Opožděná emancipace vysokých škol

30.3.2011, 18:10, ČRo 6    

Jan FINGERLAND, moderátor

--------------------

Od intelektuálů, vzdělanců a akademiků veřejnost očekává ostrý úsudek a nebojácná stanoviska. A také pokud možno rychlou reakci. Obojí v případě  některých kauz kolega Karel Hvížďala postrádal. Ale jak konstatuje v následujícím příspěvku, nakonec se přece jen někteří čeští vysokoškoláci emancipovali a lidově řečeno pochlapili.

Karel HVÍŽĎALA, redaktor

--------------------

Konečně se vysoké školy emancipovaly a postavily proti tomu, že ministr Dobeš by chtěl od 1. dubna 2011, když neuspěl s jmenováním Ladislava Bátory na místo náměstka, kam ho doporučil Václav Klaus, tohoto muže zaměstnat alespoň jako poradce pro ekonomiku. A důvod je nabíledni, stačí, když si připomeneme, že pan Ladislav Bátora kandidoval v roce 2006 za Národní stranu, což je podle Wikipedie česká extrémistická národně-konzervativní politická strana. Její předsedkyně Petra Edelmanová mimo jiné tvrdila, že, cikáni jsou tuláci a jiní asociálové. V programu měla Národní strana vystěhování Romů mimo Evropu a pan Bátora osobně představil projekt s názvem Konečné řešení otázky cikánské, nápadně připomínající nacistický program holocaustu vyhlášený na Wannsee v lednu roku 1942. Rovněž na sebe pan Bátora upozornil výroky jako: "Kdybych byl Rakušan nebo Francouz, volil bych Heidera nebo le Pena," jak napsala Mladá fronta DNES, v níž jsme mohli i číst jeho věty o tom, že nikdo neprokázal škodlivost kouření a že teroristické útoky z 11. září 2001 mají možná na svědomí tajné služby USA. To byl taky zřejmě důvod, proč se proti jmenování pana Bátory za náměstka důrazně postavil i premiér Petr Nečas. Překvapivé je na tomto protestu to, že je to poprvé po dvaceti letech, kdy vysoké školy se odvážily vstoupit do veřejné debaty, v níž z úst politika zaznívají nehoráznosti. A pan Bátora se celý život snažil o politickou kariéru, začínal v Československé straně socialistické, po roce 1989 byl nejprve v Občanské demokratické alianci, potom vstoupil do Národní strany a loni kandidoval do Senátu za euroskeptické strany Svobodní a Suverenita. Doposud skoro vždy vysoké školy mlčely. Ve staré Evropě si právě díky mnohem větší angažovanosti vysokých škol, církví a občanských sdružení politici takové nehoráznosti, jako slyšíme u nás, nemohou dovolit veřejně vyslovovat, protože je zmíněné instituce znectí. Bylo by na čase, aby se vysoké školy začaly konečně vyjadřovat ke všem nehorázným výrokům politiků, tím by totiž pomohly k rychlejší kultivaci debat ve veřejném prostoru. Bláboly by vytěsnily do hostinců čtvrté cenové skupiny. Proti jmenování pana Bátory se postavila pražská Filozofická fakulta Karlovy univerzity. Mluvčí rektora Jitka Vanýsková řekla: "Rektor Karel Rais se plně ztotožňuje s názory Vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Považuje za absurdní, že by musel jednat na ministerstvu s pracovníky, kteří prezentují xenofobní názory." Podobně se vyjádřilo kolegium děkana Masarykovy univerzity v Brně. Později se k Bátorovi vyjádřila odmítavě i Studentská komora Rady vysokých škol. Pana Bátory se v médiích zastal jen Michal Semín, ředitel Institutu svatého Josefa v článku Duch politických čistek, který byl otištěn v Lidových novinách. Tento autor se kdysi rozešel s profesorem Tomášem Halíkem a jeho řád představuje dnes ultrapravicový směr v katolické církvi, vykazuje známky xenofobie, antisemitismu a v liturgii jde i před francouzskou revoluci. Proto jsou zřejmě názory pana Bátory tomuto autorovi blízké stejně jako jsou blízké jednomu z nejbližších spolupracovníků prezidenta Petru Hájkovi, který před nedávnem v Mladé frontě DNES tvrdil, že nemáme brát svobodu slova neonacistům. Oběma pánům ale nedošlo, že podpora a propagace hnutí směřující k potlačení práv a svobod Romů či antisemitismus je trestným činem. Těžko se sice prokazuje, ale rozhodně lidé už jen s takovýmito sklony by neměli pracovat na ministerstvu školství.

Jan FINGERLAND, moderátor

--------------------

Konstatuje Karel Hvížďala.