Vláda včera odklepla návrh Petra Nečase, který dal dohromady seznam 16 nových členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Obměnit se ji rozhodl z poloviny. Mezi nováčky je psychiatr Cyril Höschl či fyzik Tomáš Jungwirth. Záhy po jmenování už ale zaznívá kritika.

Do Hradce Králové se dnes sjedou rektoři z celé republiky, jednat budou o připravovaných reformních zákonech a rozpočtu univerzit na příští rok. Ten by se měl totiž snížit o zhruba 1,2 miliardy, a roční výdaje na studenta by tak klesly z 65.000 na 60.000 korun.

Sněmovní rozpočtový výbor na dnešním jednání nerozhodl o žádosti školského výboru posílit v návrhu státního rozpočtu pro příští rok výdaje na vysoké školy o 1,2 miliardy korun. Poslanci nemohli o požadavku hlasovat. Školský výbor totiž chtěl odebrat částku z vládní rozpočtové rezervy, která by tím klesla pod zákonem stanovenou mez.

Přestože se v Praze koncentruje věda i studenti z celé republiky, pražské univerzity na miliardy z Evropské unie nedosáhnou. Na tiskové konferenci to dnes kritizovali rektoři pražských vysokých škol. Výsledky ve vědě budou rozhodovat o tom, která univerzita bude podle chystaného vysokoškolského zákona považována za výzkumnou a bude moci mít doktorské programy. Ministr školství Josef Dobeš (VV) přitom nedávno uvedl, že se pokouší vyjednat evropské dotace i pro Prahu.

Pražské univerzity nedosáhnou na miliardy z Evropské unie, Praha jako bohatý region totiž nemá na peníze z EU nárok. V metropoli se přitom koncentruje věda i studenti z celé republiky. Výsledky ve vědě navíc budou rozhodovat o tom, která univerzita bude podle chystaného vysokoškolského zákona považována za výzkumnou a bude moci mít doktorské programy.

Lze v době masového vysokoškolského vzdělání zajistit, aby studenti psali kvalitní diplomové práce? A máme to po nich vůbec chtít, když většina stejně nebude pracovat v oboru studia?

Dvojice zákonů, jež má změnit fungování vysokých škol a které by měla během prosince dostat do rukou vláda, se rektorům vysokých škol nelíbí. Jeden z nich – zákon o finanční pomoci studentům – dokonce Česká konference rektorů (ČKR) nedoporučuje přijmout. Zákon podle ní není výhodný pro studenty, ale jen pro komerční banky.

Vyzkoušejte si odlévání zkamenělin, půjčte si mikroskop, poslechněte si přednášku o evoluci. To vše nabízí zájemcům zdarma nově spuštěný projekt Přírodovědci. A nechybí ani další dárky pro registrované: poštou přijde třeba průkaz a deník přírodovědce.

Prezident Václav Klaus se při své dnešní návštěvě v Ostravě postavil za placení školného na vysokých školách. Bezplatné vysokoškolské studium označil za parazitování studentů na zbytku společnosti. Klaus tak reagoval na jeden z dotazů při přednášce na Ekonomické fakultě Vysoké školy báňské-technické univerzity v Ostravě.

Hlavní město rozdělí přes 350 milionů korun z evropských fondů na vzdělávání, začleňování znevýhodněných lidí a podporu firemních školek. O přidělení peněz z operačního programu Praha Adaptabilita rozhodla v úterý rada města, usnesení zveřejnila Praha na svých webových stránkách.

Podle prezidenta republiky je bezplatné studium na vysoké škole parazitováním studentů na zbytku společnosti. Neparazitují však studenti základních a středních škol, u těch je prý logické, že stát je financuje.

Zdá se to jako nekonečný ping-pong. Ministerstvo školství zveřejní aktuální verzi svého záměru k reformě vysokých škol, odborníci z řad České konference rektorů nebo Rady vysokých škol k ní obratem sepíšou několik stran kritických připomínek.

Protože jsou evropské peníze na rozvoj vědy určeny na podporu regionů, které jsou v Unii podprůměrné, mohou být v Česku použity všude, jenom ne přímo v Praze, jež jediná má lepší ekonomické výsledky.

Za stránku a půl textu formátu A4 návrhu zákona, který zavádí školné na veřejných VŠ, vydal ministr školství Josef Dobeš (VV) 46,5 miliónu korun. Včera to uvedlo předsednictvo Rady vysokých škol.

Na samotný okraj zájmu je – z široké oblasti vzdělávání - odstrčeno vzdělávání budoucích učitelů. Fakulty veřejných vysokých škol a univerzit připravující učitele (včetně Univerzity Karlovy v Praze) živoří na samém okraji existence, podpory ze strany státu se jim dlouhodobě nedostává, ačkoli by měly být jednou z jeho priorit.

Vláda prý jmenovala novou Radu pro výzkum a vývoj, jež spolurozhoduje o miliardách pro vědu, bez jakéhokoli vědomí představitelů akademické obce.

