Chystá se diplom už po roce studia ****************************************************************************************** * Chystá se diplom už po roce studia ****************************************************************************************** 8.3.2011, Lidové noviny, strana 29, Akademie, RADKA KVAČKOVÁ        Pracovní návrh nového zákona o vysokých školách předpokládá ještě kratší studium, než je d Není vyloučeno, že během několika let bude možné získat kromě bakalářského, magisterského diplomu ještě jeden certifikát o vysokoškolské kvalifikaci, a to třeba už rok nebo dva rok Věcný záměr nového vysokoškolského zákona, který by měl platit podle předpokladů od začátk totiž počítá také s tak zvanými krátkými cykly.             „Ukazuje se, že je má nebo chce zavést skoro každá země v Evropě,“ říká ředite školství ministerstva školství Jiří Nantl a vysvětluje, že jde o jedno- až dvouleté formy vzdělávání volně propojené s bakalářským studiem. Podle jeho slov je v situaci, kdy do bak odchází už víc než polovina populačního ročníku, takový krok logický už proto, aby se udrž úroveň bakalářských studií. V Irsku už dneska certifikují skoro každý semestr Dneska je ve vzdělávacím systému nemálo není bakalářské studium vhodné a často ho ani nechtějí, přičemž není vyloučeno, že někdy z je dobré, aby měli možnost navázat. „V Irsku certifikují skoro každý semestr. A ve Spojený 54 procent všech lidí, kteří procházejí vysokou školou, na úrovni dvouletého Associate Deg je počítají mezi vysokoškolsky vzdělané,“ poznamenává Nantl. Krátký cyklus by měl definovat program, který nebude stavěn primárně na akademickém oboru, vztahovat k nějakému konkrétnímu typu činnosti. Něco podobného dnes nabízejí vyšší odborné jsou ale více propojeny s praxí, a pokud jde o prostupnost do vysokoškolského vzdělávání, víceméně slepou uličkou. Kromě toho by krátké cykly mohly plnit i jinou roli než zkrácení cesty do praxe. Podle Nan i charakter všeobecného vzdělávání. Nejen u nás, ale i v jiných evropských zemích se totiž střední školství není schopno dotáhnout lidi na úroveň, která se dřív očekávala při vstupu školu. V USA je například běžné krátké studium zvané Liberal Arts, tedy jakési základy vzd je absolvují, bývají pak schopni dostat se velmi rychle na další, už specializovanější úro             Faktem je, že vysokoškolské vzdělání končící vždy jen titulem doktor, inženýr vyhovovalo v dobách, kdy se k promoci dostávalo kolem patnácti procent populačního ročníku se terciární vzdělávání stává masovým, diverzifikace a častější změny jsou přirozené. „Když jsme byli v roce 2005 na summitu boloňského procesu v Bergenu, tak jeho vedení chtěl některých zemí do závěrů zakomponovat zákaz krátkých cyklů, které měly anglosaské země,“ v Nantl. „Minulý měsíc jsem se zúčastnil evropské konference o krátkých cyklech v Budapešti, někdo žádal zákaz, byl by považován za blázna. Dneska už všichni vnímají, že v budoucnu bu vysokoškolského vzdělávání pestrá, že budeme mít různé certifikáty.“ Diskutuje se také o t na vysokoškolské vzdělávání i tak zvané další vzdělávání a provázat je s různými atestacem který nastal v Evropě. Krátký cyklus zatím pro deset procent absolventů České ministerstvo školství, které bude n vysokoškolského zákona předkládat, počítá s tím, že by do roku 2020 mohlo být mezi absolve kolem deseti procent lidí s krátkým cyklem.             Zatím není úplně jasné, jak se k zavádění krátkých cyklů postaví akademická ve námitky se však nepředpokládají. Například profesor Jan Sokol, někdejší děkan a dnešní pro humanitních studií UK říká: „Představit si to dovedu, zejména v obecné vzdělanosti. Chtělo trochu zintenzivnit studium.“ České vysoké školy totiž mají nejkratší semestr v Evropě. Zá Sokola potřeba dát pozor, aby se z krátkých cyklů nestal inflační podvod.             Ani proděkan pro studium Fakulty informačních technologií Vysokého učení techn Bohuslav Křena krátký cyklus nezavrhuje. „Pokud vím, měl by mít 60 až 120 kreditů. Když uv bakalářský program má 180 kreditů, tak zejména při té horní hranici by se krátký studijní dal,“ uvažuje nahlas Křena. Zároveň ale upozorňuje na fakt, že jakákoliv strukturalizace v sobě nese otázku, kdy a v j základy všech technických disciplín, tedy zejména matematiku. „Když máte pětileté inženýrs prostě ji učíte na začátku a dost dlouho a důkladně, abyste měli základ. Už když studium s tříletého bakalářského, musíte matematiky ubrat. A pokud pak student pokračuje v navazujíc studiu, může mu právě ten široký základ chybět, míní Bohuslav Křena.“             Na názor jsme se zeptali i cambridgeského profesora Rudolfa Haňky, který už ně sleduje, komentuje a pomáhá formovat reformu terciárního vzdělávání v Česku.             Podle jeho vyjádření „musíme skončit s představou, že všechny vysoké školy maj stejné a produkovat inženýry či doktory jako na běžícím pásu. Potřeby společnosti se mění musí vyvíjet i koncepce vysokoškoláka, ať již máme na mysli první rok či dva nebo profesně postgraduální specializační kurzy jako LLM (distanční právnické vzdělávání) či MBA, které nezná a které dnes musíme provozovat pouze v licenci zahraničních univerzit “.             Rudolf Haňka míní, že „vysoké školy potřebují větší volnost vnitřní organizace která zohlední jejich specifika, aby mohly plně přispět k větší konkurenceschopnosti České světě“. V opačném případě existuje podle jeho slov nebezpečí, že nejnadanější mladí lidé b studovat do zahraničí a tím ochudí naše vysoké školy o nezbytný podnět ke zvyšování náročn