Absolutní moc zkoušejícího? ****************************************************************************************** * Absolutní moc zkoušejícího? ****************************************************************************************** 16.5.2011 rubrika: Právní poradna, strana: 47 Studuji lékařskou fakultu a často se já i moji spolužáci setkáváme s vyslovenou šikanou ze zkoušejících – upravování pravidel během zkoušky, vyhazování za banality, jako jsou i drob chyby, zkoušení z velmi detailních znalostí, neukázání opraveného zkouškového testu… Stěžo fakulty se bojíme. Máme nějaké jiné možnosti? Většina lidských aktivit je regulována určitými pravidly. Nejinak je tomu i v případě vyso studií a zkoušek. Činnost vysokých škol a s tím související základní právní vztahy upravuje v obecné rovině Sb., o vysokých školách. Tento zákon současně předpokládá, že jednotlivé vysoké školy či u vnitřní předpisy, které budou stanovovat podmínky a pravidla pro studia a konání zkoušek n univerzitě. Kupříkladu na Univerzitě Karlově je takovýmto vnitřním předpisem Studijní a zk Vedle toho jsou univerzitami přijímány další vnitřní předpisy, jako je třeba Opatření o or zkoušek. Tyto studijní předpisy zpravidla poskytují prvotní možnosti jak předejít nebo ods pochybení či nespravedlnost u zkoušek – přítomnost veřejnosti na zkouškách, opravné termín komisionální přezkum, možnost stěžovat si u orgánů fakulty či univerzity apod. V případě, že výše uvedené opravné mechanismy selžou nebo se bude jimi provedená náprava j nedostačující, může se student se svým nárokem obrátit na soud. Takový postup přitom stude době skutečně začali využívat. Vědomosti nepodléhají přezkumu V závěru roku 2009 řešil Nejvyšší správní soud kauzu studenta pražské právnické fakulty, k státní zkoušky. Proti hodnocení státnicové zkoušky se písemně ohradil a požadoval jednak z z „neprospěl“ na „dobře“, dále omluvu od dvou zkoušejících a konečně zpracování procesního zkoušek. Tuto žádost vyřídil děkan fakulty dopisem. Neúspěšný student považoval tento dopi a napadl jej žalobou, kterou Městský soud v Praze odmítnul jako nepřípustnou. Následnou ka neúspěšného studenta zamítl Nejvyšší správní soud. Soud v daném případě došel k závěru, že žaloba nebyla přípustná proto, že student se v dan domáhal změny klasifikace zkoušky. Konstatoval také, že student při konání státní zkoušky na „výsledek“, nýbrž na „řádný proces“. Soud zároveň připustil, že „v závislosti na zjiště podmínek řádného procesu stanovených pro konání státní závěrečné zkoušky (či jiné zkoušky) možné např. z důvodu neúplného či chybného obsazení zkušební komise, případně jiného poruš stanovených právními či studijními předpisy, rozhodnout o anulaci příslušné zkoušky.“ Stru soud konstatoval, že vědomosti uplatněné studentem při výkonu zkoušky nepodléhají přezkumu soudnictví. Naopak dodržování náležitého procesu spojeného s vykonáváním zkoušek přezkumu soudnictví podléhá. Možnosti odvolání V souvislosti s pocity nespokojenosti z vykonané ústní zkoušky na vysoké škole by řešením nepochybně mohlo být prosazení většího podílu písemných zkoušek oproti zkouškám ústním. Pí přinášejí řadu výhod – objektivní hodnocení, omezení šikany ze strany zkoušejících či pomě přezkoumatelnost. K Vašemu dotazu tedy shrnuji, že v případě přetrvávající nespokojenosti s šikanou ze stran doporučuji obrátit se v prvé řadě na vedení fakulty a v krajním případě na soud. odpovídá JUDr. Pavel Zajíc, advokátní kancelář Kubica, Zajíc a partneři