Stát zaplatí méně vysokoškoláků ****************************************************************************************** * Stát zaplatí méně vysokoškoláků ****************************************************************************************** 10.5.2011, rubrika: Akademie, strana: 25, autor: RADKA KVAČKOVÁ Zvyšování počtu studentů na veřejných vysokých školách zřejmě končí. Ministerstvo tvrdí, ž negativně ovlivnila výuku Ostravská univerzita přijala loni do prvních ročníků bakalářského studia přes 3200 uchazeč však dostala pouze na 2700. Pět set jich tedy musí učit jaksi navíc. Letos si dá podle slo Močkoře větší pozor. Nebude to úplně snadné, protože odhadnout z počtu přijímaných počet t nakonec ke studiu skutečně zapíší, není vůbec jednoduché (uchazeči mohou být přijati na ví Výhodou však je, že vysoké školy letos dostaly informace o tom, kolik nově zapsaných stude financovat, dřív než loni. Zatímco v roce 2010 měly limity k dispozici až v létě po volbác je od ministerstva školství dostaly už v půli dubna. Ministerstvo se přitom netají tím, že snížení celkového počtu nově zapsaných studentů na veřejných vysokých školách o pět procen nepřispívá a počty studentů na nich více méně neřeší.) Podle náměstka ministra školství Ja nejvyšší čas, protože kvantitativní expanze už nějakou dobu negativně ovlivňuje kvalitu vý Roli hraje i věda Příčinou stálého zvyšování počtu přijímaných je bezpochyby fakt, že veře jsou financované z velké části podle počtu studentů. Vminulých letech se příliš nerozlišov vzdělávají na špičkové, nebo jen průměrné úrovni. Zohledňovala se téměř výhradně kvantita. To se ale začalo měnit. Letos se podle počtu hlav rozděluje jen osmdesát procent rozpočtu. peněz, které vysoké školy dostanou, závisí na počtu zaměstnaných absolventů, a dalších des na různých kvalitativních a výkonových ukazatelích. Mezi ty patří třeba výsledky ve vědeck kvalifikovanost pedagogů nebo takzvaná internacionalizace školy (tedy například pobyty čes učitelů na zahraničních školách a naopak). Omezení se dotkne například Slezské univerzity jimž budou dotace na nově zapsané studenty omezeny nejvýrazněji, je Slezská univerzita v O tam do bakalářského studia nově zapsalo 3009 studentů, letošní limit financovaných klesá p na 2724 studentů. Z informací ministerstva školství vyplývá, že v posledních letech se na Slezské univerzitě počet absolventů bakalářů. Zatímco v roce 2006 jich nebyly ani čtyři stovky, loni dosáhl j už dvanácti set a letos překročí patnáct stovek. Zhruba osmdesát procent bakalářů pak pokr navazujícím magisterském studiu, což by z letošních absolventů bakalářského studia předsta z nově zapsaných. Kvalitativní ukazatele však Slezská univerzita nemá nijak slavné, proto bude v navazujícím magisterském studiu financovat pouze 1027 nově zapsaných studentů, tedy méně než dosud. Studovat dál přitom žádnému z bakalářů Slezská univerzita nezakazuje. Jen někteří hlásit o přijetí do navazujícího magisterského studia na jiné univerzitě. Pokračování na straně 26 Stát zaplatí méně vysokoškoláků Dokončení ze strany 25 Existují ovšem i opačné příklady. Pražská Vysoká škola chemickotechnologická (VŠCHT) patří Jana Kouckého sice mezi menší české vysoké školy, ale je také jednou z nejlepších. Dosahuj výsledků ve vědě a výzkumu. „Silnou součástí její činnosti je transfer poznatků do podnika upozorňuje náměstek a dále vysvětluje: „Podle výsledků šetření REFLEX, které mapuje absolv pět let po ukončení studia, mají ti z VŠCHT velmi dobré uplatnění na trhu práce a své vyso hodnotí zpětně ze sledovaných škol v souhrnu nejlépe. Přesto jde o jednu z mála škol, kter letech nezvyšují počty nově přijímaných studentů. Škola však vykazuje jedny z nejlepších h To se samozřejmě odráží v pozitivním vývoji rozpočtu VŠCHT, který se přitom nezvyšuje kvůl ale díky její vysoké kvalitě.