Experti: Vysokoškoláků přibývá, čeká je horší práce a nižší platy ****************************************************************************************** * Experti: Vysokoškoláků přibývá, čeká je horší práce a nižší platy ****************************************************************************************** Praha 14. února (ČTK) Do roku 2017 bude mít více než polovina mladých Čechů ve věku 25 až 34 let vysokou školu. aktuální zpráva Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK s tím, že absolventy kvalifikovaná práce a nižší mzdy, než jsou dosud vysokoškoláci zvyklí. Podle odborníků na lidé s univerzitním vzděláním i tak podstatně lépe než ostatní, snáze najdou práci a jejic než průměr. Nejlepší vyhlídky ohledně nalezení práce mají mladí lékaři, právníci a učitelé, nejhůř jso po studiu zemědělských a uměleckých oborů. "V České republice byli v roce 2009 vysokoškolá nezaměstnaností o 64 procent méně než celá pracovní síla, vykonávají o 35 procent kvalifik mají o 66 procent vyšší mzdy," konstatovala zpráva Střediska vzdělávací politiky. Čím je na trhu práce více vysokoškoláků než odpovídajících pracovních míst, tím častěji ma vysokých škol problém vůbec nějakou práci sehnat anebo získávají jen práci méně kvalifikov ale odborníci. Mladí vysokoškoláci tak budou postupně obsazovat místa, která nyní zastávaj s maturitou, například pozice nižších úředníků nebo zdravotních sester. Středoškoláci pak práce vytlačovat lidi s nejnižším vzděláním. Podobná situace je už nyní například v jihoevropských státech, kde je podíl vysokoškolsky obyvatel výrazně vyšší než v Česku. Zatímco ve věkové skupině 25 až 64 let má v ČR univerz procenta populace, v zemích EU je to přes 25 procent. Tento rozdíl se však začne rychle sn roste počet studentů VŠ. Například loni opustilo české vysoké školy 2,5krát tolik lidí co Zájemci o studium na vysoké škole by ale měli podle expertů přihlížet i k tomu, jaké mají vyhlídky na nalezení práce. "K výraznému zhoršení uplatnění absolventů došlo za poslední d technických, zemědělských, ekonomických a přírodovědných fakult, což bylo do značné míry z krize v průmyslu a v podnikatelském sektoru vůbec," uvádí zpráva. Nejsnáze hledají práci l učitelé. Nejvyšší nárůst nezaměstnanosti zaznamenali absolventi Vysoké školy chemicko-technologické univerzity Liberec a Univerzity Hradec Králové. Nejvíce si naopak ve srovnání polepšila Ve farmaceutické univerzita v Brně, Univerzita Karlova a dvě umělecké školy, AMU a VŠUP. Celk nezaměstnanosti vykazují také absolventi soukromých vysokých škol. Je to prý proto, že mno už při studiu. Fakulty a soukromé VŠ, které měly v minulém akademickém roce nulovou nezaměstnanost absolv Fakulty Vysoké školy 2. lékařská Univerzita Karlova 3. lékařská Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Plzni Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v HUniverzita Karlova Králové Evangelická teologická Univerzita Karlova Filozofická Univerzita J. E. Purkyně Ústí nad Labem Farmaceutická Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Dopravní České vysoké učení technické Praha Fakulta technologie ochraVysoká škola chemicko- prostředí technologická Praha Fakulta zdravotnických stZápadočeská univerzita Plzeň Fakulta umění a architektTechnická univerzita Liberec Literární akademie (Soukromá VŠ J. Škvoreckého) VŠ manažerské informatiky a ekonomiky Vysoká škola zdravotnická Anglo-americká vysoká škola Fakulty a soukromé VŠ, které měly v minulém akademickém roce nejvyšší nezaměstnanost absol Fakulta Vysoká škola Běžná míra nezaměstnanostStandardizovaná procentech) nezaměstnanosti Fakulta umění a designu Univerzita J. E. Purkyně 15,2 nad 26,4 Labem Fakulta restaurování Univerzita Pardubice 25 22,3 Fakulta technologická Univerzita T. Bati Zlín 20,4 18 Vysoká škola polytechnick23,8hlava 22,4 Středočeský vysokoškolský15nstitut 20,6 Pražská VŠ psychosociální10,3tudií 17,2 * standardizovaná míra nezaměstnanosti udává míru nezaměstnanosti absolventů bez ohledu na práce v daném kraji Zdroj: web Střediska vzdělávací politiky