Univerzita Karlova chce do roku 2016 prostavět 14 miliard korun

24.06.2011 04:35, Autor: Martin Rychlík

Peníze na rozsáhlé investice prý největší česká univerzita sežene ze státního rozpočtu, evropských fondů i vlastních prostředků.

Je to jen pár dní, co Univerzita Karlova (UK) otevřela v Plzeňské ulici v Praze novou budovu 2. Lékařské fakulty UK za 123 milionů korun. A nejstarší univerzita ve střední Evropě má další odvážné plány. Podle informací a materiálů, které má ČESKÁ POZICE k dispozici, je do roku 2016  připravena investovat do svého rozvoje úctyhodných 14 miliard korun. Nových prostor by se měly dočkat přírodovědné obory na Albertově či společenské disciplíny v Opletalově ulici a v Tróji. Rozvojové peníze zamíří i mimo Prahu – do přípražského Vestce, kde vzniká biomedicínské centrum BIOCEV, a do Plzně a Hradce Králové, kde má UK lékařské fakulty.

„Univerzita Karlova má zpracovaný návrh Dokumentace programu 133 21E – Rozvoj a obnova materiálně technické základny UK, který pro období 2011 až 2016 uvažuje s finančními potřebami ve výši 13,8 miliard korun,“ potvrdil ČESKÉ POZICI mluvčí Václav Hájek. Finance chce škola získat částečně z evropských fondů (OP VaVpI), jež ale nemohou směřovat do Prahy, a dále z prostředků státního rozpočtu. „Počítáme i s částečným dofinancováním z vlastních zdrojů,“ dodává Hájek.

Tři priority pětice fakult

Stavební priority jsou v nejbližší chvíli tři. „Takřka ,na spadnutí‘ je zahájení provozu v nové budově v pražské Opletalově ulici pro potřeby Filozofické fakulty UK, která má v centru již několik objektů. Ideou je vytvořit jakýsi kampus Staré Město, kde by vše bylo v dochozí vzdálenosti,“ řekl ČESKÉ POZICI rektor UK Václav Hampl.

Druhou věcí je přestavba bývalé menzy v Tróji pro výukové potřeby Fakulty humanitních studií UK (FHS). „Na tom usilovně pracujeme. Líbí se mi, že tam máme koleje, také část matfyzu, takže by vzniklo pestré univerzitní prostředí. Prostorové problémy FHS je nutné vyřešit co nejrychleji. Třetí prioritou je dostavba areálu na Albertově, což je důležité i z hlediska špičkového přístrojového vybavení; jde o společný mezifakultní záměr přírodovědecké, matematicko-fyzikální a 1. Lékařské fakulty UK,“ dodává Hampl k místu, kde by měli vědci bádat i nad problematikou globálních změn klimatu.

S pozemky v Mělníku i Poděbradech

V nedávné době zakoupila UK tyto objekty a pozemky: v pražské Opletalově ulici (pro FF UK), areál Vltava pro studentské koleje, objekty v plzeňské Husově ulici pro tamní lékařskou fakultu, loděnici v Poděbradech, terénní stanici v Mělníku a pozemky pro výstavbu kampusů v Plzni a v Hradci Králové.

Na západě Čech vzniknou teoretické ústavy medicíny UniMec a biomedicínské centrum, na východě ČR výzkumné centrum lékařské a farmaceutické fakulty Mephared a CeBioMed v blízkosti fakultní nemocnice.

V Praze má být stěžejní dokončení kampusu na Albertově (objekty Biocentrum a Globcentrum), jež by v Česku měly udržet špičkové vědce, aby našli na své alma mater atraktivní prostředí.

„Výzkum v centrech bude sloužit jako základna pro studium, zejména na magisterské a doktorské úrovni. Předpokladem úspěchu je zejména ucelené a dostatečně velkorysé řešení umožňující sestavit základ několika větších a většího počtu menších dobře vybavených laboratoří,“ píše se ve zmíněném návrhu dokumentace. Střediska se mají zaměřit na poznávání živých organismů pro potřeby péče o lidské zdraví, ochranu biodiverzity i pro vývoj nových biotechnologií.

Ministerská podpora Praze

Počítá s podporou rozvoje pražských vysokoškolských infrastruktur i ministerstvo školství? „Ano, protože už je věcně argumentováno, že tím, jak byly v minulém období nastaveny podmínky financování z evropských fondů, jež vyloučily hlavní město, tak jde pro pražské univerzity o výrazný handicap,“ řekl před týdnem ČESKÉ POZICI náměstek ministra školství Ivan Wilhelm, emeritní rektor Univerzity Karlovy.

Do škol v regionech – především v Brně, Ostravě či Olomouci – nyní směřují miliardy bruselských peněz, ale školy v metropoli, které prý příliš netěží z reálné ekonomické výkonnosti města, v investicích zaostávají, jak uvedl v nedávném rozhovoru Hampl, čerstvý šéf České konference rektorů. Regionální univerzity však argumentují logicky: právě tyto peníze z Bruselu nám mají pomoci vyrovnat nerovné výsledky ve výzkumu a vzdělávání.

K této otázce se vyjadřoval v únorovém rozhovoru pro Lidové noviny i rektor ČVUT Václav Havlíček: „Vnímáme to jako vážný handicap, protože polovina výzkumné i vzdělávací kapacity českých vysokých škol je v Praze a pražské školy jsou z těchto dotací vyloučeny. Spolu s rektorem Univerzity Karlovy se snažíme, aby to bylo alespoň nějak kompenzováno a nedošlo k tomu, že špičkové laboratoře budeme mít po celé republice, ale výborní pracovníci budou žít jinde.“