Do Brna tečou miliardy, Praha čeká ****************************************************************************************** * Do Brna tečou miliardy, Praha čeká ****************************************************************************************** 14.6.2011, Lidové noviny, strana 25    Akademie,     EVA HNÍKOVÁ RADKA KVAČKOVÁ        Masarykova univerzita postavila největší a nejdražší kampus v Česku, a na jih Moravy navíc peníze. Podpoří nyní ministerstvo hlavně pražské vysoké školy? Snad nikdy v historii se u nás neinvestovalo do vysokých škol tolik jako v současné době. penězům rostou nové kampusy, ústavy a výuková centra za desítky miliard korun.             Má to však jednu výjimku a tou je Praha. Protože pravidla operačních programů podporovat regiony, které nelze považovat za rozvojové, musejí se vysoké školy v metropoli státní pokladnu. A ta má omezené prostředky.             „Pro příštích pět let se počítá ve vysokém školství s investicemi 14 miliard,“ náměstek ministra školství Ivan Wilhelm. Materiál je přichystán do vlády.             Jen samotná Karlova univerzita však plánuje, že by v letech 2011 až 2016 proin miliardy. Chce zásadním způsobem rozšířit komplex fakult na Albertově, ráda by stavěla v H sousedství nemocnice Motol má vyrůst lékařská fakulta (více viz text Ať škola obsadí Staro na straně 26). Karlova univerzita přitom spoléhá hlavně na státní rozpočet, oblíbené dotac fondů totiž nelze v Praze kvůli pravidlům EU využít. Přitom má Praha 40 procent vysokoškol 60 procent vysokoškolské vědy.             Jenže na státní peníze si brousí zuby i regiony. Univerzita Tomáše Bati ve Zlí postavit vzdělávací komplex, ve kterém bude sídlit fakulta humanitních studií a institut z studií. Má stát téměř půl miliardy. Univerzita J. E. Purkyně zase buduje v Ústí nový kampu multifunkční centrum za 250 milionů a chce pokračovat přírodovědeckou fakultou, fakultou ž prostředí a přilehlými laboratořemi. Pozadu nezůstává ani východ Čech: Univerzita Hradec K stavební povolení na budovy přírodovědecké fakulty v lokalitě nového kampusu Na Soutoku. I 430 milionů, v další fázi bude potřebovat ještě 800 milionů mimo jiné na centrum zdraví. U kombinovat státní a evropské peníze. Postav, co můžeš A jak se tedy rozdělí zmíněných 14 miliard? „Prahu jsme s ohledem na evro jiných regionech trochu zvýhodnili,“ říká náměstek pro vysoké školy Ivan Wilhelm. Jeho pře odvolaný Jan Koucký, se však obává, že půjde ve skutečnosti o příliš malý přídavek. „Praha tak dvě třetiny z peněz určených na investice,“ myslí si Jan Koucký.             Školám v regionech se díky evropským dotacím otevřely možnosti, které se nebud Většina z nich si to dobře uvědomuje. Na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostr evropské peníze vyrůstá fakulta elektrotechniky a informatiky za více než miliardu. A v pl projekty – třeba postavit institut environmentálních technologií nebo zázemí pro obří supe             Ještě dál šla Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Ta u chystaných inv téměř výhradně na evropské peníze, v součtu chce na rozšíření kapacit pro výzkum a výuku z milionů. Podobný přístup zvolila i Univerzita Palackého v Olomouci, žádá daleko víc peněz: teoretické ústavy za 800 milionů, vybudovat biomedicíncké centrum BIOMEDREG (900 milionů), centrum Haná (více než 800 milionů) a nanotechnologické centrum (přes 400 milionů). Kromě i vzdělávací areál pedagogické fakulty s rozpočtem 300 milionů. I takové projekty ovšem uk státních peněz. Dotace z evropských operačních programů pokrývají 85 procent rozpočtu, zby „dosypat“ ze svého.             V regionech se staví za evropské peníze kolem dvacítky vysokoškolských vědecký toho je k dispozici přibližně dvanáct miliard na takzvané drobnější investice. Areál pro pět tisíc studentů Při rozdávání peněz na budoucí pětiletku by mělo ministerstvo zohlednit, kde se hodně stavělo v uplynulých letech. Masarykova univerzita loni otevřela n největší kampus v Česku, vyrostl v Brně-Bohunicích a stál více než pět miliard. Tvoří ho c výukových a výzkumných pavilonů, nechybí ani knihovna a sportovní hala. Areál je dimenzová pět tisíc studentů a tisícovku pedagogů. „Klíčové je, že sousedí s nemocnicí,“ podotýká ml Tereza Fojtová. V kampusu se tak studuje medicína a přírodní vědy.             