Český výzkum pod palbou ****************************************************************************************** * Český výzkum pod palbou ****************************************************************************************** 30.4.2011, rubrika: Orientace věda, strana: 26, autor: EVA HNÍKOVÁ Vědu řídíme špatně a ještě hůře ji financujeme, zjistil mezinárodní audit Chcete patřit ke špičce? Musíte najít odvahu a udělat zásadní změny, radí Česku uznávaní a nás se příští rok chystají jen kosmetické úpravy v rozdělování peněz na vědu. Inventura če výsledky, se kterými se nemůžeme chlubit. „Vysloužili jsme si kritiku ve všech sledovaných přiznal Jan Koucký, náměstek ministra školství. Špatné je řízení vědy, hodnocení výsledků Ministerstvo školství minulý týden v Praze představilo průběžné výsledky mezinárodního aud být v polovině roku 2012. Co hodnotitelům vadilo nejvíce? „Peníze na bádání rozdáváte příl říká Erik Arnold, ředitel společnosti Technopolis, která audit koordinovala. Podle něj byc více do budoucna a zabývat se reálnými dopady svých rozhodnutí. Je také potřeba posuzovat různých hledisek. Erik Arnold narážel na příliš mechanický „kafemlejnek“. Tak se přezdívá které se nyní rozdávají peníze jednotlivým vědeckým institucím a která před časem vyhnala výzkumníky z Akademie věd. Kritiky se ovšem dočkala i vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Rozhoduje o tém určených na vědu, ale přitom se podle auditorů utápí v detailech a drobném úřadování. „Rad být poradním orgánem vlády, chová se spíš jako virtuální ministerstvo pro vědu,“ upozorňuj Kvůli obrovskému množství mikromanažerských rozhodnutí jí už nezbývá dostatek času ani sil strategicky. „Měla by se více soustředit na hledání konsenzu a na dlouhodobé výhledy,“ rad ní otevřeně diskutovat o prioritách a smyslu výzkumu. Naším vzorem by se v tomhle ohledu m „Ze zákona máme spoustu úkolů, na koncepčnější práci opravdu nezbývá dostatek času. Navíc v radě máme každý své zaměstnání,“ říká Karel Oliva, který řídí Ústav pro jazyk český na A zároveň je jedním z členů RVVI. Podle Erika Arnolda je také chybou, že v radě působí lidé, kteří zároveň bádají, a tedy žá nebo peněžní podporu pro své vědecké instituce. Tím se mohou dostávat do střetu zájmů. Aud aby o vědě rozhodovali uznávaní badatelé, průmyslníci a politici, kteří ovšem stojí trochu kde takové lidi vzít? Kromě kafemlejnku a rady sklidila kritiku sama česká věda – za neprůhlednost. Tečou do ní daňových poplatníků, ale získat informace o jejich konkrétním využití třeba v aplikovaném obtížné. Až „překvapivě výstižné“ Ministerstvo školství si audit české vědy loni objednalo u meziná vedeného britskou poradenskou firmou Technopolis. Audit je součástí tříletého projektu s c 90 milionů korun (85 procent získáme z evropských fondů). Zhruba 40 milionů padne na samot zbytek by se měly jeho výsledky převést do praxe. „Zpráva Technopolisu až překvapivě přesně vystihuje výtky, které ke kafemlejnku dlouhodobě věd,“ říká Karel Oliva. Nakročeno ke změnám Úpravy kafemlejnku už se chystají. „Společně s radou pracujeme na nové hodnocení vědy, aby lépe odrážela specifika jednotlivých oborů,“ říká Jitka Moravcová, kte starosti. A jak kafemlejnek funguje? Výzkumníci sbírají body za počet článků, knih, patentů a za dal se posčítají a přepočtou na peníze. Vše probíhá v rámci uzavřeného systému, bez lidské kon tak sice „kamarádská“ výpomoc, ale body se mnohdy rozdávají za poznatky béčkové kvality. V vědec navíc může jeden článek třeba „rozsekat“ na několik částí, aby získal více bodů. V p narůstá počet patentů a různých prototypů, které jsou celkem štědře bodované. Nikdo ovšem skutečnou uplatnitelnost v praxi. „Už v roce 2010 se hodnotilo částečně ‚po oborech‘. Fyzik tak nemusel soutěžit o peníze s upozorňuje na drobné vylepšení kritizovaného systému Tomáš Opatrný, proděkan Přírodovědeck Univerzity Palackého v Olomouci a další z členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Celkem d na deset oborových skupin. Další úpravy by měly přijít letos, zatím je však neschválila vl Zásadnější změny kafemlejnku se chystají v roce 2012. „Mělo by dojít k ještě jemnějšímu ro v rámci společenských věd by se měla například rozlišovat zvlášť ekonomie či sociologie,“ Opatrný. Dále vysvětluje, že by se měly odlišovat i různě významné výsledky dle oborů. „Pr být nejdůležitější monografie, u chemiků a fyziků zase články v prestižních časopisech,“ p Opatrný. Kromě toho je podle něj potřeba jinak hodnotit výsledky aplikovaného výzkumu – ne body za každý prototyp, musí se zohledňovat, zda se ho opravdu podaří zpeněžit a jak. „Myslím, že kafemlejnek lze i přes drobné problémy využít u oborů, jako je fyzika, chemie Příliš se však nehodí pro společenské vědy,“ upozorňuje Zdeněk Němeček, děkan Matematicko- Univerzity Karlovy, který zároveň předsedá komisi pro hodnocení výsledků spadající pod rad Další hladové krky Ani vylepšení však zřejmě kafemlejnek nezachrání. „Měla by vzniknout zc hodnocení,“ říká Jitka Moravcová. Vědecké výsledky se budou bodovat i nadále, ovšem navíc třeba citovanost prací – tedy jestli je článek ostatním vědcům k něčemu užitečný. „Rozlišo k jakému účelu daná instituce slouží, zda se zaměřuje hlavně na vědu, nebo na výuku a podo profesorka Moravcová. Ráda by viděla i plán rozvoje dané instituce. V systému by mohlo urč také hodnocení zahraničních odborníků. Jenže ani to nemusí znamenat spásu: jednak se kvalitní odborníci do Česka příliš nepohrnou naše ústavy, jednak postupně začnou dávat lepší známky. „Projeví se jakási únava hodnotite navíc k týmu najdou cestu a ke známým pak nebudou tak kritičtí,“ upozorňuje profesor Němeč Složitá metodika se navíc prodraží. Podle Jitky Moravcové se ovšem tahle investice vyplatí totiž další hladové krky, které budou chtít peníze na vědu. „Nevěřím, že si na sebe nová v vybudovaná za evropské peníze vydělají. Boj o finance se zostří a bude potřeba je dělit co upozorňuje profesorka Moravcová. Vážně bere i další výtku Technopolisu. „Rada připravuje rozpočet pro vědu a výzkum, v tomh roli ministerstva zastává,“ míní Moravcová. Podle ní rada řeší spoustu drobností, které by starosti speciální úřad. „Jeho vznik, případně změnu postavení rady bude ovšem nutné prodi ministerstvy i s Poslaneckou sněmovnou,“ upozorňuje Jitka Moravcová s tím, že nelze počíta rychlou změnou. Až kafemlejnek ustoupí složitějšímu hodnocení, budeme možná potřebovat speciální agenturu. a uvolní jí ruce pro strategická rozhodnutí. Otázkou je, zda pro agenturu najdeme kvalitní se z ní nestane přebujelý moloch.