Na vysoké školy se loni dostalo 71 procent všech přihlášených

Praha 2. února (ČTK), autor: kli pba

Na vysoké školy se loni dostalo 71 procent všech přihlášených. Nejvíc mladých lidí přitom chtělo studovat na brněnské Masarykově univerzitě, Univerzita Karlova skončila druhá. Podle dnes zveřejněných statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) je největší přetlak na uměleckých školách a právech. Nejmenší zájem naopak hlásí technické fakulty, kde berou až 80 procent všech uchazečů.

    Odborníci ale dlouhodobě upozorňují, že úroveň vzdělávání klesá, ministerstvo školství chce proto univerzity financovat ne podle počtu studentů, ale podle kvality.

    "Zatímco od roku 1999 do 2007 se ve statistikách projevoval vzestupný trend a uchazečů o studium každým rokem skokově přibývalo, během posledních čtyř let se situace ustálila," konstatoval ÚIV ve své zprávě. Na vysoké školy se v roce 2010 hlásilo 149.000 uchazečů, přijato jich bylo 106.000.

    Nejvíc přihlášek přijala brněnská Masarykova univerzita, přes 51.000. Na Univerzitu Karlovu pak přišlo o 5000 přihlášek méně. "Uchazeči o přijetí na VŠ se nejvíce hlásí ke studiu ekonomických (28,9 procenta), humanitních a společenskovědních (26,7 procenta), technických (24 procenta) a pedagogických oborů (19,7 procenta)," uvedli statistici.

    Z rozdělení podle jednotlivých škol ale vyplývá, že nejtěžší je dostat se na umělecké obory, například na Vysoké škole umělecko-průmyslové uspělo jen deset procent přihlášených. Velký zájem byl také o architekturu a práva, kde byla přijata méně než pětina zájemců.

    Naproti tomu Vysoká škola chemicko-technologická hlásí 89procentní úspěšnost při přijímacím řízení, podobně je na tom také třeba České vysoké učení technické nebo Vysoká škola báňská v Ostravě. Na technické školy se sice dostane téměř každý, bývá zde však zpravidla také vyšší "úmrtnost", protože mnoho studentů náročná studia nezvládne. Většina soukromých vysokých škol pak bere sto procent uchazečů.

    Odborníci na vzdělávání ale upozorňují, že vysokých škol je v Česku neúměrně mnoho a kvalita vzdělávání klesá. Ministerstvo školství proto chce postupně změnit financování univerzit tak, aby víc peněz dostávaly dobré školy s absolventy uplatnitelnými na trhu práce. Kvůli změnám ve financování by také v budoucnu mělo v magisterském a doktorském studiu pokračovat méně lidí než dosud.