Co potřebují vysoké školy od lékařů ****************************************************************************************** * Co potřebují vysoké školy od lékařů ****************************************************************************************** 26.4.2011, rubrika: Zdravotně-sociální péče, strana: 6, autor: PhDr. Václav Mertin * Osoby se zdravotním postižením V současné době studuje na českých vysokých školách přibližně 1100 studentů se zdravotním a jejich počet neustále mírně narůstá. Vedle „tradičních kategorií“ (smyslové vady, tělesn objevují ve větší míře i specifické poruchy učení a chování (dyslexie, ADHD) a poruchy aut (zejména Aspergerův syndrom). Vysoké školy se snaží upravit přijímací řízení i vlastní studium tak, aby student přes svů mohl zvládat nároky studia srovnatelně s ostatními studenty a aby tak naplnil všechny stud Jde o zcela jiný přístup, než se uplatňoval ještě před několika lety, kdy tito jedinci byl odmítáni (nebyly bezbariérové přístupy, neexistovaly dostupné pomůcky jako počítače s hlas s braillským řádkem apod., nebyla ani vůle přijímat takové studenty) nebo jim byly určité zkoušky a následně i studia výrazně zjednodušovány či zcela odpouštěny. Tento dřívější pří jako velmi nevhodný z hlediska učebních výstupů - jestliže se student nemusí určité partie mu je odpustíme, je zřejmé, že pouštíme do praxe absolventa s neúplnými znalostmi a dovedn Nejedná se o úlevy a zvýhodnění Dnes se snažíme vyloučit vliv všeho, co bezprostředně nesouvisí s konkrétní oborovou kompe směru vycházíme uchazeči/ studentovi s postižením vstříc. Nezkoušíme ho z toho, jak vidí, některých případech ani jak ovládá gramatiku (když víme, že právě v těchto oblastech má vý ale z psychologie, cizího jazyka, statistiky, všeobecných studijních předpokladů atd. Jest nemůže prokázat znalosti. Jestliže je dyslektik a čte text pomalu, nemusí se v obvyklém ča dostat k vlastnímu řešení úkolu. Protože potřebujeme, aby prokázal znalosti a dovednosti z není pak problém, když mu přidělíme asistenta na zápis odpovědí, zvětšíme písmo, umožníme zopakujeme instrukci, dáme víc času na čtení, nehledíme na gramatické chyby. Nejedná se o dokonce zvýhodnění, ale o to, aby mohl člověk s postižením prokázat své znalosti a dovedno stejným způsobem jako intaktní jedinec. Příklady modifikací u lidí se ZP Vzhledem k tomu, že se blíží přijímací řízení na vysoké školy, uvádím výběrově příklady mo jedinců se zdravotním postižením, které letos provádíme na Filozofické fakultě (FF) UK v P písemné části přijímací zkoušky v samostatné místnosti s bezbariérovým přístupem, zvětšení písma ( vlastní notebook s hlasovým výstupem, prodloužení času na provedení zkoušky (od 20 % do 75 postižených), přítomnost a pomoc asistenta, psaní eseje na notebooku, veškeré instrukce v zápis odpovědí přímo do testu a ne do záznamového archu. Modifikace nenavrhujeme mechanicky, ale vždy s ohledem na charakter zkoušky a závažnost po uchazeč vybírá v testu ze tří, čtyř možností a správnou odpověď pouze zaškrtává do záznamo jednoduchou operaci, k jejímuž uskutečnění není třeba přidávat tolik času, jako když má od reagovat celou větou nebo dokonce když píše souvislý text. Podobně u dyslektika přidáváme k pomalejšímu čtení a nikoliv na přemýšlení o správném řešení. Pokud tedy v tomto případě celkového času, ve skutečnosti to znamená, že na samotné čtení a porozumění instrukcím a ú cca 100 %. Přes veškerou vstřícnost vůči zdravotně postiženým však není možné nastavit podmínky tak, znevýhodněni intaktní uchazeči. Snažíme se většinou naplnit zásadu, podle které intaktní j navržené