Národní ekonomická rada vlády pracuje podle Daniela Münicha spíš pro vzdálenější budoucnost. „V oblasti vzdělávání lámeme tabu a může trvat pět deset let, než si na to společnost zvykne,“ říká ekonom vyučující na CERGE-EI. Děti by se podle něj měly povinně učit jen angličtinu, v Česku by mělo být maximálně šest skutečných univerzit, stát by měl posílat peníze na studenty i soukromým vysokým školám.

Tato na první pohled nelogická věta je jedním z doporučení ohledně zlepšení vzdělanosti, na kterém se včera shodla Národní ekonomická rada vlády (NERV).

„Musíme napravit problémy, které jsme si způsobili v posledních patnácti letech tím, že jsme slepě a nestrukturovaně otevřeli vysoké školství, aniž jsme zohledňovali jeho kvalitu,“ říká ekonom Daniel Münich, který má v NERVu na starosti kapitolu školství.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) chce vládě navrhnout, aby učitelům stačilo jen bakalářské vzdělání a pedagogický kurz. Zástupci rady to uvedli na dnešním semináři s tím, že za katedry by mělo zamířit víc odborníků z praxe. Ministr školství Josef Dobeš (VV) přitom podporuje kvalifikované učitele s magisterským titulem, ti dostali letos přidáno. NERV zároveň navrhuje, aby se povinná výuka jazyků omezila jen na angličtinu, ostatní jazyky by byly volitelné.

Tématu se budeme věnovat i v naší dnešní diskusi. Stačil by učitelům bakalářský titul a pedagogický kurz? Je to šance, jak přilákat do školství odborníky nebo ohrožení kvality výuky.

Studenti denního studia v budoucnu získají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Musí ale splnit stejné podmínky jako ostatní nezaměstnaní. To znamená, že musí mít tři roky před registrací na úřadu práce odpracováno alespoň 12 měsíců. V novele zákona o zaměstnanosti to navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).

Vysoké školy a Akademie věd by mohly do dvou měsíců dostat 1,5 miliardy korun z EU na sestavení špičkových vědeckých týmů. S odvoláním na náměstka ministra školství pro evropské fondy Jaroslava Kubu to dnes uvedl Český rozhlas-Radiožurnál. Ministerstvo dnes zároveň sdělilo, že téměř 1,2 miliardy z EU získají na rekonstrukci také Masarykova univerzita a Vysoké učení technické v Brně.

Ministerstvo zdravotnictví připravuje k vydání historicky první vzorovou smlouvu, která zakotví pravidla spolupráce mezi lékařskými fakultami a fakultními nemocnicemi. Norma jim dá vodítko pro sepsání konkrétní smlouvy, která upraví vztah obou subjektů ve vzdělávání, výzkumu, poskytování péče. Upraví pracovněprávní vztahy a například i prostorové a materiálové zabezpečení výuky.

Fakultní nemocnice a lékařské fakulty se po téměř roce shodly na modelové smlouvě o spolupráci. Tedy na tom, jak mají být například vyřešeny pracovněprávní vztahy jejich zaměstnanců nebo kdo má zajišťovat materiál pro výuku budoucích lékařů.

Tuzemské vysoké školy se budou muset vyrovnat s novinkou, na kterou je stát v uplynulých jedenadvaceti letech nijak nepřipravoval. Ta novinka se jmenuje: soutěž.

Ministerstvo zdravotnictví dnes představilo vzorovou smlouvu, která upravuje spolupráci mezi fakultními nemocnicemi a lékařskými fakultami. Dokument vymezuje vzájemné vztahy v oblasti vzdělávání, vědy a výzkumu nebo pracovních poměrů. Podle náměstka ministra zdravotnictví pro legislativu Martina Plíška na smlouvu naváže příprava zákona o univerzitních nemocnicích.

Není vyloučeno, že během několika let bude možné získat kromě bakalářského, magisterského nebo doktorského diplomu ještě jeden certifikát o vysokoškolské kvalifikaci, a to třeba už rok nebo dva roky po maturitě. Věcný záměr nového vysokoškolského zákona, který by měl platit podle předpokladů od začátku roku 2013, totiž počítá také s tak zvanými krátkými cykly.

Součástí reformy zdravotnictví je transformace fakultních nemocnic na nemocnice univerzitní. Do konce tohoto roku by měl být podle legislativního plánu Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) předložen vládě věcný záměr příslušného zákona. Jedním za základních kamenů této normy bude typová smlouva mezi fakultními nemocnicemi a lékařskými fakultami, která byla představena 2. března 2011 v Praze.

Až 2,3 miliardy korun by mohly vysoké školy dostat na podporu mladých vědců. Ministerstvo školství připravuje novou výzvu k podávání žádostí o peníze z evropských fondů. O dotace by mohly mimopražské univerzity začít žádat od března, šanci mají i postdoktorandi ze zahraničí. ČTK to řekl ředitel sekce pro evropské fondy Jaroslav Kuba s tím, že výzva je před schválením. Peníze mají nastartovat kariéru mladých badatelů a zlepšit výsledky české vědy.

V pravidlech financování vysokých škol pro rok 2012 chceme udělat podstatný krok, který ovšem plně navazuje na trend zahájený již v letošním roce. Zaprvé chceme dosáhnout toho, aby se začal snižovat počet přijímaných studentů, neboť již převýšil rozumné hranice. Na vysoké a vyšší odborné školy totiž nastupuje již 70 procent populačního ročníku. Zadruhé usilujeme o to, aby se postupně zvyšovala ta část rozpočtu, kterou vysoké školy dostávají za kvalitu, a ne pouze za počet zapsaných studentů.

Maturitu už má v Česku skoro každý. Bude mít za čas kdekdo i vysokoškolský diplom? Podle statistických dat to tak vypadá. Zatímco v roce 2003 studovalo na VŠ ve všech typech programů 230 tisíc občanů ČR, o šest let později to bylo 389 tisíc.

Vědecká rada Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, sestavená ze čtyřiceti významných profesorů a docentů, se včera ostře postavila proti tomu, aby byl Ladislav Bátora poradcem ministra školství Josefa Dobeše (VV).

Rada vysokých škol (RVŠ) nesouhlasí s chystaným modelem financování veřejných vysokých škol pro příští rok. Podle ní je systém složitý a neprůhledný. Vadí jí také třeba to, že by univerzity měly dostávat peníze i podle výsledků státních maturit nebo že by mělo putovat méně prostředků do distančního studia. Po dnešním jednání předsednictva RVŠ to na tiskové konferenci řekli jeho členové.

Pražská filozofická fakulta Univerzity Karlovy už není sama v boji proti možného angažmá bývalého kandidáta Národní strana Ladislava Bátory v resortu školství. Bátora by měl nastoupit místo poradce k prvnímu dubnu.

Od intelektuálů, vzdělanců a akademiků veřejnost očekává ostrý úsudek a nebojácná stanoviska. A také pokud možno rychlou reakci. Obojí v případě  některých kauz kolega Karel Hvížďala postrádal. Ale jak konstatuje v následujícím příspěvku, nakonec se přece jen někteří čeští vysokoškoláci emancipovali a lidově řečeno pochlapili.