Nepokoje zasáhly také oblast archeologických výzkumů českých egyptologů. Zloději se vloupali do jejich objektu nedaleko Káhiry. České cestovní kanceláře mezitím začaly rušit únorové zájezdy do Egypta.

Nejprve pouze učil a bádal na univerzitě. Časem začal Petr Solich přemýšlet o tom, že spousta zajímavých nápadů skončí jen jako článek v časopise, byť třeba v zahraničním. „Kolegové vás poplácají po zádech, jenže opravdu důležité je vrátit něco společnosti zpátky,“ říká profesor Solich, který původně pracoval pouze na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Pohřebiště egyptských faraonů v Abúsíru nedaleko Káhiry, kde působí i česká archeologická expedice Univerzity Karlovy, hlídá od včerejška egyptská armáda. Tyto starověké památky z počátků dějin lidstva vojáci chrání před drancováním loupeživých tlup. Řekl to šéf českého archeologického výzkumu v Egyptě Miroslav Bárta.

„Smyslem akce Děkujeme, odcházíme je také to, že z lékařů přestávají být pouze bílé pláště, se kterými si posouvají hejtmani, ředitelé a náměstci,“ říká neurolog Ondřej Doležal, který působí v pražské Všeobecné fakultní nemocnici a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Nejdřív jsem tomu nevěřil, protože jsem to nečekal. Bylo to překvapení. Hrozně mě mrzí, že už není naživu Otakar Motejl. Byli jsme dobří přátelé, léta jsme se znali, dokonce od jeho studentských let. A bylo by pro mě velké potěšení, kdyby to byl právě on, kdo by mě tam uváděl. V takovou chvíli si říkáte, jestli je to opravdu dobrá volba a zda není někdo lepší než já, zda si to opravdu zasloužím. Taková pocta semusí přijímat s určitou pokorou.

O studium práv je v České republice mezi absolventy středních škol dlouhodobě mimořádný zájem. Právní obory se u nás vyučují celkem na třinácti vysokých školách - vedle klasického práva i obory správní a veřejnosprávní, další jsou zaměřené na komerční právo.

Ministerstvo školství chce změnit logo úřadu, navrhnout by jej měli studenti. Úřad dnes proto vyhlásil soutěž, autora vítězného návrhu odmění 5000 korunami. Nový vizuál by měl obsahovat název ministerstva nebo zkratku MŠMT, grafika bude v příštích letech používána na úředních dokumentech, cedulích a při reprezentaci ministerstva.

Na vysoké školy se loni dostalo 71 procent všech přihlášených. Nejvíc mladých lidí přitom chtělo studovat na brněnské Masarykově univerzitě, Univerzita Karlova skončila druhá. Podle dnes zveřejněných statistik Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV) je největší přetlak na uměleckých školách a právech. Nejmenší zájem naopak hlásí technické fakulty, kde berou až 80 procent všech uchazečů.

„Zabránit předkládání takových prací nelze, na druhou stranu odborné složení komisí na UK je garancí, že by slabá a nevyhovující úroveň byla odhalena. Na UK jsou na předkládané práce kladeny vysoké požadavky. Pokud jde o samotné odhalování plagiátorů: Univerzita Karlova je připojena k brněnskému projektu THESES.

Pražané zřejmě v příštím roce na Pražském hradě vinou nepokojů v Egyptě neuvidí jedinečné nálezy z hrobky faraona Tutanchamona. Měly být součástí výstavy Egypt - cesta k věčnosti. Na ohrožení termínu konání výstavy upozornil Michal Stehlík, děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, která se na přípravě výstavy podílí.

Sedmnáct studentských týmů z několika univerzit v zemi představilo včera své vize o rozvoji UK. Anení to jen samoúčelné školní cvičení pro budoucí architekty, úvahy o rozvoji myslí škola vážně. „Představené projekty se sice hned nestanou součástí investičního plánu Univerzity Karlovy, ale jsou přínosem k jejímu strategickému rozvoji,“ říká mluvčí UK Václav Hájek.