Celkově univerzita investovala 6,4 miliardy, část peněz využila také na rekons budov v centru. „Získat takovou částku nebylo vůbec jednoduché. Od ministerstva jsme dosta miliardy. Dalších 1,8 bude škola státu vracet v pravidelných splátkách až do roku 2030,“ v Fojtová. Do Brna tečou miliardy... Stát si na stavbu půjčil u Evropské investiční banky.             Počet studentů Masarykovy univerzity ovšem vzrostl za posledních deset let na přesahuje čtyřicet tisíc, a tak škola nové prostory nutně potřebovala. Dosud se však nepod všechny stávající budovy, konkrétně filozofickou fakultu, jejíž stav je tristní. „Její rek v rámci vybudování Centra pro podporu humanitních věd,“ říká Tereza Fojtová. Potřebnou půl univerzita získat z evropských fondů.             Kromě toho mají při Masarykově univerzitě vyrůst velká výzkumná centra za evro nejvýznamnější je nyní schválený Středoevropský technologický institut CEITEC s rozpočtem Na nedostatek peněz si nemůže stěžovat ani brněnské Vysoké učení technické. V posledních d proinvestovalo 1,5 miliardy. „Tři čtvrtiny jsme získali od státu, zbytek z vlastních zdroj vysvětluje mluvčí školy Jitka Vanýsková. Vysoké učení technické postavilo nové fakulty, te inkubátor a sportoviště. V následujících čtyřech letech předpokládá vybudování tří center peníze.             Za miliardy se stavělo i v dalších moravských městech. Univerzita Tomáše Bati proinvestovala v uplynulém desetiletí 1,6 miliardy, část peněz získala z vlastních zdrojů evropských fondů. A škola nové budovy zřejmě opravdu potřebovala – počet jejích studentů v než pětinásobně: z 2500 na skoro 14 000. Zhruba miliardové podpory ze státního rozpočtu se Univerzita Palackého v Olomouci. Koncem roku 2008 díky tomu otevřela novou budovu přírodov             Mezi významnější investice v Praze patří na jaře otevřená Fakulta architektury učení technického. Vyrostla v Dejvicích v sousedství Technické knihovny. „Stála zhruba 1,2 miliardu na ni dalo ministerstvo školství,“ uvádí Miloslav Pavlík, prorektor ČVUT pro výst (Přehled dalších investic na vysokých školách najdete v tabulce na straně 25.) Budeme vyvá V letech 2003 až 2010 dostaly vysoké školy od státu na investice, hlavně na výstavbu novýc celkově 25 miliard korun. Z toho například Univerzita Karlova 4,6 miliardy, České vysoké u 2,6 miliardy.             Na vysoké školy sice nyní odchází 60 procent lidí z populačního ročníků. Když demografický vývoj a fakt, že i samo ministerstvo chce množství vysokoškoláků (alespoň ted snížit), musíme se ptát: Není zbytečné stavět tolik nových budov?             „Už dnes máme více než tisíc zahraničních studentů a jejich počet chceme ještě říká Jitka Vanýsková z Vysokého učení technického. Příliv zájemců očekává hlavně z Ruska. zahraničí spoléhá taká Univerzita v Hradci Králové, proto by postupně chtěla rozšířit nabí oborů v angličtině. České republika se tak z exportéra produktů montoven může proměnit ve *** Stavební boom na vysokých školách Hned několik univerzit se může pochlubit novými budovami za více než miliardu. Mezi tyto š třeba Masarykova univerzita, Vysoké učení technické nebo Univerzita Palackého (více v hlav * Také Univerzita Pardubice vybudovala areál Fakulty chemicko-technologické v pardubické č Vyšel na 1,3 miliardy a škola ho začala užívat v roce 2008. Kromě toho však v posledních letech vyrostla na univerzitách řada „levnějších“ staveb – řá stamiliony. Představujeme některé z nich: * Vysoká škola ekonomická postavila v Praze na Žižkově Rajskou budovu. Byla dokončena v ro na 670 milionů (z toho 280 pocházelo ze zdrojů VŠE, škola je získala prodejem jiných stave města). Sídlí v ní především podnikohospodářská fakulta. * Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích postavila už před deseti lety kromě jiného v Dvory přírodovědeckou fakultu. Přišla na více než 200 milionů a většina peněz pocházela ze rozpočtu. * Západočeská univerzita v Plzni začala budovat svůj kampus v těsném sousedství průmyslové pole. Věří, že to napomůže spolupráci studentů s firmami. V roce 2005 uvedla univerzita do elektrotechnické fakulty s přilehlými laboratořemi a přednáškovými sály. Stála půl miliard pocházela ze státního rozpočtu. * Univerzita Hradec Králové si nechala vybudovat fakultu informatiky a managementu. Použív 2008. Budova včetně vybavení stála celkem 360 milionů, a většinu – 310 milionů – škola zís rozpočtu, zbytek přidala z vlastních zdrojů. hev