Prezident také vystudoval zdarma, nyní je ale podle něj bezplatné studium parazitováním na společnosti. Takto kritizovali postoj prezidenta Václava Klause senátor ČSSD Marcel Chládek i šéf Studentské komory Rady vysokých škol Miroslav Jašurek. Klaus při středeční návštěvě Ostravy výroky o parazitování podpořil zavedení školného. Podle Jašurka má ale vzdělání nejen osobní, ale i společenský přínos, a prezident se tak staví proti tradici evropské vzdělanosti.

Návrh zákona o školném se po očištění od nadbytečného textu vejde na 1,5 strany, na přípravu dvou reformních zákonů mělo přitom ministerstvo rok a půl a dotaci 93 milionů korun.

Do roku 2020 by mohla na výměnný zahraniční pobyt vyjet až pětina studentů. Evropská komise (EK) totiž plánuje v programu Erasmus pro všechny navýšit na léta 2014 až 2020 rozpočet o 70 procent, celkem by šlo na vzdělávací výměny 19 milionů eur (asi 484 milionů korun). Novinářům to dnes řekl Karel Barták z generálního ředitelství pro vzdělávání a kulturu EK s tím, že by se měla omezit podpora vzdělávání dospělých.

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) jmenoval ředitelem Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) svého dosavadního prvního náměstka Vladimíra Pavelku (TOP 09). Post ministerského náměstka je po odchodu Pavelky neobsazen, agendu, do které spadá dohled nad fakultními nemocnicemi a chodem úřadu, převezme zatím ministr. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.

Jen co se ministr školství Josef Dobeš zbavil balvanu v podobě nepohodlného vicekancléře Ladislava Bátory, vystupují v době škrtů a úspor na světlo světa ještě o mnoho vážnější problémy než pouze ty personální. Návrh zákona o takzvané finanční pomoci studentům, který zavede školné na vysokých školách, může mít podle některých rektorů až miliardový dopad na státní rozpočet.

Školství pod Dobešem? Byrokracie, nekoncepční návrhy a vyvolávání paniky, míní šéf poslanců TOP 09 Revoluční novinka ministra školství startuje - plošné testování páťáků a deváťáků. Zatím jen pilotně na stovce škol. Stejně jako ostatní nápady i tento čelí kritice.

Rozpaky mezi některými představiteli vysokých škol vzbudil návrh na zkrácení vysokoškolského studia o jeden semestr, tedy z běžných pěti let na čtyři a půl roku.

Zatímco se veřejnost baví mediálními vystoupeními jednou přisprostlého, podruhé ufňukaného pana Bátory, připravuje nejlepší ministr školství potichu zákon, který vysokým školám odlehčí od jejich akademických svobod.

Asi 150 studentů včera během protestního happeningu oblepilo ministerstvo školství transparenty. Jeden z hlavních vzkazů na velkém bílém plátně napsaný červeným písmem zněl: „Bez bohatých rodičů studium na pí...“

Jedenáct českých vědeckovýzkumných projektů si mezi sebou rozdělí 3,5 miliardy korun z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Největší dotaci téměř miliardu korun přitom dostane Národní ústav duševního zdraví, který má vyrůst v Klecanech u Prahy. Peníze v listopadu schválil ministr školství Josef Dobeš (VV), sdělil dnes ČTK Radek Melichar z ministerstva.

Sněmovna umožnila jednodušší uznávání odborné kvalifikace zahraničních expertů, kteří přijedou do Česka pracovat jen nakrátko. Změny včetně jednotné evidence expertů navrhla vláda v návaznosti na předpisy EU. Novelu dnes poslanci schválili beze změn. Nyní ji dostane k projednání Senát.

K pietním akcím za zesnulého exprezidenta Václava Havla se připojí i Univerzita Karlova. Na čtvrtek naplánovala od 14:00 smuteční setkání ve velké aule Karolina. Největší a nejstarší česká univerzita, která udělila Havlovi čestný doktorát, také z pietních důvodů zrušila vánoční koncert. Lítost nad Havlovým odchodem vyjádřili i čtyři rektoři, kteří školu vedli od roku 1990, projev soustrasti zaslal též rektor Univerzity Komenského v Bratislavě Karol Mičieta. Havel skonal v neděli 18. prosince ve věku 75 let.

Školné, to je pro veřejnost a média skvělé téma, v procesu reformy vysokého školství to ale není ten nejdůležitější problém. V oblasti financování univerzit je podstatné, aby nedocházelo ke snížení normativu, tedy té částky, kterou univerzita dostává na jednoho studenta od státu.

