Vysokoškoláků je moc. Budou se rušit školy? ****************************************************************************************** * Vysokoškoláků je moc. Budou se rušit školy? ****************************************************************************************** 10.3.2011, rubrika: Události, strana: 13, autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ Na univerzitách studuje 70 procent populačního ročníku. Ministerstvo školství bije na popl zákon. Magistrů bude méně Téma Deníku Praha - Maturitu už má v Česku skoro každý. Bude mít za čas kdekdo i vysokoškolský diplom? statistických dat to tak vypadá. Zatímco v roce 2003 studovalo na VŠ ve všech typech progr občanů ČR, o šest let později to bylo 389 tisíc. Akademici, úředníci i politici se shodují moc. Profesor Rudolf Haňka, který působí na univerzitě v Cambridge a je členem poradního s školství, je přesvědčen, že by se měl zredukovat počet vysokých škol. Podle něj je nelogic Česku působilo 73, zatímco v několikanásobně větší Británii jich je 160. V pracovní verzi nového vysokoškolského zákona, který má Deník k dispozici, se počítá s mn změnami. Například zdaleka nebude tak jednoduché VŠ založit. Nově zavedená profesionální A kvalitu vysokého školství by měla průběžně posuzovat dosahování kvalifikačních kritérií a vzdělání. Za kvalitu ale ponesou odpovědnost hlavně samosprávné orgány školy. Podle toho, sobě náročné, budou také do značné míry VŠ financovány státem. „Preferoval bych tzv. kontraktové financování, při němž by stát financoval vysoké školy po cílů s několikaletou perspektivou. Takové modely jsou běžné v zahraničí,“ sdělil Deníku re univerzity v Brně a šéf Konference rektorů ČR Petr Fiala. Je přesvědčen, že výsledkem refo školství nemá být mechanické snížení studentů. „Počet vysokoškoláků odpovídá obvyklému výv Nejde o to, snižovat počet vysokoškolsky vzdělaných lidí, ale vytvořit takové podmínky, ab končila s plnohodnotným vzděláním bakalářského stupně,“ míní Fiala. Prorektor Univerzity Karlovy Stanislav Štech dodává, že potřeby pracovního trhu se zásadně kde dřív stačil výuční list, dnes zaměstnavatel vyžaduje aspoň čtyřsemestrální vysokoškols i proto chce ministerstvo zavést úplnou novinku, totiž dvouleté studijní programy. Na jeji bylo potřeba získat 120 kreditů. Na bakalářský titul jich musí být 180. Kdo mezi elitu? Ačkoli podle dat Ústavu pro informace ve vzdělání se počet bakalářů od roku 2003 do roku 2 a to z 61 na 157 tisíc, stále to není dostatečný obrat. V magisterském studiu má v budoucn jen zlomek studentů. Ti by pak měli rozvíjet daný obor a přispívat k budování univerzitníc center. „Systém je třeba rozrůznit, nemohou dělat všichni totéž, a navíc bez skutečného ho Počet výzkumných univerzit ale zatím rozhodně nebyl stanoven,“ říká Fiala. Štech podotýká, že žebříčky špičkových vysokých škol jsou zavádějící. „Kdo se umístí do 27 vynikající, protože to znamená, že je mezi dvěma procenty nejlepších. A nezapomeňme, že ka v první padesátce má ročně na kontě víc peněz než posílá český stát na vysoké školy dohrom miliard korun,“ tvrdí Štech. „Doháníme něco, co nelze dohnat během pár let, ale hodně se toho v posledních letech změni S Oxfordem soutěžit nebudeme, ale už dnes je Masarykova univerzita podle mnoha kritérií ve evropskou vysokou školou. A začíná se to i vědět,“ míní Fiala.