Dnes působí v Egyptě jenom jedna česká vědkyně, která si vzala místního archeologa. Ale za pár dní tam bez ohledu na nepokoje odjede celá expedice. Povede ji profesor Miroslav Bárta z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Trojice významných českých egyptologů včera navštívila předsedkyni Sněmovny Miroslavu Němcovou (ODS), která jim slíbila podporu.

Hospodářské noviny letos už po čtvrté přinášejí unikátní žebříček nejlepších vysokých škol v devíti prestižních oborech. Srovnání se zúčastnilo 67 fakult.

Chcete vědět, na jakou školu se máte přihlásit nebo vás zajímá, jak si v konkurenci vede fakulta, ze které máte diplom? Pak jste tuto přílohu otevřeli správně.

Ať je ekonomická krize nebo není, absolventům lékařských a právnických fakult to může být v podstatě jedno. Po skončení studií právě oni nemají téměř žádné problémy s uplatněním ve svém oboru. Ukazují to alespoň poslední statistiky, které každoročně zpracovává Středisko vzdělávací politiky Univerzity Karlovy. V loňském roce byla míra nezaměstnanosti stud

Třetí místo patřilo družstvu Vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy Praha. Odpoledne vojenská družstva odstartovala k dalšímu úkolu ze silnice mezi Vrbnem pod Pradědem a Heřmanovicemi.

Letošní pořadí právnických fakult nabízí poprvé za čtyři roky, kdy Hospodářské noviny svůj žebříček sestavují, výraznější změny.

Do konce února lze podávat přihlášky na vysoké školy.

Autor tohoto textu začal se žebříčky právnických fakult v roce 2007 – a ještě nikdy nevyšly výsledky tak těsně. O vlásek vyhrálo Brno, druhá Praha, třetí jsou Olomouc s Plzní. Přečtěte si proč.

Pořadí deseti letos srovnávaných škol, které nabízejí studium informatiky, má stejně jako loni jasného lídra: Matematickofyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze („Matfyz“).

Uvažujete o studiu chemie? Letošní žebříček HN pro tento obor napovídá, že dobrých možností je spousta. Školy umístěné na vrchních příčkách od sebe dělí jen velmi malý bodový rozdíl.

První místo v oboru medicína zůstává i letos v Praze. Pomyslný pohár se však proti předchozím ročníkům přestěhoval. 2. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, která žebříček vedla v letech 2009 a 2010, totiž o bod přeskočila 3. lékařská fakulta UK.

Výpovědi z nemocnic sice dalo přes 3800 lékařů, do zahraničí se ale podle zjištění České televize chystá jen zlomek. Stovky doktorů se sice zřejmě chystají opustit fakultní nemocnice, ale na lékařských fakultách chtějí učit dál.

Psychologie je i letos nejlepší v Brně. Zdejší Fakultě sociálních studií (FSS) Masarykovy univerzity se podařilo prvenství obhájit letos už počtvrté.

Na druhém místě skončila Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze.

Souboj o nejlepší školu nabízející studium sociologie má letos jasného, ale v porovnání s předchozími ročníky žebříčků Hospodářských novin zároveň nijak překvapivého vítěze: Fakultu sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně (FSS MU).

Staré dobré časy se na zámek Zahrádky jen tak nevrátí. Po ničivém požáru v roce 2003 plíživě doléhá na zámek další pohroma v podobě dlouhodobého nezájmu majitele vdechnout historickému objektu znovu život.

Podle ekonoma Daniela Münicha je to hlavně kvůli nekonkurenceschopné vědě. „V celém systému financování a hodnocení české vědy je problém. Dvacet let plynuly veřejné peníze víceméně jako z automatu, který na žádnou kvalitu nehleděl. Chybí tu motivace ke špičkovému výzkumu. Pokud pak porovnáváme republiku jako celek, tohle je příčina našeho špatného umístění,“ říká Münich.

Studentská organizace ESN Buddy System HK se stará o zahraniční studenty, kteří přijíždějí do Hradce Králové studovat s programem Erasmus. Cílem organizace je připravovat bohatý program pro zahraniční studenty, kteří město neznají, pomáhat jim při prozkoumávání okolí, ale i navazování nových přátelství. Pracovníci této organizace jsou dobrovolníci z řad studentů a od roku 2003 působí na Univerzitě Hradec Králové. Vsoučasné době je členy organizace 80 českých studentů. Od loňského roku patří do členské základny i Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy v Hradci Králové.

