Opožděná emancipace vysokých škol ****************************************************************************************** * Opožděná emancipace vysokých škol ****************************************************************************************** 30.3.2011, 18:10, ČRo 6     Jan FINGERLAND, moderátor -------------------- Od intelektuálů, vzdělanců a akademiků veřejnost očekává ostrý úsudek a nebojácná stanovis možno rychlou reakci. Obojí v případě  některých kauz kolega Karel Hvížďala postrádal. Ale v následujícím příspěvku, nakonec se přece jen někteří čeští vysokoškoláci emancipovali a pochlapili. Karel HVÍŽĎALA, redaktor -------------------- Konečně se vysoké školy emancipovaly a postavily proti tomu, že ministr Dobeš by chtěl od když neuspěl s jmenováním Ladislava Bátory na místo náměstka, kam ho doporučil Václav Klau zaměstnat alespoň jako poradce pro ekonomiku. A důvod je nabíledni, stačí, když si připome Ladislav Bátora kandidoval v roce 2006 za Národní stranu, což je podle Wikipedie česká ext národně-konzervativní politická strana. Její předsedkyně Petra Edelmanová mimo jiné tvrdil jsou tuláci a jiní asociálové. V programu měla Národní strana vystěhování Romů mimo Evropu osobně představil projekt s názvem Konečné řešení otázky cikánské, nápadně připomínající n program holocaustu vyhlášený na Wannsee v lednu roku 1942. Rovněž na sebe pan Bátora upozo "Kdybych byl Rakušan nebo Francouz, volil bych Heidera nebo le Pena," jak napsala Mladá fr jsme mohli i číst jeho věty o tom, že nikdo neprokázal škodlivost kouření a že teroristick září 2001 mají možná na svědomí tajné služby USA. To byl taky zřejmě důvod, proč se proti Bátory za náměstka důrazně postavil i premiér Petr Nečas. Překvapivé je na tomto protestu poprvé po dvaceti letech, kdy vysoké školy se odvážily vstoupit do veřejné debaty, v níž z zaznívají nehoráznosti. A pan Bátora se celý život snažil o politickou kariéru, začínal v straně socialistické, po roce 1989 byl nejprve v Občanské demokratické alianci, potom vsto strany a loni kandidoval do Senátu za euroskeptické strany Svobodní a Suverenita. Doposud vysoké školy mlčely. Ve staré Evropě si právě díky mnohem větší angažovanosti vysokých ško občanských sdružení politici takové nehoráznosti, jako slyšíme u nás, nemohou dovolit veře protože je zmíněné instituce znectí. Bylo by na čase, aby se vysoké školy začaly konečně v všem nehorázným výrokům politiků, tím by totiž pomohly k rychlejší kultivaci debat ve veře Bláboly by vytěsnily do hostinců čtvrté cenové skupiny. Proti jmenování pana Bátory se pos Filozofická fakulta Karlovy univerzity. Mluvčí rektora Jitka Vanýsková řekla: "Rektor Kare plně ztotožňuje s názory Vědecké rady Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Považuje za by musel jednat na ministerstvu s pracovníky, kteří prezentují xenofobní názory." Podobně kolegium děkana Masarykovy univerzity v Brně. Později se k Bátorovi vyjádřila odmítavě i S komora Rady vysokých škol. Pana Bátory se v médiích zastal jen Michal Semín, ředitel Insti Josefa v článku Duch politických čistek, který byl otištěn v Lidových novinách. Tento auto rozešel s profesorem Tomášem Halíkem a jeho řád představuje dnes ultrapravicový směr v kat vykazuje známky xenofobie, antisemitismu a v liturgii jde i před francouzskou revoluci. Pr názory pana Bátory tomuto autorovi blízké stejně jako jsou blízké jednomu z nejbližších sp prezidenta Petru Hájkovi, který před nedávnem v Mladé frontě DNES tvrdil, že nemáme brát s neonacistům. Oběma pánům ale nedošlo, že podpora a propagace hnutí směřující k potlačení p či antisemitismus je trestným činem. Těžko se sice prokazuje, ale rozhodně lidé už jen s t by neměli pracovat na ministerstvu školství. Jan FINGERLAND, moderátor -------------------- Konstatuje Karel Hvížďala.