Samostatný problém v otázce zavedení školného je tak zvané odložené školné

20.12.2011, Rubrika: U nás doma, Strana: 8, Autor:D. D., Téma: Ostatní

Školné, to je pro veřejnost a média skvělé téma, v procesu reformy vysokého školství to ale není ten nejdůležitější problém. V oblasti financování univerzit je podstatné, aby nedocházelo ke snížení normativu, tedy té částky, kterou univerzita dostává na jednoho studenta od státu.

„Pokud připustíme tu nejpesimističtější variantu vývoje financování univerzit, tak o co víc škola vyberena tzv. školném, o to jí míň stát dá. Proto je otázka, jak se bude se školným zacházet, otázkou zásadní,“ tvrdí rektor brněnského vysokého učení technického profesor Karel Rais.

Školné by podle něj nemělo být úsporou státu na školách, ale prostředkem k jejich rozvoji, a to se zatím jasně neřeklo. „Jediné, co zatím zažívám za posledních šest let ve funkci rektora, je, že se dlouhodobě snižuje normativ. Měli jsme normativ 33 tisícadneska jsem už pod 27 tisíci. Začínáme se dostávat do situace, že se od kozy, která jekrmená jako králík, očekává, že dá mléko jako kráva, a to asi není reálné,“ rozebírá situaci ve financování vysokých škol rektor Rais.

Samostatný problém v otázce zavedení školného je podle rektora Raise tak zvané odložené školné, kdy student zaplatí až po vystudování. „Představte si, že student bude 5 let navštěvovat univerzitu a potom, když dostuduje, tak by měl zaplatit školné za 5 let. Proč by to dělal? Pojede do Brazílie, tam bude pracovat někde v pralese, a kdo ho tam bude honit? Pracovníci univerzity? Nebo finanční úřad?“ ptá se Karel Rais.

Existují i další příklady problematického placení tak zvaného odloženého školného, například, když si dá absolvent po studiu roční pauzu, a nebo nenajde práci... Mnoho komplikací může přinést také administrace půjček. Rektor Rais k tomu uvádí jeden příklad ze současnosti, který může ilustrovat, co všechno může univerzity potkat. „Před pár lety se řeklo, že dotaci na ubytování bude dostávat každý student a „dočasně“ ji bude vyplácet univerzita. Realita je taková, že naše univerzita v Brně je výplatním střediskem pro 24 tisíc studentů. Škola ale potřebuje především pedagogy, odborníky a ne účetní…“ podotýká rektor Karel Rais.