“ Příští rok se má váha kvality ještě zvýšit s tím, že školy, které mají lepší výsledky, moh přijímaných studentů a naopak. Celkově se však počítá se snížením počtu nově zapsaných. Na různě, v rozmezí zhruba od nuly do deseti procent. Znamená to, že se podíl vysokoškoláků v populačním ročníku sníží? V zásadě nikoliv, protož populační křivka. Je prakticky jisté, že šanci studovat na vysoké škole bude mít i nadále devatenáctiletých. Měl by však klesat počet bakalářů, kteří pokračují v navazujícím magist „V mezinárodním kontextu je nebývalé, aby více než osmdesát procent bakalářů pokračovalo v náměstek ministra školství Jan Koucký. Vysoké učení technické: Magistry nutně potřebujeme To se ovšem vysokým školám ne vždycky l spokojeni zejména se stanovenými limity počtu financovaných magisterských programů,“ říká Vysokého učení technického (VUT) v Brně Jitka Vanýsková. „Potřebovali bychom vyšší, protož pro přijímání dalších studentů do programů doktorských,“ pokračuje Vanýsková. Podle ní pot jako špičková technická univerzita s připravovanými velkými evropskými vědeckými projekty miliard korun nutně větší množství kvalitních doktorů a magistrů. Argumenty pro zachování statu quo mají ale i jiní. Rektor již zmíněné Ostravské univerzity tím, že chce stát v příštím akademickém roce financovat o šedesát magisterských studentů m škola v letošním prvním ročníku (924). I on by ale byl raději, pokud by se magisterská stu „To víte, podnikatelská sféra si na vysokoškoláky s bakalářským titulem pořád ještě tak úp připomíná Jiří Močkoř. Kvestor Slezské univerzity Jaroslav Kaňa si nestěžuje. Důvod je ale zvláštní. Tvrdí, že o limitu financovaných studentů na své univerzitě neví. Nejstarší univerzita: Polepšíme si Univerzita Karlova fakt, že při stanovování limitů má b kvalita školy, vítá. „Tento postup znamená pro UK ve výsledku o trochu příznivější hodnoty mluvčí univerzity Václav Hájek. Rektor Vysokého učení technického Karel Rais by rád viděl zvýhodnění studentů technických které je v praxi zájem. Zároveň se mu zdá, že koeficienty rozhodující o parametrech, podle limity vypočítávány, dosud rozdílnou kvalitu škol plně nereflektují. Faktem je, že kritéri následující léta ještě upřesňovat a rozšiřovat. Podle Jana Kouckého se má brát v úvahu tak absolventů. „Už jsme s tím chtěli přijít letos, ale nemáme v tomto směru zmapované absolve škol,“ říká Koucký s tím, že pravidla financování se budou vyvíjet postupně a vždy až po p reprezentativní komisí vysokých škol, kterou tvoří patnáct členů delegovaných Českou konfe Radou vysokých škol a Klubem kvestorů. Jak se budou měnit rozpočty vysokých škol podle nových pravidel        Vysoká škola                  (mil. Rozdíl Kč) Změna v procentech UK Praha                               96 299                    3,67 % JU České Budějovice                      1 660                   0,28 % UJEP Ústí nad Labem                    -21 877                  -4,94 % MU Brno                                 76 103                   4,21 % UP Olomouc                              -2 816                  -0,27 % VFU Brno                                  2 119                  0,77 % OU Ostrava                            -22 458                   -5,10 % Univerzita Hradec Králové              -17 726                  -5,86 % SU Opava                              -20 659                    -7,01 % ČVUT Praha *)                           26 231                   1,99 % VŠCHT Praha                            11 880                    3,69 % ZČU Plzeň                             -40 262                    -5,61 % TU Liberec                             -4 849                    -1,17 % UPa Pardubice                              -717                 -0,15 %        Vysoká škola                  (mil. Rozdíl Kč) Změna v procentech VUT Brno                                -7 189                  -0,62 % VŠB-TU Ostrava                        -43 306                   -4,31 % UTB Zlín                              -20 844                   -3,33 % VŠE Praha                              -16 219                  -2,59 % ČZU Praha                               -3 477                  -0,37 % MZLU Brno                               -8 936                   -1,58 % AMU Praha                                  -215                 -0,09 % AVU Praha                                    48                  0,08 % VŠUP v Praze                            -2 770                   -3,53 % JAMU Brno                                2 032                   1,64 % VŠ polytech. Jihlava                     -1 871                 -2,00 % VŠTE Č. Budějovice                      19 818                  30,72 % VVŠ celkem                                    0                  0,00 % Jde o předběžné výpočty (VŠTE Č.Budějovice je relativně nová škola) Zdroj: MŠMT /hell