Hradecká živoucí fosílie přežila i dinosaury ****************************************************************************************** * Hradecká živoucí fosílie přežila i dinosaury ****************************************************************************************** 7.4.2011, rubrika: Kraj Hradecký, strana: 3, autor: Michaela Rambousková Návštěvníci botanické zahrady farmaceutické fakulty v Hradci Králové si mohou prohlédnout, léčivé či exotické rostliny v přírodě. V jejích sklenících jsou k vidění skvosty především Austrálie a Jižní Ameriky. HRADEC KRÁLOVÉ Spousta obyvatel krajského města kolem ní denně jezdí, aniž by tušili, jaké ní rostou. Řeč je o botanické zahradě léčivých rostlin, kterou na pozemcích u Pajkrovy flo Farmaceutická fakulta Univerzity Karlovy vHradci Králové. Všechny rostliny vysadili zahrad a většina z nich neměla víc než 20 centimetrů. Teď se však rostliny mohou směle vyrovnat t třeba v botanické zahradě v Praze. Univerzita si ale všechny poklady nechce nechat pro sebe, a proto do skleníků umožňuje pří K vidění jsou rostliny, které většina lidí zná podle názvů z kosmetických produktů nebo po skleníku rostou citronová tráva, banány, aloe, eukalypty, makadamiové ořechy či ananasy. Austrálie ji nejdřív chránila, teď rostlinu nabízí Nejvzácnější rostlinou, kterou zahrada pěstuje, je australská wollemia nobilis, jejíž gene zhruba 100 milionů let. „Byla objevena teprve v roce 1996 v přírodním parku asi 200 kilome Australané si uvědomili, že mají naprostý unikát, a snažili se ho chránit. Po několika let že i když rostlina přežila vyhynutí dinosaurů a přeměnu kontinentů, i ona trpí civilizační Australská vláda proto rozhodla, že připraví program na její záchranu, začala sklízet její ji a prodávat rostlinky po celém světě, zejména botanickým zahradám,“ říká ředitel hradeck zahrady Jiří Pirner. Hradecká zahrada je teprve pátou v republice, která se do programu na záchranu wollemia no „Některé léčivé rostliny patří mezi okrasné, proto jsme je začlenili i do parkové úpravy. moruši, lísku, vilín, štědřenec, tis, ginkgo nebo dřín, který krásně kvete, ale zároveň pa farmaceutické a potravinářské rostliny,“ jmenuje Pirner. Ve skleníku ale převažují cizokra především z Asie a Austrálie. Hned při vstupu do skleníku zaujme annona muricata, ovocný strom, jehož mírně jedovatá sem parazitárním onemocněním. „Ve své domovině v Asii se těží. Kvete během prosince a ledna, a ve skleníku nemáme opylovače, musíme květy opylovat sami nebo k tomu využíváme mšice, jež nastěhují, za nimi přilezou mravenci a ti květy opylí. Po této službičce mšice ihned zlikv se Pirner. Ve velkém skleníku je k vidění i kvetoucí zázvor. Jeho výrazné žlutočervené květy by málok obchodů známe jen jeho dřevnatý oddenek. „Zkusili jsme zasadit i v obchodě zakoupený odden se to zvrtlo, je to nejspíš jinak vyšlechtěný zázvor,“ ukazuje Pirner na rostlinu připomín převyšující kvetoucí zázvor. V rohu skleníku roste i nenápadný australský strom melaleuca „Většina lidí ho zná spíš pod názvem tea tree. Je významný pro svoje desinfekční účinky,“ Z tea tree studenti vyrábějí tinkturu Skleník je sice spíš ukázkový, ale některé rostliny, včetně tea tree, studenti sklízejí. „ tinkturu. Sklízíme i ovocné druhy, které následně ochutnáváme. Především ale chceme lidem rostliny s farmaceutickým významem rostou v oblastech tropů a subtropů,“ sděluje ředitel a vysoký banánovník prohýbající se pod trsem minimálně dvaceti malých zelených banánů. Většinu rostlin zahrada získává výměnou s ostatnímu botanickými zahradami, některé dováží „Jsme jedním ze zakládajících členů Unie botanických zahrad České republiky a spolupracuje nejen v republice, ale i v zahraničí. Naposledy jsem přivezl strom makadamiových ořechů. Z trpí, snad se ale uchytí,“ říká Pirner a dodává, že rostliny je nejlepší vypěstovat ze sem adaptovaly na prostředí skleníku. Pro každou rostlinu zaměstnanci botanické zahrady připravují specifický substrát. Někdy si substráty připravené, ale i ty musí přizpůsobit dané rostlině. Mají-li rostliny ve skleník potřebují mnohem lepší výživu a více stopových prvků. Někteří lidé se na pracovníky zahrady často obracejí jako na pěstitelskou poradnu. „Přichá když se jim jako pěstitelům nedaří,“ směje se Pirner. Stává se však prý také, že se návště tajně odnést i nějaký pěstitelské suvenýry v podobě listů či semen. „Tomu asi nezabráníme. zeptat a když je to jen trochu možné, rádi pěstitelům kousek rostliny nebo semínko darujem