Už bylo na čase: Česko hledá výzkumné priority ****************************************************************************************** * Už bylo na čase: Česko hledá výzkumné priority ****************************************************************************************** 19.06.2011 10:47, Autor: Martin Rychlík Stát chystá novou strategii k cílenějšímu výzkumu na dlouhodobé společenské a hospodářské Otázka, zda si může jeden menší stát dovolit štědré investice do všech vědních oblastí od sociologii až po astrofyziku, je snad zbytečná. Česko dává na vědu a výzkum ročně 26 milia které se rozdělí napříč obory. Nebylo by ale potřeba některé z těch, jež mohou výrazněji a konkurenceschopnost země, přeci jen trochu víc popostrčit? Nad tím – a o tom, jak to správně udělat – dumá sbor moudrých: vládní usnesení z 6. dubna předložit Návrh národních priorit výzkumu, experimentálního vývoje a inovací do 30. června nezbytné? „Přehodnocení priorit aplikovaného výzkumu, vývoje a inovací je nutné, protože se musí při potřebám udržitelného rozvoje ČR a měnícím se potřebám společnosti a znalostní ekonomiky,“ POZICI profesor Rudolf Haňka z Cambridge, který byl vládou ustanoven za předsedu Koordinač Analyzovány by měly být jak pohledy vpřed (co česká společnost bude potřebovat v horizontu dvaceti let), tak i vzad – tedy posouzení toho, co se v ČR zatím povedlo a nepovedlo... „Na rozdíl od stávajících priorit Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací na léta 2009 které jsou tak široce zaměřené, že pokrývají převážnou část aplikovaného výzkumu (zhruba 9 tentokráte nejprve soustředíme na identifikaci dlouhodobých strategických cílů, které jsou žádoucí a pro něž máme dostatečné materiální a personální podmínky. Proces identifikace st právě končí,“ říká Haňka. Dále budou vybráni experti z nejrůznějších oborů (nejspíše jich navrhnou výzkumné směry, jejichž prostřednictvím se dá vytčených cílů dosáhnout. Mít odvahu najít nadprůměrné S určením priorit souhlasí i další odborníci zabývající se reformami. „Země naší velikosti rozpočtu musí ve financování výzkumu najít odvahu identifikovat oblasti, ve kterých jsme v světem již vysoce nadprůměrní a je naděje, že vložené prostředky se skutečně promění v ino a zdroj zvyšování konkurenceschopnosti. Není to jediné kritérium, ale řekl bych, že klíčov ČESKÉ POZICI Petr Matějů, předseda Grantové agentury ČR, dle nějž to platí pro aplikovaný, základní výzkum. Harmonogram hledání výzkumných priorit:    24. června 2011 – stanovení počtů expertních panelů     30. září 2011 – jmenování členů expertních panelů     30. listopadu 2011 – návrhy dílčích priorit     31. ledna 2012 – první návrh priorit z koordinační rady     30. března 2012 – projednání návrhu priorit na vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace     30. června 2012 – projednání návrhu priorit Vládou ČR Rozmělnění peněz a sil do všech výzkumných směrů je věcí, kterou experti dlouhodobě kritiz z těch, kteří nebyli se současným způsobem řízení a financováni vědy spokojeni natolik, že vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), je podnikatel Zbyněk Frolík. „Jde-li o rozdělování miliard, je těžké rozhodnout, zda je Pavel nebo Petr na odstřel, zda prioritní obor nanotechnologií, biotechnologií, IT nebo ,objevování Kleopater´. To je ryze rozhodnutí. Nedá se říct vědcům: ,Sami si vylučte nejslabší,´ protože pak se nakonec ukáže vlastně docela dobří, a proto to musí někdo politicky nařídit,“ řekl Frolík v rozhovoru pr když uváděl, jak systémově nabídnout strategii, milníky a definovat cíle celé země. Čtyři důvody, proč to nešlo... K tomu by měl nový záměr nakročit. Současné priority typu „Biologické a ekologické aspekty rozvoje“ nebo „Informační společnost“ jsou příliš široké, takže „neumožňují dostatečné zac podpory na výzkumné oblasti, které účinně reagují na identifikované potřeby společnosti,“ podkladech, které má ČESKÁ POZICE k dispozici. Důvodů, proč dosavadní priority nefungovaly, jsou prý čtyři: priority byly připravovány be aplikační sféry, nebyly vytvářeny v návaznosti na celospolečenské potřeby, v prioritách ne zohledněny materiální a personální kapacity potřebné pro realizaci, nebyly jasně stanoveny výzkumu. Inspirace pro nové vytčení by měly dle záměru přijít z Finska, Velké Británie, Nizozemska zemí, jež se