Vzdělání je terno, je ale třeba trefit obor ****************************************************************************************** * Vzdělání je terno, je ale třeba trefit obor ****************************************************************************************** 7.4.2011, rubrika: Události, strana: 13, autor: KATEŘINA PERKNEROVÁ Z výzkumů vyplývá, že čím je člověk vzdělanější, tím má větší šanci získat a udržet si prá nezaměstnanost je mezi lékaři Téma Deníku Praha – Na začátek jedna otázka. Víte, že dnešek je Dnem vzdělanosti? V kalendáři ho jako označujeme šest let. Připomíná, že 7. dubna 1348 Karel IV. vydal zakládací listinu první v ve střední Evropě, pražské univerzity. Co znamená být absolventem této slovutné instituce Absolventi Univerzity Karlovy (UK) patří k těm, kteří nejsnáze hledají práci a jsou mezi v nadprůměrně ohodnocováni. Na druhou stranu se podle světového žebříčku úspěšnosti QS World Rankings UK řadí až na 267. místo, přičemž v první desítce jsou jen britské a americké uni žebříčky přeceňují publikační úspěšnost v přírodovědných a biomedicínských oborech, navíc světě. Hlavně ale prvních 50 škol má roční rozpočet 20–22 miliard korun, tedy částku, kter všem vysokým školám. Třeba Oxford má čtyřikrát méně studentů a čtyřikrát větší rozpočet ne osm miliard na rok,“ vysvětluje Stanislav Štech, prorektor UK. Sám patří mezi pedagogy, kt největší vzdělanostní základnu ve společnosti. „Lepší je mít bakaláře než nic,“ říká Štech Přibývá vzdělaných Z daného pohledu přinesl Eurostat pozitivní data. Mezi zaměstnanými lidmi ve věku 25–29 by v Česku pouze 4,2 procenta osob se základním vzděláním. V zemích EU je to 14,4 procenta. D to hlavně proto, že platí přímá úměra mezi dosaženým vzděláním a možnostmi uplatnění. Tímt dlouhodobě zabývá výzkumný tým Střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK. „Ve v a trhu práce už nemůžeme myslet v tradičním rozměru vysokoškolského vzdělávání, ale v mnoh prostředí terciárního vzdělávání. A to nejsou jen pětileté vysokoškolské programy. Jedná s kratší, tří- až čtyřleté bakalářské nebo dvou- až tříleté programy vyšších odborných škol, kratší programy, jedno a dvouleté,“ upozorňuje Radim Ryška ze střediska. Vedou studenti VŠE Národní ústav odborného vzdělávání (NÚOV) nedávno zveřejnil, že mladí lidé chtějí mít hlav všeobecný základ. „Podíl žáků vstupujících do gymnázií poprvé překročil dvacetiprocentní h již pět let pohyboval těsně pod ní. Největší je v Jihomoravském, Zlínském a Olomouckém kra nejmenší naopak v krajích Ústeckém a Karlovarském (pod 16 %),“ uvedla mluvčí NÚOV Zoja Fra největší procento žáků (36,3 %) bylo v roce 2010 přijato do maturitních oborů středních od bez odborného výcviku. Z této kategorie si nejvíc žáků zvolilo obory ekonomické (20 %). Ná zdravotnické a informatické obory. Tuto křivku v podstatě kopírují i výsledky studie Střediska vzdělávací politiky REFLEX 201 jsou totiž zdaleka nejúspěšnější absolventi pražské Vysoké školy ekonomické, kteří si v pr po čtyřech až pěti letech praxe 51 744 korun. Výzkumníci ovšem upozorňují, že s poklesem e vysokoškolského vzdělání se sníží i počet nabízených míst. Zatímco v roce 2000 bylo v česk statistických dat 11 procent vysokoškoláků, letos je to 16 a v roce 2020 to má být už 25 p studenti, jak zjistil průzkum na letošním veletrhu Gaudeamus, míní, že nejperspektivnějším ekonomické (35,8 %), technické (29 %) a přírodní (18,2 %) vědy. Při výběru povolání je nej rodiče (43 %).