Kam jít na vysokou? Poradí nový žebříček HN

7.2.2011, rubrika: Nejlepší vysoké školy - příloha, strana: 2, autor: Jana Machálková

Fokus

Hospodářské noviny letos už po čtvrté přinášejí unikátní žebříček nejlepších vysokých škol v devíti prestižních oborech. Srovnání se zúčastnilo 67 fakult.

Chcete vědět, na jakou školu se máte přihlásit nebo vás zajímá, jak si v konkurenci vede fakulta, ze které máte diplom? Pak jste tuto přílohu otevřeli správně.

Do srovnání jsme zařadili pouze veřejné univerzity, soukromé školy nikoliv. Ty privátní nemají takové vědecké zázemí, nabídku oborů ani historii, aby mohly zavedeným „státním“ školám konkurovat.

Největším porovnávaným oborem je ekonomie, kde jsme analyzovali 17 škol. Vítězem je Národohospodářská fakulta VŠE v Praze, která z první pozice vytlačila Institut ekonomických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

UK práva neobhájila Změny se udály i u žebříčku srovnávajícím právnické fakulty. Poprvé od roku 2008, kdy HN porovnání vytvářejí, se na prvním místě neumístila Právnická fakulta pražské Univerzity Karlovy. Nejlepší práva jsou totiž letos na Masarykově univerzitě v Brně.

Pokud vás zajímá architektura, zvolte si Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Nejlepší studium chemie pak podle žebříčku nabízí Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. V sociologii a psychologii je dlouhodobě lídrem tabulek Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Termín pro podání přihlášky k vysokoškolskému studiu vyprší 28. února. Žebříček HN je dobrým vodítkem zejména pro ty, kteří v těchto dnech přemýšlejí, kam se mají přihlásit.

Náš žebříček primárně nesleduje kvalitu výuky. Nic takového ale „obyčejné“ noviny ani obsáhnout nemohou. Výsledné tabulky se tedy nedají interpretovat tak, že školy, které skončily na spodních postech, jsou automaticky špatné. Jen prostě nevyhověly kritériím, podle kterých fakulty srovnáváme. Metodiku jsme částečně převzali ze zahraničních žebříčků, jaké zveřejňují například americký týdeník US News & World Report nebo britský deník The Guardian.

Vysoké školy posuzujeme v pěti kategoriích – Světovost školy, Zájem o školu, Průzkum absolventů, Názor odborníků z praxe a Věda. Zajímá nás například, jaká je na dané škole šance na alespoň semestrální výjezd do zahraničí. Pro studenty je totiž důležité poznat, jak se jejich obor učí v cizině.

Ze všech 67 napříč obory porovnávaných škol vyjíždí nejvíce studentů z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ta do zahraničí ročně vysílá 57 procent posluchačů chemie. Jde však o specifikum, protože zdejší studenti tráví část studia v Česku a část na univerzitě v rakouském Linci.

Sledujeme i to, kolik se na srovnávané fakultě aktuálně připravuje zahraničních studentů. Vypovídá to o atraktivitě školy v zahraničí.

Praha versus Brno Fakulty srovnáváme i podle šance na přijetí. Ovšem pozor – nejvíce bodů od nás dostane škola, která má přijímací síto nejpřísnější. Ta totiž nejvíce dbá na kvalitu uchazečů. V tomto ukazateli je nejsilnější Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, kam se na studium psychologie dostane jen devět procent přihlášených.

Dalším ukazatelem je věda. Bez dobrých badatelských výsledků nemůže žádná univerzita pomýšlet na prestižní pověst. Ve vědě ve svém oboru vyčnívá například Lékařská fakulta UK v Hradci Králové nebo Matematickofyzikální fakulta UK v Praze.

V mnoha oborech se na předních místech žebříčku střídají hlavně dvě největší české univerzity: Karlova v Praze a Masarykova v Brně.

***

Metodika, podle které redakce HN žebříček sestavila

1. Světovost školy

Sledujeme procentuální podíl studentů, kteří v aktuálním akademickém roce strávili nebo stráví alespoň semestr studia na zahraniční univerzitě. Nejvíce bodů dostane škola s největším podílem. Ptáme se i na podíl zahraničních studentů, kteří na dané škole studují. Vypovídá to o atraktivitě školy v cizině. Posledním kritériem, které dává obrázek o světovosti školy, je počet vyučovaných semestrů cizích jazyků. U lékařských fakult jsme letos posuzovali také procentuální podíl učitelů a vědců, kteří strávili alespoň čtyři týdny na zahraniční výukové nebo vědecké stáži.

