Barbaři před branami Karolina ****************************************************************************************** * Barbaři před branami Karolina ****************************************************************************************** 27.4.2011, rubrika: Společnost, strana: 35, autor: Petr Pavlík K chystané reformě veřejného školství Pracovní návrh záměru zákona o vysokých školách otevřeně vyzývá k faktické přeměně českých podniky svého druhu. Je svým způsobem spravedlivé, že se Topolánkovy a Nečasovy vlády odvděčily akademické obci většinovou příchylnost k pravicové politice nejprve Bílou knihou terciálního vzdělávání a návrhem záměru zákona o vysokých školách (dále Návrh), který z ní ideově vychází. Oba doku útokem na princip nezávislého vysokého školství v duchu stejných neoliberálních principů, v jiných společenských oblastech buď nevadí, anebo jimi přinejmenším nejsou kritizovány. Z dlouhodobou rezignaci na aktivní angažmá v klíčových veřejných diskusích si česká pravice slabost a rozhodla se „zreformovat“ (čti zprivatizovat) i tuto poslední výspu relativně sv Podnikatelé ve škole Ve své podstatě Návrh usiluje o transformaci veřejných vysokých škol po vzoru obchodních s kontrolovaných politickými a ekonomickými elitami. V souladu s tímto modelem mají být omez demokratické prvky a naopak zásadně posílena pravomoc správních rad jmenovaných prezidente neuniverzitních vysokých škol ministrem školství. Nedemokraticky konstituovaný orgán má zí nad všemi důležitými aspekty fungování dané vysoké školy buď přímo (jmenováním rektora, sc statutu či rušením vnitřních předpisů), nebo nepřímo prostřednictvím rozpočtových pravidel dohody vysoké školy s ministerstvem. Spolu s rektorem má mít dokonce pravomoc rozpustit ak pokud si usmyslí, že se dopustil „závažného porušení zákona nebo statutu vysoké školy usne postupem“. Razantní omezení akademické samosprávy je zdůvodněno potřebou posílit podíl veřejnosti na školy. Zkušenosti s televizními radami ale názorně ukazují, co si politici pod touto fl os Jejich členové se vesměs rekrutují z přátel, souputníků či zasloužilých činovníků politick překvapivé, že na členství ve vrcholných orgánech vysokých škol se již třesou politici a p sice o vysokoškolském vzdělávání prakticky nic nevědí, ale rádi se o svou polovzdělanost p přijetí Bílé knihy ze strany Institutu Svazu průmyslu ČR také mluví za vše. Nelze přehlédn tomto ohledu rezonuje s knížecími radami v podání NERV (alias Neoliberální Ekonomové Rozum také bez jakýchkoliv analýz či vědecky podložených důkazů tvrdí, že zapojení podnikatelů d akreditační komise či vědeckých rad zvýší konkurenceschopnost. Aby někdo neživil falešné iluze, mají ze zákona zmizet i pasáže o akademických svobodách a také zákonná opora pro existenci fakult, fakultních akademických senátů a dokonce i vědeck přitom jen o popření léty prověřené tradice, ale především o otevření prostoru pro vznik v institucí, jež s vysokými školami budou mít pramálo společného. Inspirací je zřejmě řada s soukromých škol, které si nárokují přívlastek „vysoké“, ačkoliv fungují spíše jako tiskárn kdo na to mají. Agentura kvality školství Vzhledem ke snaze zásadně omezit akademickou samosprávu je pikantní, jak často se autoři N autonomií vysokých škol. Vysvětlení se skrývá v jejich pojetí autonomie, která se má týkat záležitostí školy. Jinak mají být vysoké školy pod kuratelou politických a ekonomických el nestačila kontrola skrze správní rady, politici chtějí také určovat, co to je vysokoškolsk prostřednictvím takzvaných kvalifi kačních rámců, na jejichž dodržování má dohlížet nově z pro kvalitu vysokého školství. Protože má být dopad zákona rozpočtově neutrální, zaplatí s drába vysoké školy z vlastních, hluboce podfi nancovaných rozpočtů. V duchu neoliberální o bude týkat i studujících, kteří mají doplácet na neochotu státu směřovat do vysokého škols obvyklý v Evropské unii formou školného. Mají -li vysoké školy fungovat jako podniky, je logické, že se také navrhuje přeměna pedag hodností na funkční místa, jejichž obsazení lidmi, kteří nebudou muset mít Ph. D., má být vedení dané školy. Těžko si představit lepší pobídku méně kvalitním školám k velkovýrobě t které dnes tak zoufale postrádají. Už žádné lovení létajících profesorů, kteří jsou třeba odborné kvality oborů – uděláme si z magistrů a inženýrů garanty sami. Jak dlouho si také manažeři lačnící po titulech nechají ujít příležitost honosit se přídomkem docent či profe nejkřiklavější příklad takového ješity by měl podle Návrhu jmenovat první správní rady uni Nejde o nějakou trivialitu, ale o nadřazování praktických zkušeností nad teoretické vzdělá dvě relativně autonomní formy vědění, které mají vlastní logiku, a vždy bylo považováno za rozvíjeny v oddělených prostředích a setkávaly se na „neutrální“ půdě. Touto změnou diskur prostor pro teoretické poznání ruší. Jistota správného vidění Za pozornost stojí i návrh uzákonit dělení vysokých škol na (výzkumné) univerzity a (vzděl vysoké školy, který rezonuje s názory některých představitelů akademické obce. Proklamovan manévru má být ochrana tradičního elitního univerzitního sektoru a jeho zaměření na nejnad populace (Náměty Univerzity Karlovy pro novelizaci zákona o vysokých školách). Ve skutečno o popření tradičního konceptu vysokoškolského vzdělávání, jenž stojí na propojení vzdělává bádání. Výsledkem bude vyprázdnění pojmu vysokoškolské vzdělání. Stejným směrem jdou i náv dvouleté diplomové programy a jednoleté magisterské programy. Na celé věci je nejpozoruhodnější, s jakou samozřejmostí je ideologie vydávána za analýzu jsou ignorovány důsledky neprovázaných a nekoncepčních návrhů. I v tomto ohledu Návrh nava knihu, která místo argumentů nabízela autoritativní tvrzení postavená buď na vodě, nebo na textech OECD (50 procent odkazů na jeden text!). Vzhledem k cílovému stavu se prostě předp radikální změny systému povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti českého vysokého školství. zakazují, varianty řešení neexistují. Přitom se nedá říci, že by autoři Návrhu neměli na analýzy peníze. Vždyť si z evropských f Reforma terciálního vzdělávání uloupli nějakých 92 milionů. Ale proč něco dokládat a analy předem ví, jak má reforma vypadat? Výhodou však je, že se situace vyjasnila. Ministerstvo dalo první facku a uvidíme, zda rep akademické obce nastaví druhou tvář, nebo už konečně řeknou dost a v tomto postoji vytrvaj nic menšího než konec vysokoškolského vzdělání, jak je známe. Petr Pavlík