Vysoké školy se s premiérem dohodli na střednědobém financování ****************************************************************************************** * Vysoké školy se s premiérem dohodli na střednědobém financování ****************************************************************************************** Plzeň 18. února (ČTK), autor:    Václav Prokš mol Příslib perspektivy střednědobého financování vysokých škol až na pět let dostali dnes rek vysokých škol od premiéra Petra Nečase a ministra školství Josefa Dobeše. Školy tak budou plánovat své strategie, podobně jako se to děje v zahraničních systémech. ČTK to řekl před konference rektorů (ČKR) a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.     "Deficit financování vysokých škol byl v roce 2011 prohlouben," dodal. Premiér sice na o jednu miliardu korun, ale stále letos vysokým školám chybí 1,3 miliardy korun proti roku není dobrá a doufáme a jednáme o tom s vládou, že se to příští rok opakovat nebude," uvedl     Zatímco v roce 2007 dostaly vysoké školy na jednoho studenta 72.000 korun, tak provozn jednoho studenta letos překračují 60.000 korun. "Pokud by tento velmi výrazný pokles během pokračoval, tak určitě nedokážeme dlouhodobě udržet kvalitu vzdělávání," dodal Fiala.     "Chceme posílit věrohodnost středně a dlouhodobých rozpočtových výhledů státu, což by předvídat příliv financí. Je nám jasné, že i potřebujete mít několikaleté plánování," řekl musí více provázat s podnikovou sférou v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, což by byl dal které by šly do školství.     "Přísliby pana premiéra i ministra jsou. Velmi dobře si uvědomují naši letošní kritick určitě budou hledat nástroje pro to, aby deficit dále nenarůstal," řekl Fiala.     Nečas znovu podpořil návrh zavedení školného, které má mít regulativní funkci. "Nelze rektoři ho chtějí. Já si ho velmi dobře dovedu představit, ale současně říkám, že nejprve systém finančního zabezpečení studentů, aby nemohlo dojít k tomu, že by někdo z ekonomický studovat," dodal. Podle Nečase se musí vytvořit systém základních i doplňkových grantů a s     Nečas dnes rektorům představil základní teze třísetstránkové Studie o konkurenceschopn kterou vypracovaly Národní ekonomická rada vlády (NERV) a pracovní skupina vlády a pečlivě také vzdělání. "Je velmi důležité, že ve všech dokumentech poslední doby se klade důraz na vysokoškolského vzdělání pro konkurenceschopnost ČR," uvedl Fiala.     Podle Nečase se "musí zastavit další otevírání terciárního školství" a už nyní je nutn na demografický vývoj. Dále je nutné posoudit poměr mezi počty bakalářských a magisterskýc kde očekává živou diskusi s ČKR. Vláda chce dále intenzivněji a detailněji usměrňovat počt financovaných studentů co do počtu i druhů studia. "Nemůžeme si kvůli struktuře ekonomiky klesl dosažený podíl absolventů matematických, přírodovědných, technických a biomedicínský premiér. Vysoké školy by měly mít větší flexibilitu, protož má dojít k "rozrůznění vzdělán kategorií".     Školy se musí více zaměřit na konkrétní výsledky a ne na porovnávání formálních požada správních a vědeckých radách mají zasednout "externí aktéři", kteří by pomohli s dlouhodob například výzkumníci, podnikatelé a regionální osobnosti. Veřejnost má získat maximum srov například seznam úspěšných absolventů, aby mohla tlačit na vysoké školy v regionech.     Vysoké školy podle Nečase za 20 let zvládly naplnit poptávku po vysokoškolském studiu. pěti letech došlo dokonce k určité extenzi za míru, která byla zdravá a jednoznačně musíme naši pozornost k otázce kvality vzdělání," dodal Nečas. Pokud by pokračovaly extenzivní te terciární vzdělávání mohlo být pro stát pouze větší finanční zátěží bez toho, aby produkov impulzy z hlediska ekonomického růstu. Varoval také před rostoucími tlaky ryze formálního profesí, které dosud požadovaly jen střední školu.