Rektor UK: Budování univerzity nikdy nekončí

1.6.2011, Pražský deník, strana 3, Z metropole, autor:   JAN HORÁK       

Staré Město – Budoucnost Univerzity Karlovy v Praze, její další prostorová expanze a ovlivňování tváře města jsou námětem výstavy semestrálních projektů studentů architektury z českých vysokých škol technického zaměření, která byla včera otevřena v Křížové chodbě Karolina. Studenti ve svých návrzích hledají odpověď na otázku, jak bude univerzita vypadat za dvacet let. Některé návrhy, například na rozšíření zástavby na Dívčích Hradech, vypadají dost reálně, jiné – například na výstavbu kampusu pod Letnou, jsou tak trochu z říše snů. O skutečných plánech univerzity na příští léta jsme hovořili s rektorem UK profesorem Václavem Hamplem.

* Co bylo aktuálním důvodem k uspořádání této výstavy?

   Je to určité vyústění projektu tak, jak byl konstruován od začátku: Kromě toho, že jsou to studentské kvalifikační práce, jsme také chtěli, aby jedním z výstupů byla nějaká veřejná prezentace, výstava.

* O budoucnosti univerzity, jejích prostor, se diskutuje hezky dlouho. Má nyní tato diskuse šanci najít odraz v novém územním plánu Prahy?

  Nový územní plán Prahy řeší z tohoto hlediska některá specifika či konkrétní záležitosti. Dobrým příkladem z našeho hlediska je budova bývalé menzy v Troji. Tato menza není provozovaná a my ji chceme přestavět na fakultu humanitních studií, je to jedna z našich priorit. Máme na to velmi pěkný projekt přední architektonické kanceláře, která vyhrála soutěž. Pro nás je to zajímavé hlavně tím, že to rozšiřuje stávající prostory univerzity – už dnes je tam část matematicko-fyzikální fakulty, jsou tam velké koleje a po té přestavbě by tam byla i humanitní fakulta. Je to tedy hezký koncept, až na to, že tam má ústit tunel Blanka, což je z technického hlediska složitá věc. A to je přesně to, co je v rámci územního plánu Prahy k dořešení.

* Univerzita Karlova vlastní v centru města i mimo něj lukrativní pozemky, na něž mají políčeno někteří developeři. Nejste v tomto směru někdy vystaveni tlaku?

            Takové tlaky občas jsou. Ve velkém městě s drahými pozemky je to přirozené. Ale spíše se nám to promítá z opačné strany: Jakákoliv snaha o rozšíření prostor, jež máme v centru, naráží na odpor, takže to skoro nejde. Developerské zájmy jsou tak intenzivní a kapitálově silné, že jim lze těžko vzdorovat.

* V diskusi kolem budoucnosti nákladového nádraží Žižkov zaznělo, že by alespoň v jeho části mohl být univerzitní kampus. Co o tom soudíte?

            Cokoliv, co by nám mohlo přinést výrazně větší prostory v rozumném dosahu dopravy, je zajímavé. Akorát, že toto je typický příklad toho, kdy lze mluvit o holubech na střeše. Univerzita nebo vzdělanost a věda obecně bývá často používána jako dobrý argument, který se hodí jedné či druhé straně. Jenže míra toho, jak vážně je to myšleno, bývá – řečeno zdvořile – velmi proměnlivá.

* Spolupracujete v tomto směru se zahraničními univerzitami? V zemích střední Evropy bývají univerzity velmi často v centru měst.

            Ano, jsme například součástí velmi aktivní a užitečné sítě univerzit evropských hlavních měst. Tam je často probírána podobná problematika, takže inspirace, poučení, příklady odstrašující i pozitivní – to vše se tam velmi čile komunikuje.

* Jaký je časový výhled vyřešení prostorových požadavků univerzity?

            Prostorová situace univerzity se řeší kontinuálně. Ono se to moc neví, ale za posledních deset jsme proinvestovali na sedm miliard korun. Snažíme se o koncentraci, některé věci se dávají k sobě, ta Troja je velmi dobrý příklad. To není tak, že bychom za deset let měli hotovo, odfajfkováno a zapomněli. To je prostě kontinuální proces. To, na co narážíme, ty pověstné háčky, to je samozřejmě financování. Ale mám-li jmenovat současné prioritní projekty, tak je to Troja, pak rozšíření filozofické fakulty o objekty v Opletalově ulici, to je v podstatě na spadnutí, a další pražská priorita – když nepočítám mimopražské – je rozšíření Albertova. To je prostor, který si o minikampus doslova říká a vlastně už to dnes je tak trochu minikampus, ale je tam ještě místo na další expanzi, konkrétně na umístění vědecké infrastruktury, špičkových vědeckých přístrojů. Je to také finančně náročná věc, ale přesto také priorita, kterou bychom chtěli dotáhnout v horizontu několika let.