Jak žije věda na univerzitní půdě ****************************************************************************************** * Jak žije věda na univerzitní půdě ****************************************************************************************** 25.2.2011, rubrika: Speciál - vzdělávání, kariéra, strana: 6, autor: Josef Pojsl K čemu potřebujeme vědu? Jak se vrací investice do ní vložené? Jak poznáme, že je výzkum k některých je důležitá okamžitá přeměna vědeckých poznatků v komerčně využitelné produkty. že nejlepší praxí je dobrá teorie. Věda na vysokých školách v sobě snoubí oba tyto póly. Náš vědecký potenciál představuje méně než jedno procento dnes již zcela globalizované svě drtivá většina objevů je učiněna jinde než u nás. Z tohoto statistického pohledu se může j část našeho základního výzkumu jako neužitečná. Avšak z posledních žebříčků celkové vědeck jednotlivých zemí pak vyplývá, že Česko je na velmi slušném 30. místě. Statistiky však neh jak jsou do vědeckého života zapojováni samotní studenti. Na rozdíl například od USA je vý vysokých školách velmi hierarchizován. Ve státech jsou si obvykle profesoři se studenty blíže a vedoucí projektů pouští daleko ví již k počátkům celého procesu, tedy k psaní grantů, a nebo posudků na články jiných výzkum časopisy. Lingvisté na špičce pelotonu > Přinejmenším v evropské vědecké lize se překvapivě pohybují naše humanitně orientované ško katedra germanistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého získala v loňském roce prest Kulturpreis Deutsche Sprache udělovanou každoročně Společností pro německý jazyk v německé Olomoucká germanistika pod vedením profesorky Ingeborg Fialové se dlouhodobě věnuje výzkum německé literatury. Do vědecké činnosti jsou zapojeni nejen graduovaní členové katedry, al studenti. A to již od prvního ročníku. Tento projekt byl podpořen již šesti granty GAČR, ale také několika zahraničními grantovým přičemž nejvýznamnější bylo instalování nadační profesury Spolkové republiky Německo na ol Výzkumy přitom nezůstávají uzavřeny jen ve vědeckých kruzích. Katedra dbá i na společenskou osvětu, pořádá ucelené výstavy, autorská čtení, konference č pořady. Přínos olomoucké germanistiky je tak vysoce oceňován ve všech německy hovořících z je i řada ocenění pro jednotlivce a Herdrova cena pro profesora Ludvíka Václavka, překlada docentku Lucy Topolskou či rakouské státní vyznamenání pro profesorku Fialovou. Jed, který pomáhá > Příkladem úspěšné spolupráce vysokoškolské instituce s vědeckým prostředím je i loňský obj Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. prof. RNDr. Zdeňka Opatrného a RNDr. Zuzany Vondrákové zjistil, že jed z jednoho druhu moř latrunkulin B, překvapivě zlepšuje kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. mít v budoucnu velký význam pro komerční množení některých dřevin. Díky nové metodě je tot rostliny poměrně snadno získat až tisíce potomků, kteří jsou geneticky víceméně shodní. Če dlouhodobě studují vývoj zárodků naší nejdůležitější dřeviny, smrku ztepilého. Nyní zjišťo na embrya smrku pěstovaná v buněčné kultuře má latrunkulin B, který je ve vysokých dávkách smrtelně jedovatý. Vědci zjistili, že v menších koncentracích zabíjí především embrya, kte vyvíjejí opožděně. Ta pokročilejší přežijí, a jejich růst je dokonce urychlen. Zárodků je méně, jsou ale lépe vyvinuté a lépe klíčí. Technologie je již dnes prakticky využitelná i prostoru například při množení vánočních stromků nebo stromů, jejichž dřevo má optimální v zpracování v papírnách.