ročně,“ říká Prokop Brož, děkan Katolické teologické fak
            níž bylo k říjnu registrováno 928 studentů. Na těchto školách se totiž zdaleka nestuduje j

            ale filozofie, dějiny kultury a umění, antropologie, historie, sociální práce, bohemistika
            pedagogika.
            Univerzita Karlova vyučuje bohoslovectví již od roku 1348. Dnes má tři teologické fakulty:

            evangelickou a husitskou. V Olomouci bývalo jezuitské lyceum povýšené na univerzitu (1573)
            Cyrilometodějská fakulta Univerzity Palackého. Nejmladší české učení pro výuku teologie je
            Jihočeské univerzitě.

            „Theologie se obecně chápe jako nauka (řeč) o Bohu. To znamená, že vlastním předmětem theo
            píše ve svém Úvodu do religionistiky (1994) Břetislav Horyna, když vysvětluje zásadní rozd
            a srovnávací vědou – religionistikou. (A ano, je to ten profesor Horyna, který byl letos o

            mailové výhrůžky smrtí svému kolegovi, jemuž by prý stačila „jedna injekce v trolejbusu“ a
            Kandidáti teologie bez víry
            LN upozorňují, že ke studiu teologie není třeba, aby byl člověk věřící. Na oborech typu so

            je podle proděkana husitské fakulty Jiřího Vogela asi jen dvacet procent věřících křesťanů
            škole pak převládají ženy „naprostou většinou“. Ale ani studenti, kteří se připravují na k
            teologie, nejsou ve všech případech věřící (k přihlášce na školu je však nutné dodat „osvě

            bezúhonnosti“ od duchovního či kaplana).
            Jak se všichni ti „teologové“ uplatňují v praxi? Míří prý do státní správy, charity, médií
            k oné tradiční pastorační práci té které církve. Nezaměstanost absolventů kolísá podle pod

            Vysokeskoly.com mezi 6,5 až 1,4 či dokonce nula procenty (nejvíce neuplatněných má údajně 
            univerzita, nejméně pražská katolická fakulta).
            Zaplaťpánbůh za to, že veřejné teologické fakulty kultivují ducha, etiku, rozvíjejí vzděla

            na nejlepší tradici křesťanství. Nicméně je validní otázkou, zda by fakulty neměly plně do
            a zaměřit se na – teologii.
            Při rozšiřování sféry svých zájmů (na úkor sesterských humanitních fakult) a získávání co 

            studentů bychom se mohli dočkat i chvíle, kdy budou novodobí doktoři teologie kázat nejen 
            právu, ale také o politické ekonomii nebo o praktické politologii.