Zbytek republiky nemá Prahu rád. Má pocit, že se odsud jen vydávají příkazy a Pražané si žijí jak v bavlnce. Tentokrát ale budou v nepříjemnostech první na řadě. Leitmotivem letošního jara a léta totiž bude redukce akutních lůžek v nemocnicích, jež má dle ministerského plánu přinést do zdravotnictví potřebné úspory. A Praha má jít příkladem. Absolutní většina místních nemocnic spadá pod kuratelu ministerstva zdravotnictví, a tak je nejjednodušší začít právě hlavním městem.

Chci tím zastavit „masifikaci“, to, abychom všechny studenty netáhli až k doktorandskému studiu. A rovněž další bolest našich vysokých škol: fakt, že čím déle na nich student je, tím je to pro VŠ lepší. Čím více studentů dnes rektoři a děkani přijmou a čím déle je na škole udrží, tím je to pro ně ekonomicky výhodnější. A celý náš navrhovaný model toto totálně obrací a rozbíjí, proto je možná i polemický. Jde o revoluční novinku. My děláme schody, po kterých jen ti nejlepší se dostanou až k doktorandskému studiu.

Chcete patřit ke špičce? Musíte najít odvahu a udělat zásadní změny, radí Česku uznávaní auditoři. Jenže u nás se příští rok chystají jen kosmetické úpravy v rozdělování peněz na vědu. Inventura české vědy přináší výsledky, se kterými se nemůžeme chlubit. „Vysloužili jsme si kritiku ve všech sledovaných oblastech,“ přiznal Jan Koucký, náměstek ministra školství. Špatné je řízení vědy, hodnocení výsledků i financování.

Nabídka výrazně převyšuje poptávku také na Lékařské fakultě UK v Plzni. „Počty se výrazně nemění. Celkový počet přihlášek je zhruba osmnáct set, z toho šest set je uchazečů o zubní lékařství,“ informoval proděkan fakulty Antonín Zicha. Do prvních ročníků všeobecného studia se budou přijímat přibližně dvě stovky studentů, na zubní lékařství pět desítek.

Od veřejné debaty, která se uskutečnila minulý čtvrtek v aule Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, jsem si slibovala zajímavé podněty... Byl to ale zbytečně strávený čas, plný neurčitých frází, vzájemně si odporujících vět, ale hlavně až zalykavě prezentovaných negativních emocí.

Děkan Jakub Končelík otevřel cestu do vedoucích pozic na Fakultě sociálních věd UK novým lidem. Často slyším: Tohle není možné. Odpovídám: Pojďme se snažit. To říká Jakub Končelík, děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Největší reformu pražských nemocnic od roku 1989 připravuje ministerstvo zdravotnictví. Thomayerova nemocnice a Bulovka už nemají být fakultními nemocnicemi, ale mají se stát běžnými zdravotnickými zařízeními v kraji. Bulovka by přitom měla být předaná Praze, píše o tom týdeník Euro.

V roce 2030 dojde ve srovnání se současností ke ztrojnásobení celkového počtu onkologicky nemocných a počet úmrtí na tyto choroby nejspíše bude vyšší než u dosud převažujících kardiovaskulárních onemocnění.

Univerzita Karlova se v tomto roce stala hlavním patronem běžeckého závodu s názvem Univerzitní maraton, který se uskuteční v rámci velkého maratonského víkendu v neděli 8. května 2011. Maraton je určen všem studentům českých i zahraničních vysokých škol ve věku od 18 do 26 let.

Ale ministr nakonec může nejlépe zasáhnout ve fakultních nemocnicích a může jim v podstatě jen vypovědět smlouvu, může vypovědět smlouvu těm fakultám a na tom by se daly udělat nějaké úspory. A nemůže to udělat v těch silnějších nemocnicích, jako je Karlovo náměstí, Motol nebo Královské Vinohrady, protože tam je velice silná lékařská lobby a jediná nemocnice velká fakultní v Praze dokáže zlikvidovat ministra zdravotnictví. U té Bulovky nebo u Thomayerovy nemocnice možná ta lobby není tak silná.

