Školy už neučí, píšou projekty ****************************************************************************************** * Školy už neučí, píšou projekty ****************************************************************************************** 17.5.2011, rubrika: Akademie, strana: 26, autor: EVA HNÍKOVÁ ROZHOVOR Mikuláš Bek, nově zvolený rektor Masarykovy univerzity, by změnil způsob rozdělov školám Český stát s prominutím zešílel, říká muzikolog Mikuláš Bek, který byl v dubnu zvolen rekt univerzity. Vadí mu, že zhruba 60 procent peněz přichází na vysoké školy přes různé projek učitelé tak stráví spoustu času zbytečným papírováním. „Chystáme projekty na věci, které b automaticky,“ myslí si docent Bek. * LN Rektorem jste byl zvolen ve třetím kole, a navíc těsnou většinou hlasů. Proč byla vol napínavá? O funkci rektora se nyní ucházel nebývale vysoký počet osobností, z nichž všechny měly vel zvolení. Vážných kandidátů bylo pět a hlasy senátorů se poměrně vyrovnaně rozložily. Odstu kandidáta Ladislava Janíčka byl nakonec pět hlasů, což je prakticky rozdíl dvaceti procent tak úplně těsný výsledek. Zisk 24 hlasů však byla nejtěsnější většina potřebná ke zvolení. * LN Chcete na univerzitě udělat hned po nástupu nějaké změny? Žádnou revoluci neplánuji. Masarykova univerzita se vyvíjí poměrně kontinuálně už od devad dlouhodobě prosperuje. Mění se ale okolní svět a škola i její vedení na to musí reagovat. bylo charakteristické velkým nárůstem počtu studentů, které odráželo zvýšenou celospolečen bylo také podporované státem. Nyní jsme v situaci, kdy se stát snaží tento růst zabrzdit a bude dosavadní expanzi zastavit. Chci, aby se celkový počet studentů na Masarykově univerz nebo aby i klesal. Určitě by se mělo snížit množství bakalářů. * LN Budete se tedy soustředit spíše na kvalitu vzdělání? Určitě. Věřím, že od určitého zmasovění vzdělávání se můžeme ke kvalitě dostat i poměrně r náklady - třeba díky diferencovanému zacházení se studenty. Ty bychom také měli více motiv výkonům, třeba prostřednictvím stipendií. * LN A kde ještě vaši vládu pocítí studenti? Chtěl bych, aby komunikace mezi studenty a vyučujícími, a to hlavně v magisterských oborec charakter. Zvláštní pozornost je třeba věnovat talentovaným studentům. Dobrou praxi v tomt například naše ekonomickosprávní fakulta. Studentům, kteří mají v prvních letech studia na prospěch, nabízí speciální kurzy vedené prestižními odborníky z praxe. Je to bonus pro ty, že mají předpoklady ke studiu i vůli tvrdě pracovat. O něčem podobném lze do budoucna disk ostatních fakultách. * LN Kde vidíte silné stránky Masarykovy univerzity? Máme ve struktuře českého vysokého školství jedinečné postavení. Jsme historicky druhou „k univerzitou, na níž je výuka úzce propojena s vlastní vědeckou prací učitelů, a to zejména se dnes říká základní výzkum. Tím se dost výrazně lišíme od ostatních škol, ať již technic relativně úzce profesně zaměřených. My vzděláváme studenty tím, že je postupně výukou uvád vědecké práce. Vedle toho jsme ale velmi silní také v profesně orientovaných programech a vzdělávání. Někdy říkám o naší pozici v českém vysokém školství, že jsme předurčeni k tomu současně na dvou židlích. Souvisí to s tím, že jsme univerzitou působící mimo hlavní město zemích, na rozdíl od Německa či Velké Británie, musí takto situované univerzity vedle glob ambicí plnit i řadu závazků vůči bližšímu okolí. Například vzdělávat učitele či personál p správu. * LN