Titul magistra opět jen pro ty nejlepší. VŠ si budou vybírat ****************************************************************************************** * Titul magistra opět jen pro ty nejlepší. VŠ si budou vybírat ****************************************************************************************** 30.5.2011, rubrika: Z domova, strana: 4, autor: Martin Vokáč Vysoké školy letos přijmou podle odhadů asi o 15 tisíc studentů méně než loni. Nemůže za t populační křivka. Ministerstvo začne školy platit podle toho, jak kvalitně učí. Některé z muset zavřít část oborů. PRAHA Magisterské vzdělání = jistota dobře placené práce? Tahle rovnice už dávno neplatí. České vysoké školy se staly velkovýrobnou absolventů mnohdy chabé úrovně a dřív prestižní vzdělání už podle zaměstnavatelů dávno ztratilo punc zaručené kvality. Ministerstvo školst v novém vysokoškolském zákoně vrátit titulům patřičný lesk. Záměr zákona teď připomínkují podzim by ho měla projednat vláda. „Už teď však měníme systém financování škol tak, aby nemusely přijímat tolik studentů jako ministerského odboru vysokého školství Jiří Nantl. Zatím se přísun peněz do škol řídí jednoduchým klíčem: kolik studentů přijmou, tolik peněz statistik proto dnes na vysoké školy jde šedesát procent ze všech středoškoláků. „Počet studentů může být dobré kritérium pro dotování bakalářských programů, v magisterské musí být peníze více spojené s úrovní výzkumu. Nevadí nám, když většina studentů dosáhne n Problém je, že doteď skoro všichni postupovali dál, aniž by po tom byla poptávka na trhu p Jiří Nantl zministerstva školství. Dnes jsou magisterské obory skutečně masovou záležitostí: nastupují na ně čtyři z pěti vys bakalářů. Tak vysoké číslo je evropskou raritou. A stát přiznává, že na takové množství st peníze. Univerzita vs. vysoká škola Školy by se podle návrhu vysokoškolského zákona měly v budoucnu rozdělit na dva typy. Něko celém Česku se transformuje na špičkové výzkumné instituce, které se budou specializovat n doktorské studijní programy. Ze zbytku stávajících škol se pak mají stát „odborné vysoké školy“, které se soustředí zej bakalářů. Studijní programy mají být sestaveny tak, aby absolventi našli dobré uplatnění a najít si zaměstnání. Majitel tohoto titulu by už pro zaměstnavatele neměl být synonymem ne vysokoškoláka. „Dnes jsou bakalářské obory brány jen jako přípravka na magisterský obor. B teoretických dovedností, ale pro praxi je nepoužitelný. Pokud školy změní náplň těchto obo let je trh práce může začít akceptovat,“ myslí si ekonom Daniel Münich. Problém pro regionální školy? Zástupci tradičních univerzit říkají, že stát se v novém systému „výzkumnou“ univerzitou p problém. „Počítáme proto se snížením počtu bakalářských studentů a zvýšením podílu studentů doktors zahraničních, “ říká například Tereza Fojtová z brněnské Masarykovy univerzity. „Letos při o 10 procent uchazečů do bakalářského studia méně,“ podotýká děkan Fakulty humanitních stu univerzity Ladislav Benyovszky. Problém se získáním statutu univerzity by však mohly mít zejména regionální vysoké školy, nemají takové zázemí pro výzkum. „Škola bude muset prokázat, že má například pro výuku mat magisterském cyklu dostatečné zázemí a kapacitu. Jinak nedostane od ministerstva akreditac Jiří Nantl z ministerstva školství. Pokud záměr schválí vláda a zákon projde parlamentem,mohl by začít platit v roce 2013. *** 85 tisíc studentů by mělo podle odhadů ministerstva školství nastoupit v říjnu na třiasedmdes státních a soukromých vysokých škol v Česku. Ještě loni to bylo přibližně o patnáct tisíc Zastavil se tak několikaletý růst počtu českých vysokoškoláků.