Všichni čtyři kandidáti na letošního krále Majálesu vyrazí v pátek s patřičným doprovodem z náměstí Republiky do Stromovky. Organizátoři z iniciativy StudentZone magistrátu oznámili, že do parku přes Štefánikův most, náměstí kpt. Jaroše a ulic Dukelských hrdinů půjde „pouliční průvod za účelem znovuobnovení studentské instituce Majálesu a iniciaci veřejného uznání této tradice i zvoleného studentského krále Majálesu“. V čele průvodu, který se na náměstí sejde v 11.30, má jít loňský král Toporini I. z VŠE.

Včera pak vedení Prahy 2 opět potvrdilo, že budova v Legerově ulici bude vždy sloužit účelům, pro které byla kolaudována, tedy pro vzdělávání. „V uvolněné budově by měla sídlit Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Musím zopakovat, že se objekt nepřemění na hotel, kanceláře, byty ani parkoviště. Pokud zůstanou ve škole volné prostory, budeme chtít, aby byly využívány výhradně pro účely vzdělávání,“ slíbil místostarosta Pech.

Evropská komise se chystá tuzemskému výzkumu píchnout mohutnou finanční injekci. Brusel má v průběhu května a června schválit vznik pěti špičkových vědeckých center, dohromady za 14 miliard korun.

Speciální podpory se má dočkat také věda provozovaná na univerzitách. Ministerstvo školství hodlá vytipovat pětadvacet nejlepších vysokoškolských pracovišť a příští rok mezi ně – mimořádně – rozdělit miliardu korun.

„Tento projekt je inspirován řadou podobných věcí, které běží v zahraničí. Například ve Francii takto vybrali a podporují stovku svých nejlepších univerzitních laboratoří,“ říká náměstek ministra školství pro výzkum a vysoké školy Jan Koucký.

Nově vznikající parky se ale budou muset vypořádat s tím, jak sehnat dostatek kvalitních vědců. Navíc s evropskými dotacemi mohou počítat jen pět let, pak si na sebe budou muset vydělat samy nebo požádat o pomoc stát. „Je to potenciálně velká, těžká koule na noze,“ varuje ekonom a člen NERV Daniel Münich.

Projekt ELI – Exterme Light Infrastructure – v Dolních Břežanech, který bude mezinárodní výzkumnou laboratoří s nejnovější generací laserových technologií, přijde EU na 236 034 688 eur. Tato částka je rozložena do všech sedmi let současného finančního období, letos by Brusel měl uvolnit na tento první z velkých tuzemských záměrů 41 653 181 eur. Vyplývá to z dokumentace k příslušnému rozhodnutí o uznání ELI, které se deníku E15 podařilo získat z Evropské komise.

Před třemi lety jsem dostala možnost v Hradci Králové seznámit se s lidmi, kteří tam na farmaceutické fakultě dělali kolem kosmetiky. V tu chvíli přišel nápad, že bych tu kosmetiku mohla testovat.

Dospělí si nechali změřit cholesterol, děti zavazovaly packy medvídkovi a ti sportovně založení se pustili do zumby. Den pro zdraví úplně poprvé uspořádali studenti Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.

„V Praze je pět fakultních nemocnic. To je v zásadě světový unikát. I megapole s 10 miliony lidí mají obvykle jednu, maximálně dvě. Zařízení by i nadále zůstala pod ministerstvem zdravotnictví, i když o ně teď zájem projevuje pražský magistrát. Je možné, že se změna dotkne i dalších nemocnic,“ říká mluvčí ministerstva Vlastimil Sršeň.

Která fakulta je podle studentů nejkvalitnější? Přes šest bodů ze sedmi možných získala jaderná fyzika na pražském ČVUT. Mezi lékařskými fakultami zvítězil Hradec Králové, z právnických fakult má nejvíc bodů Brno.

Jak náročný je váš obor? Šli byste znovu studovat na stejnou fakultu? Je škola dost kvalitní? Na podobné otázky odpovídali absolventi bakalářských a magisterských programů v rámci šetření REFLEX 2010.

Populační křivka klesá, ale počet přihlášek na vysoké školy tomu všude neodpovídá. Pedagogické fakulty zažívají boom.

Kauza plzeňských práv ukázala, že je třeba ostřeji sledovat kvalitu vysokých škol u nás. Jejich živelný nárůst je vykoupen sníženou kvalitou titulů. V našem případě jde o nepůvodní práci, která zjevně opisuje od jiných.

