Kdo popsal víc stránek? ****************************************************************************************** * Kdo popsal víc stránek? ****************************************************************************************** 20.12.2011, Rubrika: Akademie, Strana: 19, Autor: Radka Kvačková Mezi Radou vysokých škol a ministerstvem školství se rozpoutal zajímavý spor o to, kdo pop papíru. Vlastně jde o věcný záměr zákona o finanční pomoci studentům, na jehož základě se budoucnu vybírat školné. Rada tvrdí, že návrh má jen dvě stránky, a přitom stál spoustu pe kontruje, že materiál má devadesát stran a obsahuje vše, co má obsahovat, včetně několika Rada říká: My jsme jenom připomínek napsali 134 stran! A ministr zase: Tolik stránek jste proto, že jste do těch připomínek zkopírovali celý náš věcný záměr! Vzhledem k tomu, že má zákona k dispozici, mohu potvrdit, že má skutečně 90 stran a je tam i hodně výpočtů a tabu například ty, které ukazují, jak se bude vyvíjet zadlužení vysokoškoláků v příštích letech mít Rada vysokých škol nejspíš pravdu, když naznačuje, že za ty peníze, co byly na reformu vzdělávání vyčleněny, by se dalo čekat víc. To ovšem nemusí být problém toho návrhu, ale t (Původně činila 91 milionů a po zásahu ministra se údajně smrskla jen na polovinu.) V rece chce Národní ekonomická rada vlády přispět do debaty, jak šetřit v případě mimořádně nepří ekonomiky, se objevila jedna zvláště zajímavá myšlenka. Aspoň ve verzi, kterou jsme si moh novinách, se říká, že by se mohlo, mimo jiné, o jeden semestr zkrátit vysokoškolské studiu nápad, napadlo mne a už jsem se chystala uchopit téma za pačesy. Osobně si totiž myslím, ž pět až šest let studia lidem, z nichž velká část stihne při škole ještě docela slušně vydě trochu přepych. Byla to ale falešná stopa. Člen NERV Tomáš Sedláček mi do telefonu vysvětl dezinterpretaci. Materiál prý unikl nehotový, ale hlavně, nemělo jít o zkrácení studia, al školy nedostávaly na studenty státní dotace ještě o rok déle, než činí standardní doba stu ale jen o půl roku. Tak nic. Testy, které psali žáci na stovce základních škol, aby se prověřila technika a logistika, provizorní, ale sháňka po nich je přesto značná. Teď všichni přemýšlí, jestli by věděli to deváťáků, třeba že slovo „někteří“ je zájmeno, a jestli by poznali, že podstatné jméno v s předmět. Mnozí se přiznávají, že nepoznali. Naštěstí to vypadá, že v testech půjde i o něc jestli je člověk, který opouští základní školu, schopen rozumět psanému slovu. To by ale m ne? Jasné je rozhodně jedno: Lidi testy baví. Nepřehlédli jste v LN článek „Dejte vajíčko nenamalovaný“ od ekonoma Petra Bartoně, působí univerzitě? Upozorňuje na skutečnost, že cena vajíček (lidských), která darují vysokoškola pomohly k dítěti neplodným párům, roste. Jednu jsem poznala v Americe. Před šesti lety dos pět tisíc dolarů a zaplatila si tak rok studia na univerzitě. Teď prý se platí za jeden od tisíc. Tedy pokud vysokoškolačka vykazuje výborný prospěch. Představa, že jdu na trh s vlastními vajíčky a zvyšuju cenu předložením indexu, je poněkud ale věc má určitou logiku. Tedy aspoň pokud připustíme, že čím lepší prospěch, tím vyšší i lepší genofond. A nakonec to může mít vlastně na populaci příznivý vliv. Zvlášť když si uv přirozeném plození dětí se vysokoškolačky velkou výkonností nevyznačují. Spíš naopak. Výsledky všeobecného sčítání nám zase nepřinesly hodnověrnou informaci o tom, kolik u nás kolik romských žáků je třeba v praktických školách. Tak snad pomůže ta ombudsmanova metoda líbila odpověď na otázku, v čem spočívá. Zněla: Ve vizuálním pozorování. Není nad to.