Vědci po auditu ****************************************************************************************** * Vědci po auditu ****************************************************************************************** 27.4.2011, rubrika: Odpor, strana: 38, autor: Filip Pospíšil Jak se daří akademickým aktivistům Iniciativa Věda žije! uspořádala v roce svého vzniku několik velkých demonstrací proti „tu vědy“. Kam toto akademické sdružení od té doby došlo a kam bude dál směřovat? Druhá průběžná zpráva Mezinárodního auditu vědy, výzkumu a inovace, kterou zveřejnilo Mini školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) 18. dubna 2011, dává v řadě bodů za pravdu nespokoj českými vědci, kteří kritizují současný stav hodnocení vědy a vývoje u nás. Od roku 2009 p akademici založili spolek Věda žije!, o jehož aktivitách jsme už několikrát informovali (n Rozdělení vzdělanci, A2 č. 7/2010). Onen audit, zpracovaný konsorciem vedeným společností Technopolis z Velké Británie, v pods argumenty oponentů současného systému sdružených do Věda žije! a konstatuje, že stávající vědy u nás je nevhodný, že Rada pro vědu, vývoj a inovace má příliš široké pravomoci a mal odpovědnost. Přesto veřejné protesty proti uplatňovanému systému spíše slábnou. Aktivisté převážně na pořádání veřejných debat či na kuloární jednání. Zatím poslední akcí, na níž zástupci iniciativy formulovali své výhrady, byla prezentace n parlamentního Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, konané 24. února. iniciativy se zde pokusili představit problém hodnocení a financování vědy v širší a obecn Kromě vstřícného přijetí ze strany poslanců však setkání konkrétnější výsledky nepřineslo. nám přiznali, že důkladnější vhled do problematiky vědy nemají. Snažili jsme se jim proto nejzávažnější problémy,“ hodnotí setkání jeden z vystupujících, Martin Krummholz. Vědci vš nepředložili žádné konkrétní návrhy na řešení současné situace. Z náměstí do sálu Po uspořádání prvotních demonstrací, jako například 25. srpna 2009, kdy se náměstí Jana Pa pod heslem Stop tunelování české vědy a kultury! sešlo na tisíc lidí, nebo happeningu z 20 kdy za přítomnosti asi sto padesáti lidí na Piazzettě u Národního divadla probíhalo parodi na velkých dřevěných vahách, se aktivisté začali soustřeďovat hlavně na detailnější ohledá současného systému, na vzájemnou koordinaci a vyjasňování stanovisek. Loni uspořádali disk společnosti, Vize pro českou vědu, Výzkum a inovace. Spojenci, či rivalové a v letošním le hodnocení výsledků výzkumu a Perspektivy technických věd. Důvodů, proč protestující vědci přešli od exteriérových akcí k interiérovým a především na komunitu zaměřeným akcím, je zřejmě několik. Nikoliv nepodstatným faktorem je skutečnost, veřejnosti i médií o opakované protesty slábl. „Ta poslední demonstrace už nebyla tak raza médiích už nebyla tak velká,“ přiznává Krummholz. Rozpory; autocenzura Dalším důvodem může být snaha o odstranění rozporů, které se záhy objevily především mezi v Akademii věd ČR nebo v institucích s ní spojených a zástupci či představiteli vysokých š z tábora akademiků začali obviňovat představitele vysokých škol, že jsou příliš vstřícní v průmyslníků a nebojují proti riziku, že podstatná část státních peněz na vědu bude přesunu sféry. Proti těmto obviněním se představitelé vysokých škol ohradili (viz rozhovor s rekto univerzity a předsedou České konference rektorů Petrem Fialou Dohoda s průmyslem ne -exist č. 11/2010), rozpory mezi skupinami vědců a zástupci vysokých škol však přetrvávají. Ve sn odstranění se lidé z Věda žije! dvakrát sešli s akademickou radou Akademie věd, setkali se Karlovy univerzity i s předsedou Konference rektorů a s představiteli studentské komory. N pak iniciativa přímo koordinuje s nezávislou iniciativou pedagogů. Zatímco se během diskus neformálních schůzkách u piva zdá, že kritika současného systému mezi vědci z různých prac (mnoho z nich navíc zároveň působí jak na vysoké škole, tak i v Akademii), v ofi ciálních důraznosti, s níž jsou veřejně prosazována, lze najít stále podstatné rozdíly. Podle Krummholze je jedním z důvodů tohoto stavu autocenzura vysokoškolských pracovníků. „ v současné době a v současných poměrech nejsou už zdaleka tak svobodné, jako bývaly. V Aka svobodné prostředí, kde je možné polemizovat s kýmkoliv i napříč institucí a nehrozí vám r váš názor, který není v souladu s názorem nadřízeného, byste byl postihován. Na vysokých š není. Lidé se tam už teď víc bojí a pokud dojde naplnění záměr nového zákona o vysokých šk – pozn. red.], o své akademické svobody přijdou úplně,“ tvrdí zástupce inicia tivy Věda ži konkrétní příklad tlaku na pedagogy: „Do loňského podzimu jsem působil na Jihočeské univer Budějovicích. Dvakrát tam v té době rektorovi univerzity volala ministryně Miroslava Kopic angažmá v této iniciativě. To si na Akademii věd neumím přestavit,“ uvádí Krummholz. Ještě živěji! Za této situace se akademičtí aktivisté pokoušejí především udržet v běhu jimi podnícenou a ovlivnit ty, kteří mají na starosti přípravu nového systému hodnocení vědy. Plánují k to jiné i v úvodu zmiňovanou druhou průběžnou zprávu mezinárodního auditu Technopolis. Na při diskusi o Národní politice VVI chtějí, podobně jako na lednové diskuse, přizvat i členy pr jež pod vedením náměstka ministra školství Jana Kouckého vytváří novou metodiku hodnocení zavedení do provozu se však nedá čekat dříve než za několik let. Představitelé iniciativy současný systém, kterému řada akademiků přezdívá kafemlejnek, bude zrušen ještě dřív. Výsl auditu ale bez další aktivizace vědců samy o sobě změnu nepřinesou.