9.2.2011, rubrika: Vysoké školy, strana: 7, autor: (mich)

Podívejte se, jaké rozdíly v úspěšnosti při přijetí u stejných studijních programů jsou na různých fakultách.

U některých oborů je celkem jedno, kam se hlásíte, pravděpodobnost je přibližně stejná. Například obor architektura a stavitelství v Praze a v Ostravě se drží kolem sedmdesáti procent. Nebo všechny právnické fakulty berou zhruba pětinu uchazečů, úspěšnost se na nich pohybuje mezi 17,5 až 23,5 procenta.

Jinde volba správné školy znamená mnohem větší či mnohem menší šanci. Nemusí jít jen o to, že snáze vás ke studiu přijmou na soukromé škole nebo na novém oboru malé univerzity.

Typickým příkladem je studium všeobecného lékařství na Univerzitě Karlově. I když si vybereme jen fakulty se sídlem v Praze, je rozdíl radikální.

Na 2. lékařskou fakultu se dostane jen 12,5 procenta uchazečů, oproti tomu na 1. lékařské fakultě začne studovat 51,3 procenta přihlášených. Zájem studentů je přitom přibližně stejný, kolem 1,5 tisíce uchazečů. Na 2. lékařské fakultě jsou však náročnější přijímací zkoušky (test + ústní), 1. lékařská fakulta má prvotní síto mírnější. Přijímací zkoušky jsou pouze test, a pokud máte průměr do 1,2 a splníte další podmínky (mj. velmi dobrý prospěch na střední škole a v profilových předmětech fyzika, biologie, chemie), dostanete se tam i bez zkoušek.

„V loňském přijímacím řízení jsme nabídli přijetí bez zkoušek 307 uchazečům, z těch se nakonec zapsalo 131 zájemců o studium,“ říká vedoucí studijního oddělení 1. lékařské fakulty UK Vladěna Topičová. Šanci vyhnout se přijímačkám tady mají i zájemci o studium zubařiny. Na stomatologii loni přijali bez zkoušek 93 zájemců, ale zapsalo se jich jenom třiatřicet.

Rozdíly jsou i jinde. Například stavební inženýrství na Západočeské univerzitě v Plzni přijalo loni všechny uchazeče a na stejném oboru na Dopravní fakultu Univerzity v Pardubicích jich vzali jenom polovinu. Přitom počet uchazečů byl podobný – necelých 300 lidí.