V receptu, kterým chce Národní ekonomická rada vlády přispět do debaty, jak šetřit v případě mimořádně nepříznivého vývoje ekonomiky, se objevila jedna zvláště zajímavá myšlenka. Aspoň ve verzi, kterou jsme si mohli přečíst v novinách, se říká, že by se mohlo, mimo jiné, o jeden semestr zkrátit vysokoškolské studium. Zajímavý nápad, napadlo mne a už jsem se chystala uchopit téma za pačesy. Osobně si totiž myslím, že platit pět až šest let studia lidem, z nichž velká část stihne při škole ještě docela slušně vydělávat, je trochu přepych.

Víte, co mají společného místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Kateřina Klasnová, šéf Poštovní spořitelny Jan Lamser a olomoucký arcibiskup Jan Graubner? Studovali teologické fakulty. Nebyli zdaleka sami. V Česku působí celkem pět teologických fakult a studuje na nich pět tisíc vysokoškoláků. Překvapivé číslo, když uvážíme, že počet lidí, kteří se hlásí k náboženství, stále klesá.

Na 150 studentů především z Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění demonstrovalo 14. prosince před budovou ministerstva školství proti připravované reformě vysokých škol. Účastníci si vyrobili transparenty s nápisy jako „Topící se školství stáhne národ ke dnu“ nebo „Cesta do hlubin študákovy peněženky“, které pak připevnili na budovu ministerstva.

Fondy EU na školství jsou dle nového náměstka Michala Zaorálka ve slušném stavu. Jednomu z operačních programů přesto hrozí akutní potíže.

Na ministerstvu školství je krátce přes rok, ale před pár dny povýšil z funkce vrchního ředitele pro fondy EU již na náměstka pro evropské záležitosti včetně fondů Evropské unie.

V Česku studuje na pěti teologických fakultách pět tisíc lidí. Ne všichni míří k pastorační práci, na některých oborech ani nevěří v Boha. Před Vánoci se to – až heretické – zamyšlení snad i hodí. Statistici spočetli, že při sčítání se celá polovina obyvatel České republiky ke své náboženské víře nevyjádřila; nejvíce věřících má římskokatolická církev (1 083 899 osob), následují evangelíci.

Akademická obec Univerzity Karlovy si na pietním setkání připomene osobnost exprezidenta a nositele čestného doktorátu UK Václava Havla. Setkání zahájí moderátor Jan Škrha, dále vystoupí emeritní rektor UK a mluvčí Charty 77 prof. PhDr. Radim Palouš, Dr.h.c. mult., rektor UK prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., emeritní děkan Fakulty humanitních studií UK a český filozof prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc., rektor AMU doc. MgA. Ivo Mathé, emeritní děkan Filozofické fakulty UK, emeritní prorektor UK a profesor FF UK prof. PhDr. Milan Petrusek, CSc., absolvent FF UK, v roce 1989 student a člen stávkového výboru, Mgr. Vlastimil Ježek, docent Matematicko-fyzikální fakulty UK, bratr zesnulého, doc. Ing. Ivana Havla, CSc., Ph.D.

Moderuje: David Borek

Pietním shromážděním dnes uctila památku zesnulého prezidenta Václava Havla Univerzita Karlova. Ve velké aule Karolina dnes zavzpomínal třeba mluvčí Charty 77 a emeritní rektor UK Radim Palouš, Havlův přítel, bývalý kancléř a rektor AMU Ivo Mathé nebo dramatikův bratr Ivan. V projevech zmínili zejména Havlův přínos k demokracii, ale přidali i osobní vzpomínky na Havla jako přítele, spolupracovníka a člověka.

Na zesnulého prezidenta Václava Havla nezapomíná ani akademická půda. Univerzita Karlova (UK) na dnešek uspořádala vzpomínkové shromáždění k uctění jeho památky.

Profesor Fiala: Vládní rada pro výzkum bude řešit rozpočet, situaci v Technologické agentuře ČR i změny v hodnocení české vědy. Řekl bych, že se premiéru Petru Nečasovi podařilo dobře nakombinovat tým, aby vědní rada mohla pracovat kolegiálně, dělně a skutečně ve prospěch českého výzkumu, říká hlavní vědecký poradce premiéra Petr Fiala.

Zesnulého prezidenta Václava Havla včera na pietním shromáždění uctila Univerzita Karlova. Rektor Akademie múzických umění a dříve vedoucí Havlovy prezidentské kanceláře Ivo Mathé předčítal z dosud nezveřejněných dopisů, které Havel nazýval „Pokyny Hradu“. Ty exprezident psal většinou o víkendech.

Ministr školství Josef Dobeš (VV) by měl podle předsedy poslanců vládních TOP 09 a STAN Petra Gazdíka vyvodit osobní odpovědnost z hrozby zastavení peněz z fondů EU. Podle předsedy poslanců VV Víta Bárty to Dobešova vina není. Dobešovu rezignaci požaduje také jeho dlouhodobý kritik, stínový ministr školství ČSSD Marcel Chládek. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) zase míní, že se jedná o daň, kterou veřejnost platí za důvěru k Věcem veřejným. Za Dobešem naopak stojí prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel.