Nečas a Cimrman












            ******************************************************************************************

            * Nečas a Cimrman
            ******************************************************************************************
            16.5.2011, rubrika: Publicistika, strana: 6, autor: Jan Keller

            Při svém agitačním vystoupení před studenty Filozofické fakulty UK použil premiér Petr Neč
            Cimrmana, když hovořil o totální nadvládě finančních trhů nad formálně suverénními a svobo
            „Můžeme se o to přít, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme děl

            velké kouzlo nechtěného. Okřídlený Cimrmanův výrok byl přece vymyšlen v době takzvané nesv
            k tomu, aby nežalovatelným způsobem upozornil na absurditu, kdy lid je sice formálně zdroj
            vůči poměrům však nezmůže naprosto nic.

            Petr Nečas studentům slavnostně oznámil, že dnes jsme na tom v podstatě stejně. Přes všech
            o svobodě, o suverenitě, o právu na vlastní volbu máme jen jednu možnost – držet hubu a kr

            anonymní síla finančních trhů bez milosti smete.
            Premiér a jeho vláda jsou zde od toho, aby nás o této poznané nutnosti informovali a aby j
            jedině pravou a nefalšovanou svobodu. Pokud nebudeme poslušní příkazů této české služebné 

            ciziny jiní sekáči (ratingové agentury) a ti se už nezakecají.
            Tak takhle zhruba vypadá poselství o stavu Unie nějakých dvacet let po revoluci. Premiéru 
            situace očividně vyhovuje. Pro ty, kdo by se chtěli přece jen přít, anebo dokonce nesouhla

            pohotovostní poloze nachystán plný pytel instantních frází. Hemží se to v nich zadlužování
            poměry, konkurenceschopností, snižováním vedlejších nákladů práce. A samozřejmě nutností z
            penzijní fondy.

            Je to už sedm let, kdy německý ekonom Albrecht Müller vydal knihu s názvem Reformní lež. R
            čtyřicet nejoblíbenějších lží, jimiž neoliberální politici krmí veřejnost. Žádná z frází, 
            Nečas na Filozofické fakultě v Praze, v ní nechybí.

            Pro ilustraci lež číslo 21: Reformátoři do omrzení opakují, že práce se musí stát lacinějš
            mzdy zaměstnanců stagnují, tím hlasitěji volají po jejich snížení, neboť jsou prý stále až
            Jako kdyby si vůbec neuvědomovali, že pokud nebudou nízké mzdy dorovnávány sociálními dávk

            zrovna laciné), poklesne kupní síla v zemi se všemi negativními důsledky, které to přináší
            prosperitu domácích výrobců, konstatuje německý ekonom. Premiér Nečas do takových detailů 
            s naučenými poučkami. Není tak hloubavým a tvůrčím duchem jako Jára Cimrman. Ten vynalezl 

            plavky.