Dvacetiletá Američanka Kellice Clocková měla už minulý týden přistát v Česku a připravovat se na začátek semestru na Univerzitě Palackého v Olomouci. Místo toho je stále doma v americkém Michiganu, píše do Olomouce zoufalé e-maily a volá na ministerstvo vnitra. Clocková je na tom stejně jako desítky dalších studentů, kteří chtějí přijet do Česka studovat, ale už týdny bezvýsledně čekají na udělení víza.

U některých oborů je celkem jedno, kam se hlásíte, pravděpodobnost je přibližně stejná. Například obor architektura a stavitelství v Praze a v Ostravě se drží kolem sedmdesáti procent. Nebo všechny právnické fakulty berou zhruba pětinu uchazečů, úspěšnost se na nich pohybuje mezi 17,5 až 23,5 procenta.

Na vysokých školách studuje přes 1200 lidí s nějakým druhem postižení, jejich podpora ze strany škol ale často bývá nedostatečná. Vyplývá to z analýzy, kterou si loni nechalo vypracovat ministerstvo školství.

Karlova univerzita chystá dobudovat kampus na pražském Albertově. Ten by se do několika let mohl stát místem špičkového výzkumu přírodovědných a lékařských oborů. Humanitní obory by se pak mohly přesunout do pražské Troje, objektu bývalé menzy. Na přestavbu ale nemá škola peníze. Nemůže ani využít evropských peněz na pražské projekty. Rektor univerzity Václav Hampl doufá v pomoc od státu, ale i od hlavního města.

Budovy Univerzity Karlovy, které jsou rozprostřeny po celé Praze, by se v budoucnu měly koncentrovat do několika minikampusů. Podle rektora školy Václava Hampla už vzniká centrum přírodních věd na Albertově, humanitní obory by zase mohly být soustředěny v Troji. Na výstavbu a vybavení nových budov ale chybí peníze, škola nemůže na pražské projekty čerpat ani z fondů EU.  

Budovy Univerzity Karlovy jsou rozprostřeny po celé Praze, v budoucnu by se měly fakulty koncentrovat do několika minikampusů. Novinářům to dnes řekl rektor školy Václav Hampl s tím, že centrum přírodních věd už vzniká na Albertově, humanitní obory by zase mohly být soustředěny v Troji. Na výstavbu a vybavení nových budov ale chybí peníze, škola nemůže na pražské projekty čerpat ani z fondů EU.

Když se ve zdravotnictví řekne slovo poplatek, nikdo nepochybuje, o co jde. Poplatky ve školství ovšem způsobují velké zmatky. Nikdo pořádně neví, za co škola peníze vybírat může a za co ne.

Ke zkvalitnění zdravotní péče o novorozence bude od března 2011 přispívat nové ambulantní oddělení Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v dětském areálu v Praze na Karlově – Centrum komplexní péče pro děti s perinatální zátěží.

Již čtvrtý ročník soutěže „Ideální banka 21. století“, který pořádá Poštovní spořitelna a specializovaný server Bankovnipoplatky.com, dospěl minulý týden do finále.

Již pátý ročník mezinárodního festivalu proti totalitě, zlu a násilí, pro paměť národa Mene tekel 2011 se uskuteční v Praze ve dnech 21. až 27. února.

Dobrý večer, vážení posluchači, vítejte při poslechu nedělního vydání Názorů a argumentů, ve kterém se k diskusi u kulatého stolu sešli studenti z iniciativy Inventura demokracie k diskusi s profesorkou politologie Vladimírou Dvořákovou a moderátorem Václavem Žákem.

Do roku 2017 bude mít více než polovina mladých Čechů ve věku 25 až 34 let vysokou školu. Uvádí to aktuální zpráva Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK s tím, že absolventy čeká méně kvalifikovaná práce a nižší mzdy, než jsou dosud vysokoškoláci zvyklí. Podle odborníků na tom ale budou lidé s univerzitním vzděláním i tak podstatně lépe než ostatní, snáze najdou práci a jejich mzda bude vyšší než průměr.

