Chceme mezi pětici elitních škol ****************************************************************************************** * Chceme mezi pětici elitních škol ****************************************************************************************** Lidové noviny, 15.2.2011, rubrika: Akademie, strana: 27, autor: MARTIN RYCHLÍK ROZHOVOR Zařadíme se k výzkumným univerzitám, věří Václav Havlíček, rektor Českého vysokéh technického České vysoké školství by mělo projít zásadní proměnou. Odliší se několik špičkových univer výzkum (uvažuje se zhruba o pěti) a naopak škol vzdělávacích, které budou vychovávat bakal Představa, že by z pěti špičkových univerzit byly tři pražské, je nereálná, říká profesor Pomoci by podle něj mohlo jedině spojení ČVUT s Vysokou školou chemicko-technologickou. * LN Premiér Petr Nečas před časem na Akademickém sněmu hovořil o tom, že by Česko mohlo m výzkumných univerzit. Patřilo by ČVUT mezi ně? Jsem přesvědčen, že ano, i když to samozřejmě nebude zadarmo. Jsme v podobné pozici, jako naše partnerská škola, Rýnsko-vestfálská technická vysoká škola v německém Aachenu. V Něme tuším, devět nebo deset elitních univerzit, jež jsou financovány trochu jinak než standard A o peníze tady jde. V Aachenu byli naprosto suverénně přesvědčeni o tom, že mezi elitu pa kole vybráni nebyli a museli své materiály doplnit... * LN Proč se tam nedostali? Měli špatné výzkumné výsledky? Málo patentů? Ne, měli vše v pořádku, ale podklady pro komisi nepřipravili dostatečně důkladně. Nenapsal dokážou. Spoléhali na své jméno. * LN Nemůže se přesně to samé stát ČVUT? Už jsme poučeni. Myslím, že se nám to stát nemůže. Ale na druhé straně je pravda, že jedin pokud by se k něčemu takovému politici skutečně odhodlali -má místo jisté, je Univerzita K největší, nejstarší a objem vědeckých výsledků je úžasný. Má sedmnáct fakult, i když rozlo nerovnoměrné, protože ze sedmnácti fakult polovinu tvoří dva obory; mají pět lékařských a fakulty. * LN A teologie asi moc vědeckých výsledků a citací nepřidá. Přesně tak. Já jsem šest let působil ve Vědecké radě Univerzity Karlovy, takže situaci dův zřízení poslední Fakulty humanitních studií (FHS) bylo při jednáních evergreenem... * LN FHS je stále trochu jiná. Kritikové jí přezdívají „Fakulta hledající smysl“... Myslím si, že smysl už našla, ale je to právě fakulta, která se trochu vymyká ze standardu z velké míry zaměřena na bakalářské studium. Objevovaly se výhrady, zda je to důstojné Uni * LN K tomu se chci dostat. Myslíte si, že je dobrým řešením, aby byly v ČR vyčleněny celé univerzity? Nemělo by spíše jít jen o výzkumné fakulty? Na tuto otázku neexistuje jednoznačná odpověď. Myslím ale, že se mají výzkumné školy vícem samy. V naší malé zemi to stěží půjde vyřešit administrativním rozhodnutím založeným na po Spíše jde o to, jak se která škola profiluje sama, jaké má poslání, kam se chce zařadit. I všechny školy by chtěly patřit mezi špičku. Ale jestliže Německo vybralo deset univerzit, postupovali stejně, měla by to být jen jedna až dvě školy, což je ale patrně politicky nep by například byly obě výzkumné univerzity v Praze, regiony to ponesou těžce. * LN Bude jich tedy opravdu pět? Číslo pět vyřkl pan premiér, proto to beru vážně. Ale mohou to být i čtyři, může to být še tlak bude značný, pakliže by o výběru mělo rozhodovat něco jiného než pouhé výsledky. I vý trochu relativní, a to lze vědecký výkon jakžtakž měřit. Proti metodice, která se k tomu p objevuje řada výhrad. Není to tedy jednoduché, ale výsledky lze klasifikovat. Někdy lépe, u vzdělávání a výuky je hodnocení ještě komplikovanější. Pro řadu věcí ani objektivní krit ministerstvo školství bude mít obtížnou úlohu. * LN Kdy se začnou výzkumné školy vybírat? Zaprvé to vyžaduje určitou změnu vysokoškolského zákona; ministr Josef Dobeš řekl, že prvn zákona chce předložit do konce roku 2011, pak bude procházet vládou a parlamentem čili změ očekávat koncem roku 2012. A to je ještě otázka, zda se k ní najde politická vůle. Řada bo zmiňované školné, které já považuji spíše za marginální záležitost, je nicméně pro veřejno voliče velmi důležité téma. Bude vyžadovat velkou odvahu, aby něco takového politici předl volbami. * LN Jak konkrétně