Studenti na pracovním úřadě… ****************************************************************************************** * Studenti na pracovním úřadě… ****************************************************************************************** Lidové noviny, 16.2.2011, rubrika: Názory, strana: 19, autor: PETR ŽABŽA SVĚT PENĚZ PETRA ŽABŽI První polovina tohoto týdne je ve znamení obsáhlého mediálního průzkumu, který si nechalo Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z něj kromě nijak originální závěr, že nejvíce berou (prozatím) absolventi ekonomických fakult, zatímc teologové jsou na druhém konci platového žebříčku. Celá studie je samozřejmě mnohem obsáhlejší, ale výše uvedené jsou fakta, kterým se logick největšího sluchu. Problém je podle mého názoru v tom, že jde o údaje do značné míry irele zavádějící. Vedou totiž k tomu, že mnoho budoucích studentů se při výběru své alma mater ř spíše odhadovanou ekonomickou hodnotou budoucího titulu než svým skutečným a přirozeným ta posledních dvou až třech let, které pracovní trh do značné míry natrvalo proměnily, však m překvapily svou hloubkou a zejména rychlostí. Všechny centrální banky a vlády světa také nyní shodně proklamují, že boj s nezaměstnanost hlavním, na co upínají svou pozornost. V mnoha zemích paralelně probíhá cosi jako reforma systému. V zásadě však jde o triviální parametrické úpravy systému, který se přežil. Jen m otevřeně přizná, že současný západní vzdělávací systém je založen na principech a zejména průmyslové revoluce. V tu dobu byla vzdělávací pyramida nastavena zhruba následovně: základní školství mělo pod produkce, chrlící zástupy dělníků s relativně omezenou akademickou erudicí, která však boh pro potřeby tehdejší ekonomiky a společnosti. Střední školství mělo za úkol produkovat zejména manažery těchto továren, resp. byrokraty, zastávali střední a vyšší funkce při řízení státu. A školství vysoké (z definice nejužší c studentů a absolventů) připravovalo na budoucí kariéru diplomaty, vysoké státní úředníky, ministry a premiéry. S demokratizací společnosti však tato pyramida změnila tvar a nyní jde spíše o jakýsi kvád školstvím projde každý, středním v zásadě také a ani vysoká škola dnes není nic, co by byl výjimečné. I proto a nejenom proto žijeme v prostředí inflace akademických titulů, kdy mno absolventů si po promoci vezme diplom a jde hrát k mamince a tatínkovi na pár měsíců počít protože ihned po škole prostě nenajdou uplatnění. Jak to všechno souvisí s tématem peněz? Velmi často se ve své praxi setkávám s otázkou, kd a co by byla ta nejlepší investice. Pohybujeme se ve světě akcií, dluhopisů, komodit, měn je v tomto ohledu z čeho vybírat. Přesto jsem možná staromódního názoru, že kvalitní vzdělání, trpělivě pracující na odhalen nadání toho kterého jedince, je penězi v zásadě neocenitelné, a proto jde ve své podstatě s nekonečným výnosem. Problém nastává, když aplikujete sto let starý model na současnost, bezprecedentním tempem… *** Jen málokdo totiž otevřeně přizná, že současný západní vzdělávací systém je založen na pri potřebách období průmyslové revoluce.