Komunikace člověka se strojem, bezpečná doprava nebo třeba chemie využitelná v medicíně. Tak vypadají některé nově otevírané obory na vysokých školách.

Přinášíme přehled, z něhož se dozvíte, kolik vydělají absolventi jednotlivých fakult čtyři až pět let po promoci.

Kolik vydělávají absolventi vysokých škol čtyři až pět let po ukončení studia? To byla otázka, na kterou se pokoušeli najít odpověď odborníci ze Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v rámci projektu REFLEX 2010. Ne vždy ale získali dostatečný počet respondentů. Proto LN přinášejí pouze výsledky fakult a škol, kde se podařilo oslovit více než deset bývalých studentů. Ovšem, jak ukazuje tabulka, na řadě fakult odpovídala i více než stovka respondentů.

Lidí s vyšším vzděláním v Česku přibývá skoro nejrychleji z celé Evropy, počet atraktivních míst je však omezený.

České vysoké školství by mělo projít zásadní proměnou. Odliší se několik špičkových univerzit zaměřených na výzkum (uvažuje se zhruba o pěti) a naopak škol vzdělávacích, které budou vychovávat bakaláře pro praxi. Představa, že by z pěti špičkových univerzit byly tři pražské, je nereálná, říká profesor Václav Havlíček. Pomoci by podle něj mohlo jedině spojení ČVUT s Vysokou školou chemicko-technologickou.

Manželka prezidenta republiky Livia Klausová předá ceny soutěže pro studenty hispanistiky a lusitanistiky (jazykovědné odvětví zabývající se portugalským a galicijským jazykem, literaturou a kulturou) na témata z oblasti literatury, historie, humanitních a společenských věd Premio Iberoamericano 2010.

17. února 2011 od 10 hodin bude zasedat sněm Rady vysokých škol (RVŠ). Jednat se bude mimo jiné o situaci na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni.

Pražské vysoké školy neplánují snižovat počet přijímaných studentů ani rušit některé obory. Přestože letos dostaly vysoké školy opět méně peněz, budou pražské univerzity otevírat nové obory reagující na poptávku trhu práce a na technologický vývoj. Vyplývá to z ankety ČTK mezi zástupci pěti VŠ z hlavního města. Přihlášky na většinu vysokých škol se podávají do konce února.    

V Česku se během několika let s největší pravděpodobností vybuduje nejvýkonnější laser na světě. Unikátní zařízení, které vyroste v Dolních Břežanech, poslouží pro bádání ve fyzice, optice nebo materiálovém výzkumu. Na špičkový přístroj, o který měla zájem například i Francie a Velká Británie, již Evropská komise schválila peníze. Více než sedmimiliardový projekt je jedním z prvních, které Brusel schválil.

Absolventi českých vysokých škol mají stále větší problém sehnat práci. Problém se téměř netýká lékařských a právnických fakult, zatímco propad v uplatnění svých absolventů zaznamenaly v posledních dvou letech zejména technické, zemědělské a ekonomické obory.

Do Plzně se ve čtvrtek sjedou rektoři vysokých škol z celé ČR, na výročním zasedání se budou zabývat například situací na Právnické fakultě tamější Západočeské univerzity. Na dvoudenním sjezdu budou zároveň představeny výsledky výzkumu ohledně názorů na české vysoké školství.

První polovina tohoto týdne je ve znamení obsáhlého mediálního průzkumu, který si nechalo zpracovat Středisko vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Z něj kromě jiného vyplývá nijak originální závěr, že nejvíce berou (prozatím) absolventi ekonomických fakult, zatímco hudebníci a teologové jsou na druhém konci platového žebříčku.

Umožnit v době vyhrocené politické situace v Egyptě duchovně laděný pohled na tuto oblast chce nejnovější výstava Moravského zemského muzea. Projekt s názvem Káhira - skrytý půvab islámské architektury nabízí v Pavilonu Anthropos velkoformátové černobílé fotografie doplněné dobovými trojrozměrnými předměty. Včerejší vernisáže výstavy se zúčastnila i velvyslankyně Egyptské arabské republiky v České republice a Černé Hoře J. E. Amal M. Moura.

