Hledají se tisíce vědců aneb Sazka Areny české vědy ****************************************************************************************** * Hledají se tisíce vědců aneb Sazka Areny české vědy ****************************************************************************************** 6.5.2011 | rubrika: Téma | strana: 2 Peníze pro českou vědu Dotace z unie jsou jen prvním krokem. Česko musí sehnat vědce i mil pokračování projektů Fokus Evropská komise se chystá tuzemskému výzkumu píchnout mohutnou finanční injekci. Brusel má a června schválit vznik pěti špičkových vědeckých center, dohromady za 14 miliard korun. Z jasné, zda se podaří do těchto projektů sehnat dostatek špičkových českých vědců. Dalším p financování center poté, co evropské dotace vyschnou. Za evropské peníze se má koupit například nejlepší superpočítač ve střední Evropě, na kter Ostravě modelovat povodně, dopravní zácpy nebo účinky nově vyvíjených léků. Ve Vestci u Prahy chce zase Univerzita Karlova ve spolupráci s Akademií věd vystavět obří centrum, jehož výsledkem budou například umělé cévy, srdeční chlopně a kosti. V dalším satelitu blízko Prahy, v Řeži, hodlají vědci za evropské miliardy vybudovat praco na jaderný výzkum, které světu v roce 2020 představí prototyp bezpečnějšího a výkonnějšího generace. Průkopnický laser Kromě pěti center za 14 miliard korun, na jejichž přiklepnutí se nyní če už koncem dubna schválil stavbu nejvýkonnějšího laseru světa ELI za sedm miliard korun, kt Dolních Břežanech u Prahy. Evropské miliardy jsou pro českou vědu, která nemá ve světě nijak oslňující pověst, velkou Aby se však ambiciózní plány podařilo naplnit, nová vědecká centra budou muset sehnat něko špičkových badatelů. Právě to může být úskalím celé peněžní vlny. Česko takové množství špičkových vědců nemá. na nadšení zahraničních výzkumníků, kteří začnou opouštět světově proslulá pracoviště a st Ostravy, Brna nebo pražských satelitů, také nelze. „Z mého pohledu má jednoznačně nadnárodní charakter jen laser ELI v Dolních Břežanech a bi centrum BIOCEV ve Vestci. Ostatní centra budou mít problém sehnat lidi,“ prorokuje předsed Jiří Drahoš. Účelná investice? Jeho názor sdílí i děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Ondřej Hrušák. „Dotace netečou tam, kde jsou kvalitní lidé, ale na zelenou louku. A očekává se, že lidé p Ano, věřím, že někteří přijdou. Je však reálné riziko, že se z center stanou jakési Sazka vědy,“ říká Hrušák. I Drahošovi by přišlo logičtější směřovat bruselské miliardy do stávajících dobrých výzkum a nebudovat kvůli tomu další. „Spousta těch peněz se použije na stavbu nových budov a vyba dotace investovaly do toho, co už existuje, bylo by to účelnější a také úspornější,“ tvrdí Šest špičkových vědeckých center, která mají v Česku vyrůst, bude navíc Evropská unie doto Pak si na sebe pracoviště musí vydělat sama – například komerčním výzkumem – nebo přesvědč platil ze svého. „Je to potenciálně velká, těžká koule na noze. Mluví se o tom, že na roční dofinancování t bylo potřeba pět až deset miliard korun. Současný rozpočet na vědu a výzkum je přitom kole říká ekonom a člen vládního poradního sboru NERV Daniel Münich. S tím, že budou nabízet komerční výzkum pro firmy, většina vznikajících center počítá. Půj přivýdělek, celkový provoz tím pokrýt nezvládnou. „Všechno zvládneme“ Zástupci nových vědeckých center však skepsí ohledně dostatku vědců ne program je zaštítěn jedním špičkovým pracovníkem, který na sebe natáhne další lidi z oblas vysíláme doktorandy na Mayo Clinic do USA a oni pak nabyté znalosti přivážejí zpátky k nám Urbánková z brněnského centra klinického výzkumu ICRC. „Nebojím se, že bychom měli problém sehnat vědce. Část pracovníků k nám přejde ze současné jaderného výzkumu a kromě toho spolupracujeme s několika vysokými školami,“ říká Petr Moul Udržitelná energetika v Řeži u Prahy. S tím, že