Rektor UK: Budování univerzity nikdy nekončí ****************************************************************************************** * Rektor UK: Budování univerzity nikdy nekončí ****************************************************************************************** 1.6.2011, Pražský deník, strana 3, Z metropole, autor:   JAN HORÁK        Staré Město – Budoucnost Univerzity Karlovy v Praze, její další prostorová expanze a ovliv města jsou námětem výstavy semestrálních projektů studentů architektury z českých vysokých zaměření, která byla včera otevřena v Křížové chodbě Karolina. Studenti ve svých návrzích na otázku, jak bude univerzita vypadat za dvacet let. Některé návrhy, například na rozšíře Dívčích Hradech, vypadají dost reálně, jiné – například na výstavbu kampusu pod Letnou, js říše snů. O skutečných plánech univerzity na příští léta jsme hovořili s rektorem UK profe Hamplem. * Co bylo aktuálním důvodem k uspořádání této výstavy?    Je to určité vyústění projektu tak, jak byl konstruován od začátku: Kromě toho, že jsou kvalifikační práce, jsme také chtěli, aby jedním z výstupů byla nějaká veřejná prezentace, * O budoucnosti univerzity, jejích prostor, se diskutuje hezky dlouho. Má nyní tato diskus odraz v novém územním plánu Prahy?   Nový územní plán Prahy řeší z tohoto hlediska některá specifika či konkrétní záležitosti příkladem z našeho hlediska je budova bývalé menzy v Troji. Tato menza není provozovaná a přestavět na fakultu humanitních studií, je to jedna z našich priorit. Máme na to velmi pě přední architektonické kanceláře, která vyhrála soutěž. Pro nás je to zajímavé hlavně tím, stávající prostory univerzity – už dnes je tam část matematicko-fyzikální fakulty, jsou ta po té přestavbě by tam byla i humanitní fakulta. Je to tedy hezký koncept, až na to, že ta Blanka, což je z technického hlediska složitá věc. A to je přesně to, co je v rámci územní dořešení. * Univerzita Karlova vlastní v centru města i mimo něj lukrativní pozemky, na něž mají pol developeři. Nejste v tomto směru někdy vystaveni tlaku?             Takové tlaky občas jsou. Ve velkém městě s drahými pozemky je to přirozené. Al promítá z opačné strany: Jakákoliv snaha o rozšíření prostor, jež máme v centru, naráží na skoro nejde. Developerské zájmy jsou tak intenzivní a kapitálově silné, že jim lze těžko v * V diskusi kolem budoucnosti nákladového nádraží Žižkov zaznělo, že by alespoň v jeho čás univerzitní kampus. Co o tom soudíte?             Cokoliv, co by nám mohlo přinést výrazně větší prostory v rozumném dosahu dopr Akorát, že toto je typický příklad toho, kdy lze mluvit o holubech na střeše. Univerzita n věda obecně bývá často používána jako dobrý argument, který se hodí jedné či druhé straně. jak vážně je to myšleno, bývá – řečeno zdvořile – velmi proměnlivá. * Spolupracujete v tomto směru se zahraničními univerzitami? V zemích střední Evropy bývaj velmi často v centru měst.             Ano, jsme například součástí velmi aktivní a užitečné sítě univerzit evropskýc Tam je často probírána podobná problematika, takže inspirace, poučení, příklady odstrašují to vše se tam velmi čile komunikuje. * Jaký je časový výhled vyřešení prostorových požadavků univerzity?             Prostorová situace univerzity se řeší kontinuálně. Ono se to moc neví, ale za jsme proinvestovali na sedm miliard korun. Snažíme se o koncentraci, některé věci se dávaj Troja je velmi dobrý příklad. To není tak, že bychom za deset let měli hotovo, odfajfkován To je prostě kontinuální proces. To, na co narážíme, ty pověstné háčky, to je samozřejmě f mám-li jmenovat současné prioritní projekty, tak je to Troja, pak rozšíření filozofické fa v Opletalově ulici, to je v podstatě na spadnutí, a další pražská priorita – když nepočítá – je rozšíření Albertova. To je prostor, který si o minikampus doslova říká a vlastně už t trochu minikampus, ale je tam ještě místo na další expanzi, konkrétně na umístění vědecké špičkových vědeckých přístrojů. Je to také finančně náročná věc, ale přesto také priorita, chtěli dotáhnout v horizontu několika let.