Prof. Cífková: ocenění vnímám jako satisfakci

26.4.2011, rubrika: Tematická příloha - kardiologie, strana: 7, autor: ton

V agendě ministra zdravotnictví byla v minulém týdnu mimo jiné také jedna milá povinnost. Bylo jí předání Ceny veřejnosti za nejlepší vědecký výzkum. Lidé v hlasování na ministerském webu ocenili jako nejlepší projekt s názvem Prevalence a incidence základních rizikových faktorů KVO, analýza dlouhodobých trendů v náhodně vybraném populačním vzorku ČR, Czech post-MONICA Study. Práce vznikla pod vedením prof. MUDr. Renaty Cífkové, CSc., v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny. Ve druhém ročníku ankety vybírali návštěvníci webu MZ ze sedmi řešitelských týmů, pro které celkem hlasovalo 9 759 lidí.

Na druhém místě ankety se umístil kolektiv vedený doc. MUDr. Davidem Školoudíkem, Ph. D., z Neurologické kliniky FN Ostrava s projektem Aktivace fibrinolytického systému pomocí kontinuálního ultrazvukového monitoringu u pacientů s ischemickou cévní mozkovou příhodou. Třetí příčku v tomto hodnocení obsadila práce kolektivu pod vedením prof. MUDr. Martina Haluzíka, CSc., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s názvem Význam a mechanismus působení adipocytárních hormonů při regulaci inzulinové senzitivity u pacientek s inzulinovou rezistencí různé etiologie. Vítězný tým profesorky Cífkové získal v anketě 5 189 hlasů, druhá nejlépe hodnocená práce obdržela 3 044 hlasů a třetí zaujala 853 lidí.

„Jsem potěšen zájmem široké veřejnosti o zdravotnický výzkum. Všechny projekty v hlasování byly velmi zajímavé a představují pro české zdravotnictví velký přínos. Mám radost, že se lidé do hlasování v takovém rozsahu zapojili, a ocenili tak skvělou práci našich vědců a odborníků,“ říká ministr zdravotnictví Leoš Heger. „Všechny práce, které postoupily do závěrečné fáze soutěže v podobě hodnocení veřejnosti na webových stránkách MZ, byly nesmírně kvalitní a rozhodování mezi nimi bylo velice obtížné, protože často jsou významově a tematicky odlišné, ale svou kvalitou si nezadají. Doufejme, že i toto ocenění přispěje k větší podpoře klinického a aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví,“ doplnil za vědeckou radu Interní grantové agentury MZ prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

„Jsem moc ráda, že se výsledky získané ve studii post-MONICA podařilo úspěšně prezentovat i v prestižních zahraničních časopisech. V současné době vyšly v Lancetu tři práce, kde naše analýzy jsou součástí globálních analýz. Myslím, že tyto výsledky jsou také výrazem solidarity odborné veřejnosti se skutečností, že v době, kdy jsme zdárně dokončovali tento projekt v Centru preventivní kardiologie v IKEM, jsem byla z funkce přednosty tohoto oddělení odvolána, což pobouřilo odbornou veřejnost v ČR i v zahraničí. Pro mě osobně je to ohromná satisfakce a přála bych si do budoucna, abychom v této práci mohli pokračovat,“ říká prof. Cífková.

Za poklesem mortality stojí změny životního stylu

Hlavním cílem vítězného projektu bylo zjistit a analyzovat dlouhodobé trendy základních rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění u reprezentativního vzorku české populace. Tyto dlouhodobé trendy byly spolu s mortalitními daty ÚZIS podkladem pro vytvoření české verze tabulek SCORE pro stanovení celkového kardiovaskulárního rizika. Tabulky jsou součástí stávajících doporučení českých odborných společností (pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění, pro diagnostiku a léčbu hypertenze, pro diagnostiku a léčbu dyslipidémií).

V loňském roce byl ve spolupráci s Evropskou kardiologickou společností vytvořen také interaktivní program HeartScore, který je k dispozici na webových stránkách Evropské kardiologické společnosti a na CD (např. jako příloha časopisu Cor et Vasa). Význam analýzy dlouhodobého vývoje rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění spočívá v možnosti reflexe trendů rizikových faktorů kardiovaskulárních onemocnění při vytváření budoucí koncepce prevence, jejímž cílem je zlepšení zdravotního stavu populace a snížení úmrtnosti.

Tato data jsou také důležitá pro plánování zdravotnických služeb. Dokumentují mimo jiné, že od roku 1985 došlo k poklesu mortality na ICHS o 45 procent. Největší měrou k němu přispělo snížení průměrné koncentrace celkového cholesterolu. „Dnes máme k dispozici i analýzu, která říká, že minimálně 50 % poklesu úmrtnosti na ICHS lze vysvětlit změnami životního stylu, hlavně stravovacích návyků, přičemž farmakoterapie se na něm podíl,jen‘ ze 40 %, invazivní kardiologie a kardiochirurgie, která je velmi nákladná, přispívá k tomuto poklesu paradoxně jen pěti procenty,“ doplňuje prof. Cífková.

Vedle hlavního řešitele projektu, jímž byla prof. MUDr. Renata Cífková, CSc., se na vítězné práci podíleli také MUDr. Jan Bruthans, CSc., RNDr. Věra Lánská, CSc., MUDr. Marie Jozífová, MUDr. Peter Wohlfahrt a MUDr. Alena Krajčoviechová.