Zvyšování počtu studentů na veřejných vysokých školách zřejmě končí. Ministerstvo tvrdí, že expanze negativně ovlivnila výuku.

Koaliční vláda už splnila 18 z celkem 58 opatření své protikorupční strategie, pochlubil se dnes premiér Petr Nečas (ODS) na přednášce před studenty pražské filozofické fakulty. Zdůraznil, že boj s korupcí má nejen morální, ale i ekonomický význam neboť při ročním objemu veřejných zakázek okolo 500 miliard korun by úspora pouhých pěti procent v důsledku protikorupčních opatření znamenala přínos 25 miliard z veřejných zdrojů.

Vládní úsporné reformy jsou nutné, protože taková je ekonomická realita, vysvětloval včera premiér Petr Nečas na své přednášce studentům Filozofické fakulty UK.

Koaliční vláda už splnila 18 z celkem 58 opatření své protikorupční strategie, pochlubil se včera premiér Petr Nečas (ODS) na přednášce před studenty pražské filozofické fakulty.

„Korupce je velmi významný fenomén například ve veřejných zakázkách. Když vytvoříme transparentnější prostředí a dosáhneme úspory pouhých pět procent, je to 25 miliard korun ročně. Tedy stejná částka, kterou dáváme ročně na vědu a výzkum,“ odpovídá do mikrofonu premiér Petr Nečas (ODS) jednomu ze studentů ve velké aule Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kam včera přišel vysokoškolákům vysvětlovat vládní reformy.

Ministři Nečasovy vlády trvají na tom, že uskuteční její programové prohlášení, včetně všech reforem. K programu se hlásí i přesto, že se za rok svého působení nemohou prokázat prakticky žádnými výsledky.

Nejnáročnější studijní obor na vysokých školách je medicína, nejlehčí je zemědělství. Vyplývá to z odpovědí více než 8000 absolventů českých univerzit, průzkum provedlo Středisko vzdělávací politiky, což je pracoviště Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Absolventi zpravidla kladně hodnotili kvalitu vyučujících i školy, studium je ale podle nich velmi teoretické.

Za odvážný pokus o velký duchovní román v době rozpadlé do mikropříběhů označila porota román Františky Jirousové Vyhnanci, za který včera obdržela Ortenovu cenu. Členka poroty, nakladatelka Markéta Hejkalová, jej ve svém laudatiu nazvala „velkým křesťanským románem“.

O směřování a budoucnosti evropské vědy budou ve čtvrtek 19. května v Praze diskutovat s průmyslníky a politiky významní představitelé vědeckého světa, mezi nimi i laureáti Nobelovy ceny.

Studenti začnou písemnými zkouškami už v dubnu, v květnu budou následovat zkoušky ústní. Důvodem jsou především problémy s přijímacími zkouškami na vysoké školy. Ačkoliv se někdy konají už na přelomu května a června, studenti se letos budou moci prokázat maturitním vysvědčením až 20. června. Dobeš to dnes řekl novinářům. Na problémy státních maturit a přijímacích řízení na vysoké školy upozornili dnes ČTK i maturanti.

Studenti čtvrtého ročníku Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové uspořádali pro svoje starší kolegy ze zahraničí akci na rozloučenou. V pátek se v hradecké Střelnici konala každoroční Graduates night - Noc absolventů.

Základem protikorupční strategie by mělo být zveřejňování informací. Centrální fond úplatkům nezabrání. „Musíme se naučit říkat, které firmy nám přispívají a na jaký kongres jsme za jejich peníze lékaře vyslali,“ říká děkan 1. lékařské fakulty UK profesor Tomáš Zima.

Ve svém článku „Co dělá dobrého učitele“ (LN 9. 5. 2011) se Daniel Münich jal vysvětlovat oprávněnost doporučení NERV nevyžadovat od učitelů druhého stupně základních škol magisterský vysokoškolský titul. Bohužel jen názorně ukázal, jak oprávněná je skepse akademické obce, pokud jde o analýzy a doporučení NERV (alias Neoliberální Ekonomové Rozumí Všemu).