Když mluvíte o vědě... Masarykova univerzita poskytla zázemí několika výzkumným centr převážně za evropské peníze. Nestanou se ovšem moderní laboratoře časem pro univerzitu spí Najdete dost peněz na jejich chod? Všechny projekty jsou naplánovány tak, aby byly dlouhodobě udržitelné. Do jejich přípravy na základě rozhodnutí státu, který omezil investice do stávajících budov univerzit a vyzva své oprávněné potřeby uspokojily z projektů financovaných z evropských strukturálních fond vyslyšeli a vložili do projektů nemalé peníze. Nyní očekáváme, že stát vytvoří podmínky pr univerzity mohly dostát svým závazkům vyplývajícím z realizace těchto projektů. * LN Ale máte přesto plán B? Nemáme obavy o budoucnost našich center. Projekt CEITEC (Středoevropský technologický inst rozvinutím aktivit naší univerzity. Podle mého budou mnohem rizikovější projekty jako např * LN O Masarykovu univerzitu mají studenti stejný, a někdy i větší zájem než o Univerzitu si na ni alespoň nejvíce přihlášek. Proč? V porovnání s Univerzitou Karlovou také dravější a modernější. Rychleji se dokážeme měnit. Karlova s sebou nese svou dlouhou historii, což se promítá do jejího fungování, v dobrém i Například papírové indexy jsme zrušili už před několika lety. Máme jednotný informační sys umožňuje administrativu a část studijních povinností vyřídit z domova bez zbytečné byrokra široké spektrum studijních oborů a velmi dobré podmínky pro studium. Obrovskou výhodou je moderní kampus pro pět tisíc studentů a tisíc pedagogů a dalších pracovníků. Lákadlem jsou centra vědecké excelence, která umožní studentům zapojit se do špičkového výzkumu. Jsme si že když působíme v Brně, musíme se vždy snažit o stupeň více než naši pražští kolegové, ab atraktivní. Brno je navíc příjemné město, které má strategickou polohu. * LN Zavádíte nové obory, které se budou zčásti studovat na Masarykově univerzitě, zčásti technickém (VUT) v Brně. O co půjde? Už tak vyučujeme například obor Biomedicínská technika a bioinformatika. Další obory budou projektu CEITEC, který jsme připravili společně s VUT a dalšími brněnskými vysokými školam institucemi. Půjde o propojení věd o živé a neživé přírodě. * LN Co si slibujete od nového systému financování vysokých škol? Měl by univerzitě zajistit peníze na dobu delší než jeden rok, abychom mohli realizovat st Má odrážet rozdílné úkoly různých typů vysokých škol. Neméně důležité je vyvážit poměr mez prostředků získávaných z veřejných zdrojů formou neúčelových dotací a množstvím těch, o ně školy soutěžit formou projektů. Zatím mám pocit, že český stát s prominutím zešílel. Příli peněz, zhruba 60 procent, přichází na vysoké školy přes různé projekty. Vědci a učitelé st času administrací projektů řešících často věci, které by škola měla dělat automaticky. A m na studenty. Česká vysokoškolská politika je z tohoto hlediska v mezinárodním srovnání výs na nedůvěře státu vůči školám. Stát by měl s univerzitou spíše uzavřít jakousi dohodu na v Tohle jsou indikátory, kterých musíte dosáhnout, a tady jsou peníze. Když se to nepodaří, méně. Profil MIKULÁŠ BEK Narodil se v roce 1964 ve Šternberku. Vystudoval hudební vědu na Filozo Masarykovy univerzity (dříve Univerzita Jana Evangelisty Purkyně); doktorát z hudební vědy 1995 na Univerzitě Karlově v Praze, docenturu na Masarykově univerzitě v roce 2004. Nyní p prorektor pro strategii a vnější vztahy MU (od 2005) a je docentem v Ústavu hudební vědy F fakulty MU v Brně.