snaží část výzkumu orientovat do oblastí, které odpovídají jejich dlouhodobým hospodářským potřebám – definovaným na státní či vládní úrovni. Zdržení? Kdepak, našponovaný termín Na chvíli, kdy vláda ohlásí výzkumné priority, si počkáme více než rok. Netrvá příprava zb Neotálíme? „Spíše mám obavy, zdali to vše v daném harmonogramu stihneme. Kvalitní příprava priorit se zapojením více než stovky odborníků je proces, kde by rychlost šla na úkor kval se připravují déle než rok a jednou z chyb dosavadních priorit bylo právě i to, že vznikly velmi úzkém týmu a zůstaly tak jen formálními prioritami,“ upozorňuje profesor Haňka. S tím souhlasí i Matějů: „Rozhodně je lepší této náročné proceduře, jejíž výsledek má k ně více času, než to opět za pár let zkoušet znovu.“ Dle něj je také potřeba počítat s tím, ž skupiny budou snažit prosazovat vlastní priority a zájmy. Tomu se dá zabránit pouze strate oproštěnými od partikulárních zájmů. Neuspokojivé situace v podpoře výzkumu a klopýtající vazby na praxi si povšimla třeba i Am komora v ČR (AmCham), jež loni premiérově ocenila 24 nejlepších spoluprací roku mezi unive firmami. Při té příležitosti uvedl výkonný ředitel Weston Stacey pro týdeník Euro: „Přimlo se, aby vláda zaměřila pozornost na rozdělování peněz těm týmům, jež budují dlouhodobě udr centra. Toho by mohlo být dosaženo stanovením určitých národních cílů výzkumu; jako napřík vláda stanovila v otázce výzkumu rakoviny, vesmírného programu či bezpečnosti.“ Víme, co je nej. Nebojme se to říci! Nač se mají Češi zaměřit? Co je potřeba před rokem 2020 intenzivně podporovat? Vsadíme na kosmonautiku? „To, že se dosud nepovedlo stanovit prioritní oblasti, ve kterých máme šanci dobří a které by měly přispět ke konkurenceschopnosti země za deset patnáct let, je jedna transformace vědy a výzkumu. Přitom všichni ty oblasti znají, jenom se to bojíme říci,“ uv rozhovoru pro ČESKOU POZICI profesor Vladimír Mařík, vedoucí katedry kybernetiky ČVUT a př rady Technologické agentury ČR podporující aplikovaný výzkum. A dotyčné disciplíny také jmenoval: informatika a kybernetika, medicína a biotechnologie, a nanotechnologie, jaderná energetika, fyzikálně založené vědy jako optika, laserová techn optoelektronika. „Tam jsme dobří, tam je perspektiva, šance, že budeme vyvážet; jiná odvětví tu nemají tako infrastrukturu a výsledky,“ doplnil Mařík, jehož ústav spolupracuje s NASA, Pentagonem neb průmyslem. Důležitý prostor dává i společenským vědám, které jsou nezbytné pro rozvoj celo cílů. Podle profesora Ivo Vondráka, rektora Vysoké školy báňské, jenž patří k nejprogresivnějším univerzit, je vytčení národních priorit důležité. „Poslední zpracované strategie konkurenc jasně poukazují na to, že jejím základem byl, je a bude průmysl. Pokud bych měl z této obl dvě klíčová odvětví, jsem přesvědčen o tom, že to je především energetika a informační tec Vondrák. Oba obory totiž reprezentují oblasti s nejvyšší přidanou hodnotou a integrují řadu souvise jako strojírenství, nové materiály i nanotechnologie. IT je pak zase důležité pro automobi biomedicínu, logistiku, ale třeba i dopravní telematiku. Vládní know-how k nezaplacení Opatrnější v pojmenování priorit je předseda Grantové agentury ČR, která udílí peníze vědc výzkumu. „Hlavní význam vidím v tom, že snad najdeme oblasti, kde při vyšší koncentraci pr výzkum a vývoj si naše země vytvoří lepší podmínky pro růst inovačního potenciálu... Kdyby mají být směry, prodám to know-how vládě,“ říká s úsměvem Matějů. Představa, že každému „n dosáhneme v tak kompetitivní soutěži, jako je věda, výjimečných výsledků a u všech, je lic Zvýšit konkurenceschopnost se snaží všechny státy. Podle Haňky proběhlo či probíhá přehodn výzkumných priorit u našich sousedů, ale i v celé Evropě – většinou pod tlakem asijských z a Indie. I Česko by tedy mělo vědět, jak se do roku 2030 se změnou situace vypořádat. Vybereme si jakožto prvořadé nanotechnologie, IT nebo biotechnologie? „Jaké to mohou být s otazka, neboť tím opět přeměňujete celý problém na nalezení tuctu či kolika směrů, jako se předchozím procesu. Jako priority pak máte téměř vše! Použil jste termíny nano- či biotech hezká slova; ale víte, co jimi máte přesně na mysli? Asi ne. A tomu se tentokráte snažíme profesor Haňka, předseda Koordinační rady pro výběr priorit výzkumu v ČR.