2. Zájem o školu

V této kategorii sledujeme poměr přihlášených a přijatých, přičemž nejvíce bodů dostane škola, na kterou je nejtěžší se dostat. Vypovídá to o její prestiži. Dále sledujeme, kolik přijatých studentů se pak ke studiu i skutečně zapsalo. To svědčí o tom, do jaké míry byla škola pro uchazeče hlavní vysněnou volbou a do jaké spíše záchrannou variantou pro případ, že by se nedostal jinam.

Dále sledujeme procentuální podíl doktorandů a procentuální podíl docentů do 40 let a profesorů do 50 let na celkovém počtu akademických pracovníků. Každá dobrá škola by měla tyto perspektivní pracovníky ve svých řadách mít.

3. Průzkum absolventů

Fakulta, která si dělá vlastní průzkum o uplatnitelnosti a spokojenosti svých absolventů, od nás dostane bod, v opačném případě nula bodů. Prováděním takového šetření škola ukazuje, jak stojí o zpětnou vazbu na své vzdělávání.

4. Názor odborníků

Ke každému oboru oslovujeme experty z praxe, kteří hodnotí, která škola podle nich vyučuje nejlépe připravené absolventy. Experti školy řadí pod sebe od nejlepší po nejhorší. Nejlépe hodnocená škola dostane nejvíce bodů.

5. Věda

Používáme tabulku Rady vlády pro vědu a výzkum, která říká, kolik vědeckých výsledků a s jakou důležitostí daná škola za rok vyprodukovala. Nejvíce bodů dostane škola s nejvíce a nejlépe hodnocenými výsledky. Letos jsme u vědy započítávali údaje z roku 2009. Do uzávěrky této přílohy totiž nebylo možné získat přehled za rok 2010.

Galerie vítězů: Nejlépe hodnocené fakulty

ekonomie

> Národohospodářská fakulta VŠE v Praze V žebříčku porazila dalších 16 škol. Má hodně doktorandů a velmi silnou vědu. Vysílá ale málo studentů do zahraničí. Má nejpřísnější přijímací zkoušky – uspěje jen 28 procent uchazečů.

Právo

> Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Letos poprvé z prvního místa vytlačila pražskou Karlovu univerzitu. Vysílá nejvíce studentů do zahraničí a má nejvíce vědeckých výsledků. Dostane se sem 18 procent přihlášených.

Strojírenství

> fakulta Strojního inženýrství VUT v Brně Osvědčený strojírenský gigant, jehož absolventi jsou mezi odborníky z praxe velmi dobře ceněni. Nabízí nejlepší jazykovou výuku a z porovnávaných škol je nejnáročnější na své uchazeče. Přijímá 74 procent zájemců. informatika

> Matematickofyzikální fakulta uk v Praze Pořadí v oboru Informatika vyhrála i loni. Odborníci z praxe ji chválí jako velmi náročnou školu, která ve studentech rozvíjí hlavně precizní logické myšlení. Přijímá dvě třetiny uchazečů.

Medicína

> 3. lékařská fakulta univeRzity kaRlOvy v PRaze První místo si vybojovala hlavně kvůli silné vědě. Zdejší učitelé jezdí hodně na stáže do ciziny.

Odborníci z praxe ji hodnotí spíše nadprůměrně. U zkoušek uspěje 28 procent zájemců.

sociologie

> fakulta sociálních studií Masarykovy univeRzity v BRně Stálice žebříčků HN, na prvním místě v sociologii je už počtvrté. Vysílá nejvíce studentů na zahraniční stáže, má nejlepší hodnocení od odborníků z praxe a nejsilnější pozici ve vědě. Akceptuje 18 procent přihlášených.

Psychologie

> fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Podobně jako v sociologii vede pořadí psychologických škol již počtvrté za sebou. Nabízí nejvíce jazyků, dělá nejvíce vědy a výborně ji hodnotí i odborníci.

Dopis o přijetí zasílá 11 procentům uchazečů.

architektura

> VŠUP v Praze Výběrová, umělecky zaměřená škola. Při studiu architektury nabízí individuální přístup a inspirativní prostředí, ale je extrémně těžké se sem dostat. Přijímá pouze 11 procent uchazečů.

Chemie

> Přírodovědecká fakulta univerzity karlovy v Praze Hravě vyřadila konkurenci v podobě celého VŠCHT i ceněné Univerzity Pardubice. Má nejvíce doktorandů a dostala nejvíce bodů za vědu. Akceptuje 70 procent přihlášených.