modifikace nezískal žádné zlepšení výkonu, zatímco uchazeči s postižením to umožn maximálního výkonu nebo se mu alespoň přiblížit. Co by měl obsahovat nález lékaře K tomu, abychom provedli modifikaci, musíme však mít odpovídající odborné podklady. Studen oprávněnost svého požadavku nálezem lékaře, případně školského poradenského pracoviště. St modifikací nevychází ze subjektivních představ vysoké školy, ale striktně z informací o je psychickém stavu, z jeho potřeb a možností a z požadavků přijímací zkoušky. Při stanovení většiny modifikací jsou nutné relevantní údaje o zdravotním stavu a potřebác Z nich vychází vysoká škola při stanovení modifikací, bez nich nelze modifikaci uskutečnit nemá potenciál ani kapacitu na to, aby sama přešetřila zdravotní stav uchazeče, a zcela lo vyjádření ošetřujícího lékaře či příslušného poradenského pracoviště. Tento nález by tak m vhodné informace pro úpravy přístupu. Ovšem zde je někdy kámen úrazu. Zprávy od lékařů obs informací, které vysoká škola neumí nebo ani nijak nemůže využít. Může se to jevit i tak, jakýsi univerzální způsob vyjadřování, který používá bez ohledu na příjemce a účel svého s technických dat, která popisují poruchu nebo postižení, výsledky laboratorních vyšetření, rozhodně nelze vyčíst způsob modifikací. Velmi žádoucí jsou veškeré informace, které jasně to, co uchazeč/student zvládne, dokáže, jaká podpora je nutná, aby činnost zvládl, a kde n problémy. K tomu je ovšem nezbytné, aby i lékař byl seznámen s tím, jak vypadá přijímací z na který se uchazeč hlásí. Není samozřejmě nutné, aby informace dohledával sám lékař, zcel poskytne uchazeč. Vzhledem k tomu, že celý systém je postupně uváděn v život, není zatím vhodné odmítnout ná jen minimum informací - přicházejí z pracovišť, která pravděpodobně nejsou způsobilá k tom takové posudky pro školství (např. diagnóza dyslexie od „železničního“ lékaře). S postupuj však našim požadavkům budou muset přizpůsobit i zdravotnická zařízení, budou-li chtít účin pacientům. Naštěstí nám často vycházejí vstříc sami uchazeči s postižením, kteří nechtějí žádné „úlev navrhují modifikace, které jim umožní zkoušku absolvovat. Podle našich letitých zkušeností mnohem méně, než kolik jsme přesvědčeni, že je spravedlivé vzhledem k charakteru postižení Informace relevantní z hlediska účelu Školství zatím nemá dobře promyšlený a pro praxi nastavený systém kontraindikací, ale je z bezhlavě doporučovat studenty do oborů, kde jim vzhledem k postižení hrozí reálné nebezpeč úspěšní ve studiu nebo že se následně profesně neuplatní. Přijímací zkoušky lze výrazně up lze je i odpustit), rovněž vlastní studium lze významně upravovat, ale při uplatnění v prá určité profese jsou přijatelné pouze některé dílčí modifikace. Tak jako pro studium medicí zdravotní stav, pro studium učitelství bezvadná výslovnost, tak i pro obory na FF UK (a ji školách) existuje řada omezení (jistě není vhodné, aby se na hudební vědu hlásil neslyšící jedinec s balbuties nebo na jazykové obory jedinec s dyslexií a dysortografií). Samotné zdravotní postižení jen velmi rámcově stanovuje potřeby jedince. Lékaři obvykle ne a psychologické souvislosti, takže pak úplně stačí, když stručným a jednoduchým způsobem p problému, uvedou poruchu, nemoc a další informace poskytnou např. speciálně pedagogické ce škola nebo samotný uchazeč. Pokud však lékař pociťuje potřebu vyjádřit se podrobněji, měl na informace relevantní z hlediska účelu. Velmi žádoucí jsou veškeré informace, které jasně odkazují na to, co uchazeč/ student zvlá podpora je nutná, aby činnost zvládl, a kde naopak může mít problémy.