Na zahraniční žebříčky Češi stále nemají. Kvůli vědě

7.2.2011, rubrika: Nejlepší vysoké školy - příloha, strana: 22

zahraničí

Nejlepšími světovými univerzitami jsou americký Harvard a britská Cambridge. Záleží však, na který ze dvou v současnosti nejrespektovanějších mezinárodních žebříčků se díváme.

Cambridge vede pořadí, které každoročně sestavuje britský deník The Times. V tomto žebříčku se Univerzita Karlova umístila na 267. místě.

Harvard je pak už několikaletým lídrem Šanghajského žebříčku, jejž začala v roce 2003 sestavovat šanghajská univerzita Jiao Tong. V něm zastává Univerzita Karlova ještě nižší pozici – konkrétně dělené 201. až 300. místo.

Žebříček deníku The Times školy řadí hlavně podle vědy s tím, že metodika více vyhovuje přírodovědným a medicínským oborům. Dalším důležitým kritériem je podle The Times subjektivní hodnocení 200 tisíc akademiků z celého světa.

Kromě UK nemají šanci Šanghajský žebříček je podle odborníků objektivnější. Sleduje především vědu a citovanost vědeckých prací. V potaz ale bere třeba i podíl absolventů, kteří obdrželi Nobelovu cenu. Právě v tom vede Harvard.

Zatímco v pořadí The Times se v první pětistovce objevilo ještě ČVUT v Praze, v Šanghajském žebříčku 500 nejlepších světových vysokých škol nemají jiné české univerzity kromě pražské Karlovy šanci.

Podle ekonoma Daniela Münicha je to hlavně kvůli nekonkurenceschopné vědě. „V celém systému financování a hodnocení české vědy je problém. Dvacet let plynuly veřejné peníze víceméně jako z automatu, který na žádnou kvalitu nehleděl. Chybí tu motivace ke špičkovému výzkumu. Pokud pak porovnáváme republiku jako celek, tohle je příčina našeho špatného umístění,“ říká Münich.

Nejdříve za deset let Financování vědy na vysokých školách se musí změnit tak, aby nejvíce peněz dostávaly ty nejkvalitnější a nejperspektivnější pracoviště, míní Münich. Jestliže se budou dál finance rozdělovat rovnostářsky, Česko svou pozici v mezinárodních žebříčcích nijak nevylepší.

„Nejdříve se musejí ty změny nastartovat. Pak bude trvat dalších pět deset let, než bude vidět výraznější posun nahoru,“ říká Münich. V Česku je 26 veřejných vysokých škol. Pomýšlet na lepší umístění v mezinárodních srovnáních však podle Münicha bude moci nejvýše čtyři nebo pět. „Mluvíme tu o žebříčcích univerzit, což mají být špičkové, na výzkum zaměřené školy. V Česku bychom měli mít optimálně tak čtyři až pět skutečných univerzit. Zbytek vysokých škol se má zaměřit zejména na kvalitní výuku,“ říká ekonom Münich.

***

Žebříček

The Times 2010

1. University of Cambridge (VB)

2. Harvard University (USA)

3. Yale University (USA)

4. University College London (VB)

5. Massachusetts Institute of

Technology (USA)

10. Princeton University (USA)

20. Australian National University

50. Seoul National University

(Korea)

100. University of Oslo (Norsko)

267. Univerzita Karlova

300. Tokyo Medical and Dental

University (Japonsko)

401. –450. ČVUT v Praze

551. –600. MU v Brně

551. –600. VUT v Brně

Šanghajský

žebříček 2010

1. Harvard University (USA)

2. University of California (USA)

3. Stanford University (USA)

4. Massachusetts Institute of

Technology (USA)

5. University of Cambridge (VB)

10. University of Oxford (VB)

20. University of Tokyo (Japonsko)

30. Washington University (USA)

50. Utrecht University (Nizozemí)

79. Stockholm University (VB)

99. University of Birmingham (VB)

201.–300. Univerzita Karlova

201.–300. Medical University of

Vienna (Rakousko)

201.–300. University of Barcelona

(Španělsko)

401.–500. University of Parma

(Itálie)