Rychlokvašky s titulem už za dva roky












            ******************************************************************************************

            * Rychlokvašky s titulem už za dva roky
            ******************************************************************************************
            23.4.2011    Právo    strana 2    Zpravodajství,  Marek Přibil       

            Budou vysokoškolské rychlokvašky po vzoru některých absolventů plzeňských práv pro příště 
            Univerzity se obávají, že k tomu ministr školství Josef Dobeš (VV) otevírá dveře. A jsou o
                        Návrh zákona o vysokých školách, který Dobeš připravil, nahrává lidem, kteří c

            době a pokud možno bezpracně získat vysokoškolské vzdělání.
                        Právu se podařilo získat stanovisko Univerzity Karlovy v připomínkovém řízení 
            rektorem Václavem Hamplem. Vyplývá z něj, že v případě přijetí zákona v podobě, jakou mini

            prosazuje, „hrozí nebezpečí destabilizace celého vysokoškolského systému v ČR“.
                        Podle univerzity je nepřijatelné, aby vznikly jen dvouleté studijní programy; 

            nejkratší tříleté bakalářské. Stejně tak je nemyslitelné, aby pro odborníky z praxe, střed
            zřízeno jednoleté navazující magisterské studium. „Jednalo by se o celý systém nepromyšlen
            by ve svých důsledcích degradovaly vysokoškolské vzdělání,“ varuje UK.

            Bez maturity?
            Mezi další kritizované záměry návrhu zákona patří možnost získání rigorózní zkoušky, takzv
            doktorátu (titul PhDr.), bez magisterského vzdělání; k přihlášení se ke zkoušce by dostačo

            Za zvláště do očí bijící lze pak považovat, podtrhává UK, upuštění od požadavku maturitní 
            přijímačkách. V některých případech, jak plánuje ministr, by stačilo absolutorium odborné 
            maturity.

                        K nové reformě VŠ už v předchozích dnech vznesli akademici napříč republikou d
            zásadních připomínek. Podobně jako UK i jim se nelíbí zrušení Akreditační komise. Ta udělu
            náležitých podmínek akreditace vysokým školám k tomu, aby mohly vyučovat příslušné obory. 

            garantem kvality výuky.
                        V návrhu zákona o vysokých školách, který se Právu podařilo rovněž získat, je 
            ministerstvo školství počítá místo komise se zřízením Agentury pro kvalitu vysokého školst

            agentury bude jmenovat prezident republiky.
                        „Nahrazení Akreditační komise novým státním úřadem považujeme za problematické
            zdůrazňují akademici. UK zase říká: „Jde o grandiózní experiment.“ Akreditace by totiž měl

            udělovány rovnou pro celou univerzitu, na výsledky škol by pak nově vzniklá hodnoticí agen
            dohlížela. Tím by však nemohla jako dosud uhlídat kvalitu jednotlivých programů, zejména n
            institutech, které často vyhledávají kvůli doplnění vzdělání třeba úředníci či politici a 

            častěji objevují aféry s tzv. turbotituly.
                        „Nezdá se mi zatím, že by tady měl někdo velkou ochotu sáhnout na soukromé ško
            agentury je krok naprosto nevyzkoušený,“ řekl Právu děkan Fakulty informatiky brněnské Mas

            univerzity Jiří Zlatuška. Přitom počet studentů soukromých institutů za posledních deset l
            vzrostl, téměř třicetinásobně. Jestliže v roce 2000 navštěvovalo tato zařízení 2000 lidí, 
            jedno procento z celkového počtu vysokoškoláků, loni to už bylo přes 57 tisíc studentů, te

            všech vysokoškoláků.
            Školné bez sociálních stipendií
            Zástupcům škol se nelíbí ani to, že při řízení univerzit by měly hrát větší roli správní r

            zasedali i lidé z neuniverzitní sféry. Zákon by navíc nově neupravoval pravomoci rektora a
            prý mohlo prakticky vést k zániku fakult.
            Akademici protestují také proti tomu, aby si docenty či profesory jmenovala každá vysoká š

            tituly by tak prý ztratily na váze. Studentská komora Rady vysokých škol zároveň vznesla n
            školnému. Podle UK ustanovení o školném, jak jej návrh zákona pojímá, vzbuzuje zásadní poc
            z hlediska neujasněné vazby na státní příspěvek a vykazuje nedostatečné provázání s připra

            finanční pomoci studentům.
                Tzv. odložené školné ve výši až 20 tisíc korun ročně, které by studenti spláceli až po
            průměrného příjmu, se podle ministra Dobeše má týkat prvních ročníků od roku 2013/14. Prem

            (ODS) školné přitom vždy podmiňoval právě systémem výhodných půjček a stipendií.
            Na reformu jde 90 miliónů
            UK dále konstatuje, že návrh neúnosně deformuje právní terminologii, a vytýká mu celou řad

            nedostatků. „Je tam spousta nedomyšleností,“ uvedl též Zlatuška.
                        Současný návrh je prý méně konkrétní než ten, který předložili bývalí ministři
            úprava by přitom měla být hotova do konce roku a její přípravu by prý neměla ovlivnit ani 

            ministra školství. Na zavedení reformy je vyčleněno zhruba 90 miliónů korun z evropských f
                        Kvůli naštvaným rektorům kritizoval Dobeše před dvěma týdny i premiér Petr Neč
            mu „hlemýždí tempo“ reformy VŠ a označil místopředsedu véček za nekompetentního ministra. 

            ve vládě nakonec po politickém kompromisu ODS a TOP 09 podařilo uhájit.
            ***
            Co chce ministerstvo školství zavést

            * Dvouleté studijní programy na VŠ (dosavadní nejkratší bakalářské jsou tříleté). * Jednol
            magisterské studium pro odborníky z praxe. * Možnost získat malý doktorát (PhDr.) bez magi
            * Novou Agenturu pro kvalitu VŠ školství místo Akreditační komise. * Odložené školné.