výběr proběhne? Myslím, že v malé zemi, jako je Česko, k výběru nemůže dojít nikterak jinak, než že se bud množství kvalitních výsledků. To je také důvod, proč jsem téměř stoprocentně přesvědčen, ž pěti škol bude. Z hlediska našich výzkumných výsledků se v absolutním objemu pohybujeme na mezi českými vysokými školami. Pokud se to vztáhne relativně k velikosti školy, jsme zhrub místě. Pražský „problém“ je trochu v tom, že relativní ukazatele nejvyšší kvality vědecké sesterská Vysoká škola chemickotechnologická (VŠCHT), jež vznikla v 50. letech odtržením o jediná technika na světě, která nemá chemické obory jako integrální součást technického vz má vynikající vědecké výsledky, ale na druhé straně je tak malá, že z hlediska absolutního viditelná ve světě. A představa, že by z pěti špičkových univerzit byly tři pražské, je dl politického hlediska nereálná. Řešením by bylo naše sloučení s VŠCHT. Doufám, že se nám bě podaří dovést spolupráci až k případnému spojení obou škol, což je i součástí mého volební * LN VŠCHT je považována za významnou výzkumnou instituci. Má čtyři fakulty, jsou velmi vý osm fakult, poslední je Fakulta informačních technologií. Kterou z částí ČVUT byste hodnot nejsilnější? Ve vědě je to celkem jednoznačné, nejlepší výsledky mají tři největší fakulty: stavební, s elektrotechnická, a tradičně také Fakulta jaderná a fyzikálně-inženýrská, která patří k tě si, že vědecké výkony těchto fakult jsou srovnatelné. Samozřejmě v absolutních objemech js fakulty větší, protože mají více zaměstnanců a studentů. * LN Buďte prosím konkrétnější: které obory jsou výkladní skříní ČVUT? Nejlépe znám situaci na elektrofakultě, která je mojí mateřskou fakultou. Tam je to předev kybernetiky, vedená profesorem Maříkem, a katedra řídicí techniky, které šéfuje profesor Š že solidních výzkumných výsledků dosahují i slaboproudé katedry, katedra radioelektroniky, telekomunikační techniky a koneckonců i moje mateřská katedra teorie obvodů. * LNA která z fakult by se měla naopak zlepšit? Především nejmladší fakulty, protože tradice kvalitní výuky, ale zejména kvalitního výzkum dlouhodobou. Naše nejmladší Fakulta informačních technologií potřebuje ve výzkumu přidat, možnosti. Podobně také Fakulta biomedicínského inženýrství v Kladně. Ta má snad ještě větš potenciál, neboť světová věda směřuje především k péči o člověka. Trochu specifické postav architektury. Těžiště její práce je spíše v návrzích nových staveb, které často naši profe realizují na špičkové úrovni, ale mnohdy bez naší firemní značky. Často jsou to práce jedn ateliérů, jež nejsou organizačně přímo spojeny s ČVUT, takže tam nám renomé uniká. * LN Vrátím se k fakultě informatiky. Čeká se od ní výzkum, nebo má spíše učit bakaláře pr programátory, počítačové techniky? Fakulta informatiky vznikla víceméně odštěpením od Fakulty elektrotechnické. Sám jsem měl představy, že i absolventi informatiky - i když se budou zabývat jenom softwarem - musejí rovnice, rovnice, které nezměnil ani Einstein a na nichž je elektrotechnika založena, nicm změnil své možná až příliš fundamentalistické názory. Fakulta informatiky má své místo na výzkum. * LN A na závěr ještě obecnější otázka. Do brněnských univerzit půjde asi dvacet miliard k fondů. Nemáte jako pražské školy obavy, že Brno ve výzkumu hodně posílí? Vnímáme to jako vážný handicap, protože polovina výzkumné i vzdělávací kapacity českých vy Praze a pražské školy jsou z těchto dotací vyloučeny. Spolu s rektorem Univerzity Karlovy to bylo alespoň nějak kompenzováno a nedošlo k tomu, že špičkové laboratoře budeme mít po ale výborní pracovníci budou žít jinde. To v konečném důsledku může vést k tomu, že tam in využívány, a že naši vědci a výzkumníci dokonce odejdou pryč. Tak jak to v současné době c lékaři. *** Profil Václav Havlíček Narodil se v roce 1943 v Českých Budějovicích. Na elektrotechnické fakultě své alma mater měřicí a řídicí technika. Následně se věnoval teoretické elektrotechnice. Roku 1991 byl jm a roku 1997 profesorem. Pracoval v několika firmách a výzkumných ústavech. V letech 1997 a prorektorem pro rozvoj ČVUT, od roku 2006 až dosud je rektorem nejstarší české techniky. J monografií a více než šedesáti článků. Má tři děti.