Experti: Vysokoškoláků přibývá, čeká je horší práce a nižší platy

Praha 14. února (ČTK)

Do roku 2017 bude mít více než polovina mladých Čechů ve věku 25 až 34 let vysokou školu. Uvádí to aktuální zpráva Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK s tím, že absolventy čeká méně kvalifikovaná práce a nižší mzdy, než jsou dosud vysokoškoláci zvyklí. Podle odborníků na tom ale budou lidé s univerzitním vzděláním i tak podstatně lépe než ostatní, snáze najdou práci a jejich mzda bude vyšší než průměr.

Nejlepší vyhlídky ohledně nalezení práce mají mladí lékaři, právníci a učitelé, nejhůř jsou na tom lidé po studiu zemědělských a uměleckých oborů. "V České republice byli v roce 2009 vysokoškoláci ohroženi nezaměstnaností o 64 procent méně než celá pracovní síla, vykonávají o 35 procent kvalifikovanější práci a mají o 66 procent vyšší mzdy," konstatovala zpráva Střediska vzdělávací politiky.

Čím je na trhu práce více vysokoškoláků než odpovídajících pracovních míst, tím častěji mají absolventi vysokých škol problém vůbec nějakou práci sehnat anebo získávají jen práci méně kvalifikovanou, upozorňují ale odborníci. Mladí vysokoškoláci tak budou postupně obsazovat místa, která nyní zastávají převážně lidé s maturitou, například pozice nižších úředníků nebo zdravotních sester. Středoškoláci pak zase budou z trhu práce vytlačovat lidi s nejnižším vzděláním.

Podobná situace je už nyní například v jihoevropských státech, kde je podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel výrazně vyšší než v Česku. Zatímco ve věkové skupině 25 až 64 let má v ČR univerzitní diplom 14,5 procenta populace, v zemích EU je to přes 25 procent. Tento rozdíl se však začne rychle snižovat s tím, jak roste počet studentů VŠ. Například loni opustilo české vysoké školy 2,5krát tolik lidí co před osmi lety.

Zájemci o studium na vysoké škole by ale měli podle expertů přihlížet i k tomu, jaké mají po ukončení vyhlídky na nalezení práce. "K výraznému zhoršení uplatnění absolventů došlo za poslední dva roky u technických, zemědělských, ekonomických a přírodovědných fakult, což bylo do značné míry způsobeno dopady krize v průmyslu a v podnikatelském sektoru vůbec," uvádí zpráva. Nejsnáze hledají práci lékaři, právníci a učitelé.

Nejvyšší nárůst nezaměstnanosti zaznamenali absolventi Vysoké školy chemicko-technologické, Technické univerzity Liberec a Univerzity Hradec Králové. Nejvíce si naopak ve srovnání polepšila Veterinární a farmaceutické univerzita v Brně, Univerzita Karlova a dvě umělecké školy, AMU a VŠUP. Celkově nižší míru nezaměstnanosti vykazují také absolventi soukromých vysokých škol. Je to prý proto, že mnoho z nich pracuje už při studiu.

Fakulty a soukromé VŠ, které měly v minulém akademickém roce nulovou nezaměstnanost absolventů:

Fakulty a soukromé VŠ, které měly v minulém akademickém roce nejvyšší nezaměstnanost absolventů:

* standardizovaná míra nezaměstnanosti udává míru nezaměstnanosti absolventů bez ohledu na podmínky trhu práce v daném kraji

Zdroj: web Střediska vzdělávací politiky