Vysoké školy se s premiérem dohodli na střednědobém financování

Plzeň 18. února (ČTK), autor:    Václav Prokš mol

Příslib perspektivy střednědobého financování vysokých škol až na pět let dostali dnes rektoři českých vysokých škol od premiéra Petra Nečase a ministra školství Josefa Dobeše. Školy tak budou moci lépe plánovat své strategie, podobně jako se to děje v zahraničních systémech. ČTK to řekl předseda České konference rektorů (ČKR) a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

    "Deficit financování vysokých škol byl v roce 2011 prohlouben," dodal. Premiér sice navýšil rozpočet o jednu miliardu korun, ale stále letos vysokým školám chybí 1,3 miliardy korun proti roku 2010. "Situace není dobrá a doufáme a jednáme o tom s vládou, že se to příští rok opakovat nebude," uvedl Fiala.

    Zatímco v roce 2007 dostaly vysoké školy na jednoho studenta 72.000 korun, tak provozní prostředky na jednoho studenta letos překračují 60.000 korun. "Pokud by tento velmi výrazný pokles během několika let pokračoval, tak určitě nedokážeme dlouhodobě udržet kvalitu vzdělávání," dodal Fiala.

    "Chceme posílit věrohodnost středně a dlouhodobých rozpočtových výhledů státu, což by školám umožnilo předvídat příliv financí. Je nám jasné, že i potřebujete mít několikaleté plánování," řekl Nečas. Školy se musí více provázat s podnikovou sférou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, což by byl další zdroj peněz, které by šly do školství.

    "Přísliby pana premiéra i ministra jsou. Velmi dobře si uvědomují naši letošní kritickou situaci a určitě budou hledat nástroje pro to, aby deficit dále nenarůstal," řekl Fiala.

    Nečas znovu podpořil návrh zavedení školného, které má mít regulativní funkci. "Nelze říci, že všichni rektoři ho chtějí. Já si ho velmi dobře dovedu představit, ale současně říkám, že nejprve musíme mít systém finančního zabezpečení studentů, aby nemohlo dojít k tomu, že by někdo z ekonomických důvodů nemohl studovat," dodal. Podle Nečase se musí vytvořit systém základních i doplňkových grantů a stipendií.

    Nečas dnes rektorům představil základní teze třísetstránkové Studie o konkurenceschopnosti ČR, kterou vypracovaly Národní ekonomická rada vlády (NERV) a pracovní skupina vlády a pečlivě se věnuje také vzdělání. "Je velmi důležité, že ve všech dokumentech poslední doby se klade důraz na důležitost vysokoškolského vzdělání pro konkurenceschopnost ČR," uvedl Fiala.

    Podle Nečase se "musí zastavit další otevírání terciárního školství" a už nyní je nutné reagovat na demografický vývoj. Dále je nutné posoudit poměr mezi počty bakalářských a magisterských programů, kde očekává živou diskusi s ČKR. Vláda chce dále intenzivněji a detailněji usměrňovat počty státem financovaných studentů co do počtu i druhů studia. "Nemůžeme si kvůli struktuře ekonomiky dovolit, aby klesl dosažený podíl absolventů matematických, přírodovědných, technických a biomedicínských oborů," dodal premiér. Vysoké školy by měly mít větší flexibilitu, protož má dojít k "rozrůznění vzdělání do několika kategorií".

    Školy se musí více zaměřit na konkrétní výsledky a ne na porovnávání formálních požadavků. V jejich správních a vědeckých radách mají zasednout "externí aktéři", kteří by pomohli s dlouhodobým rozvojem škol, například výzkumníci, podnikatelé a regionální osobnosti. Veřejnost má získat maximum srovnávacích dat, například seznam úspěšných absolventů, aby mohla tlačit na vysoké školy v regionech.

    Vysoké školy podle Nečase za 20 let zvládly naplnit poptávku po vysokoškolském studiu. "V posledních pěti letech došlo dokonce k určité extenzi za míru, která byla zdravá a jednoznačně musíme přesměrovat naši pozornost k otázce kvality vzdělání," dodal Nečas. Pokud by pokračovaly extenzivní tendence, tak by terciární vzdělávání mohlo být pro stát pouze větší finanční zátěží bez toho, aby produkovalo pozitivní impulzy z hlediska ekonomického růstu. Varoval také před rostoucími tlaky ryze formálního vzdělávání v řadě profesí, které dosud požadovaly jen střední školu.