budou přetahovat vědce z jiných pracovišť nebo univerzit, počítají i další vznik Vzhledem k tomu, že badatele budou moci – alespoň zpočátku – díky dotacím přilákat na evro tím mohla mít úspěch. To se nelíbí Danielu Münichovi: „Hrozí tak, že zavedená pracoviště b říká ekonom. *** 6 špičkových vědeckých center, na která unie dá až 21 miliard V květnu a v červnu Evropská komise rozhodne, jestli v Česku vznikne pět špičkových vědeck 14 miliard korun. Centra budou zaměřená například na vývoj jaderného reaktoru nové generac nanotechnologie, informační technologie. Sedmimiliardová dotace pro šesté centrum už byla ELI v Dolních Břežanech u Prahy. ELI – Extreme Light Infrastructure Dolní Břežany u Prahy Jediné ze šestice obřích vědeckýc už má dotaci z EU jistou. Brusel koncem dubna schválil, že na jeho stavbu pošle sedm milia ELI bude disponovat nejvýkonnějším laserem na světě, který se musí teprve vyvinout. Vědci unikátního přístroje zkoumat například pevnost a propustnost různých druhů materiálů nebo nanotechnologií. Laser bude využitelný i pro astrofyziku, biologii či chemii. Rovněž se ho výzkum zaměřený na urychlení léčby nádorů. Centrum ELI má vzniknout v roce 2016, počítá se stovek výzkumníků. Udržitelná energetika Řež u Prahy Centrum žádá o dotaci 2,45 miliardy korun. Bude v něm pracovat 150 vědeckých pracovníků. J cílem je vyvinout prototyp jaderného reaktoru čtvrté generace, který bude bezpečnější a bu palivo. Prototyp reaktoru by měl být hotový v roce 2020. Kromě vývoje nového reaktoru bude vymýšlet způsoby, jak současné reaktory v Evropě učinit bezpečnějšími a energeticky úsporn bude úzce spolupracovat s univerzitami i podobnými středisky v zahraničí. CEITEC – Středoevropský technologický institut Brno CEITEC žádá Brusel o dotaci 5,25 miliardy korun. Za jeho vznikem stojí čtyři brněnské vyso Masarykova univerzita, Vysoké učení technické, Mendelova lesnická a zemědělská univerzita a farmaceutická univerzita. CEITEC má být centrem, které propojí vědy o živé a neživé přír se například na nanotechnologie, biochemii nebo biomedicínu. Zkoumat bude i pochody v lids reprodukci rostlin, své místo zde má mít i veterinární lékařství. V CEITEC má podle plánu vědců. Centrum začne pracovat v roce 2015. IT4I – IT For Innovations Ostrava Centrum IT4I žádá o dotaci 1,82 miliardy korun. Za to ch vybudovat nejvýkonnější superpočítač ve střední Evropě. Ten bude schopen provádět různé si jak bude lidský organismus reagovat na nově vyvinutý lék. Počítač bude umět modelovat i ne situace, například jak co nejlépe postupovat při bleskových povodních. IT4I plánuje, že bu částečně nabízet firmám ke komerčnímu pronájmu. Pokud centrum dotaci dostane, představí su 2012. BIOCEV – Biotechnologické a biomedicínské centrum Dolní Břežany u Prahy BIOCEV žádá Evropskou unii o dotaci 2,33 miliardy korun. Za jeho vzn Univerzita Karlova a Akademie věd. V BIOCEV, jehož provoz by se měl rozběhnout v roce 2013 pracovat 600 lidí, z toho 250 vysokoškolských studentů a 126 vědců na plný úvazek. Centrum vyvíjet nové typy vakcín proti virovým infekcím nebo vymýšlet náhražky srdečních cév, chlo dalších tkání. Část výzkumu se zaměří na léčbu nádorových onemocnění. ICRC – Mezinárodní centrum klinického výzkumu Brno ICRC chce z EU získat 2,37 miliardy korun. Centrum funguje částečně už nyní pod hlavičkou Nemocnice u svaté Anny. Je finančně podporováno prestižní americkou Mayo Clinic v Minnesot zaměřovat především na diagnostiku a prevenci kardiovaskulárních a neurologických onemocně bude například na vývoji umělého lidského srdce nebo umělých cév pro transplantace. Pokud dostane, začne naplno fungovat v roce 2012. Dotace netečou tam, kde jsou kvalitní lidé, ale na zelenou louku. A očekává se, že lidé př Ano, věřím, že někteří přijdou. Je však reálné riziko, že se z center stanou jakési Sazka Ondřej Hrušák děkan 2. lékařské fakulty UK v Praze