Při svém agitačním vystoupení před studenty Filozofické fakulty UK použil premiér Petr Nečas výrok Járy Cimrmana, když hovořil o totální nadvládě finančních trhů nad formálně suverénními a svobodnými státy: „Můžeme se o to přít, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžeme dělat.“

Studuji lékařskou fakultu a často se já i moji spolužáci setkáváme s vyslovenou šikanou ze strany zkoušejících – upravování pravidel během zkoušky, vyhazování za banality, jako jsou i drobné pravopisné chyby, zkoušení z velmi detailních znalostí, neukázání opraveného zkouškového testu… Stěžovat si vedení fakulty se bojíme. Máme nějaké jiné možnosti?

Ve srovnávací tabulce filozofických, sociálních a teologických fakult prohlásilo studium na Filozoficko-přírodovědecké fakultě v Opavě jako náročné 36 % respondentů. Toto zdánlivě nízké číslo ale nijak nevybočuje z průměru. Například Filozofická fakulta Palackého univerzity v Olomouci získala 39 % a stejná fakulta Karlovy univerzity dostala 40%. Nejméně pak získala Fakulta humanitních studií v Praze, která dostala jen 30%.

Dvaadvacet dosti tvrdých námitek a připomínek vznesla Univerzita Karlova (UK) k pracovnímu návrhu věcného zákona o vysokých školách. Vybrali jsme z nich ty, které se nám zdály zásadní, a hovořili o nich s profesorem University of Cambridge Rudolfem Haňkou.

Český stát s prominutím zešílel, říká muzikolog Mikuláš Bek, který byl v dubnu zvolen rektorem Masarykovy univerzity. Vadí mu, že zhruba 60 procent peněz přichází na vysoké školy přes různé projekty. Vědci a učitelé tak stráví spoustu času zbytečným papírováním. „Chystáme projekty na věci, které bychom měli dělat automaticky,“ myslí si docent Bek.

Málo nás připravujete pro praxi, vzkazují mnozí studenti vysokým školám. Dlouhodobý trend potvrzuje průzkum společnosti Deloitte, v němž dvě pětiny z 627 dotázaných studentů tvrdí, že je příprava na budoucí povolání nedostatečná.

Již v pořadí 51. studentská vědecká konference Lékařské fakulty UK se dnes uskuteční v Plzni. Setkání se koná v Šafránkově pavilonu na Lochotíně. Do odborných sekcí je přihlášeno 46 přednášek studentů, které bude hodnotit odborná porota.

Tři výzkumné práce mladých českých badatelek si letos vysloužily ocenění v projektu Ženy ve vědě a jejich autorky si odnesly stipendia v celkové hodnotě 750 000 korun. Dvě oceněné doktorky věd působí v Praze, třetí je z Jihočeské univerzity.

Akademický senát Univerzity Karlovy včera rezolutně odmítl reformu připravovanou ministerstvem školství. Chystané změny jsou prý radikální a chaotické, podle zástupců největší české univerzity by destabilizovaly školství.

Celkem 750 tisíc korun si rozdělí Alena Krejčí z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Markéta Tesařová z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a Hana Vaisocherová z Ústavu fotoniky a elektroniky Akademie věd ČR. Uspěly totiž v pátém ročníku projektu L’Oréal Pro ženy ve vědě.

Prezident Václav Klaus dnes přijme na zámku v Lánech rektory veřejných a státních vysokých škol. Pozvání přijalo 22 rektorů a rektorek, s hlavou státu se budou bavit o situaci českých univerzit.

Medailemi Za zásluhy o vědu ocenila Učená společnost ČR celoživotní práci klasické filoložky, papyroložky a literární historičky Růženy Dostálové a fyzika a zakladatele Slezské univerzity Martina Černohorského.

Prezident Václav Klaus přijal dnes v Lánech po pěti letech rektory vysokých škol. Pozvání přijalo 25 rektorů s partnery, omluvil se jen rektor Ostravské univerzity Jiří Močkoř. Na oběd přijel i ministr Josef Dobeš (VV), s nímž univerzity nyní vedou spory o reformu vysokých škol.

Vysoké školy letos přijmou podle odhadů asi o 15 tisíc studentů méně než loni. Nemůže za to jen klesající populační křivka. Ministerstvo začne školy platit podle toho, jak kvalitně učí. Některé z nich proto budou muset zavřít část oborů.