Rada Jihomoravského kraje schválila na svém posledním jednání smlouvu o spolupráci s Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy, s Gerontologickým centrem a Českou gerontologickou a geriatrickou společností a s Českou alzheimerovskou společností v rámci projektu Zajištění gerontologické a organizační supervize v zařízeních pro seniory zřizovaných Jihomoravským krajem. Současně doporučila zastupitelstvu schválit na realizaci tohoto projektu poskytnutí dotace České alzheimerovské společnosti z rozpočtu kraje pro rok 2011 ve výši 1 500 000 korun.

V Plzni dnes druhým dnem pokračuje zasedání rektorů veřejných a soukromých vysokých škol z celé země. Mimo jiné si vyslechnou projevy premiéra Petra Nečase (ODS) a ministra školství Josefa Dobeše a poté s nimi budou diskutovat.

Vysokoškoláci, kteří se po několika semestrech „vykašlou“ na studium nebo si ho protáhnou nad standardní dobu, si takto promrhaný univerzitní čas možná budou muset zaplatit. Na pátečním setkání rektorů v Plzni s tímto nápadem vystoupil premiér Petr Nečas (ODS). „Kdo studuje delší dobu, než je třeba, a nemá k tomu řádný důvod, třeba zdravotní, rodinný či sociální, měl by si tyto nadbytečné semestry zaplatit,“ řekl Nečas.

Příslib perspektivy střednědobého financování vysokých škol až na pět let dostali dnes rektoři českých vysokých škol od premiéra Petra Nečase a ministra školství Josefa Dobeše. Školy tak budou moci lépe plánovat své strategie, podobně jako se to děje v zahraničních systémech. ČTK to řekl předseda České konference rektorů (ČKR) a rektor Masarykovy univerzity Petr Fiala.

Na Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze se každý rok hlásí tisíce studentů. Loni podalo přihlášku 4 095 zájemců, přijato bylo 869. Letos to určitě nebude o mnoho lepší. „Kdo neuspěje, může se zapsat do placeného ročního kurzu celoživotního vzdělávání, čímž se mu zvýší pravděpodobnost přijetí v příštím roce,“ radí děkan fakulty profesor Aleš Gerloch.

Vysokoškoláci s vynikajícími výsledky, kteří by chtěli studovat na prestižních světových univerzitách, si mohou žádat o grant ze soukromého nadačního fondu podnikatele Tomáše Krska a jeho ženy.

Naposledy před více než čtvrtstoletím vyšla souborná učebnice lékařské chemie a biochemie, byly to ovšem chemie a biochemie zásadně jiné, než jsou ty dnešní. Proto je dobře, že na slavnou tradici počínající prof. Janem Horbaczewským a pokračující prof. Duchoněm (právě on byl autorem zmíněné učebnice vydané na počátku osmdesátých let minulého století) má kdo navazovat.

Vědci mají mezi veřejností renomé. V žebříčku prestižních zaměstnání jsou řadu let na druhém místě – za lékaři. K nadějným českým vědcům patří i bioložka Marie Kalbáčová.

Příkladem úspěšné spolupráce vysokoškolské instituce s vědeckým prostředím je i loňský objev výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd. Tým pod vedením prof. RNDr. Zdeňka Opatrného a RNDr. Zuzany Vondrákové zjistil, že jed z jednoho druhu mořské houby, zvaný latrunkulin B, překvapivě zlepšuje kvalitu zárodků smrku vypěstovaných z buněčné kultury. Tato práce může mít v budoucnu velký význam pro komerční množení některých dřevin.

Opsat diplomovou nebo seminární práci na vysoké škole bude téměř nemožné. Na zdokonalení systému pod taktovkou brněnské Masarykovy univerzity totiž dostalo od ministerstva školství 15 vysokých škol celkem 13 milionů korun. „V současnosti mají školy k dispozici systém Theses.cz na odhalování plagiátů v závěrečných pracích a Odevzdej.cz pro seminární práce.