Oceníme univerzity, které budou spolupracovat s firmami

21.6.2011, rubrika: Česko, strana: 6, autor: Jana Machálková

Ivan Wilhelm, náměstek ministra školství

Rozhovor

Vysoké školy mají spojovat vzdělávání s tvůrčí činností, kterou je například i komerční výzkum, říká v rozhovoru pro Hospodářské noviny náměstek ministra školství Ivan Wilhelm. O návrhu vysokoškolského zákona, který jeho úřad připravil, bude na konci měsíce přesvědčovat 150 akademiků.

„Musíme si navrhované věci vysvětlit tak, aby byly správně a v souvislostech pochopeny,“ dodává.

* Vaším hlavním úkolem bude dokončit nový vysokoškolský zákon. Jeho pracovní návrh se ale akademikům nelíbí už teď. Sepsali proti němu 22 připomínek a například Univerzita Karlova varovala před devalvací vzdělání...

Tento pracovní návrh byl původně určen pro pracovní konzultace tak, aby se vysoké školy mohly na přípravě zákona podílet. Ministerstvo chtělo s reprezentacemi škol jednotlivé body věcného záměru zákona projednat a vyjasnit si je. Teprve pak jsme chtěli návrh nového znění zveřejnit a umožnit veřejnou debatu. Předešlo by se tím řadě nedorozumění.

* Nový zákon počítá například se zavedením dvouletého profesního vzdělávání bez titulu nebo možností získat titul JUDr. nebo PhDr. bez nutnosti absolvovat magisterské studium. Je české univerzitní prostředí na takové změny připraveno?

Část škol na to připravená je, část není. Nyní si s akademiky musíme navrhované věci vysvětlit tak, aby byly správně a v souvislostech pochopeny. Je třeba rozumět celému systému. Nejsem tady pro to, abych byl hrází proti vysokým školám. Nejsem proti vysokým školám a ani zákon není proti nim.

* Ministr Josef Dobeš řekl, že

si vás na ministerstvo bere hlavně kvůli tomu, že znáte univerzitní prostředí zevnitř a budete schopen akademiky lépe přesvědčit o změnách, které úřad plánuje. Už víte, jakou zvolíte taktiku?

Na konci června chci svolat jednodenní zasedání akademické obce. Nebude tam všech třicet tisíc akademiků, ale řekněme 150 nejrespektovanějších autorit. Budeme se bavit o pilířích připravovaného věcného záměru vysokoškolského zákona, který bude základem pro reformu.

* V čem budou hlavní změny spočívat?

Jde třeba o kariérní postup akademických pracovníků. Je zde návrh, aby se z akademických titulů docent nebo profesor staly spíše názvy pro funkční zařazení uvnitř univerzity. Takovou funkci může dostat například někdo z průmyslu nebo veřejné správy. Bude samozřejmě muset doložit, že má významné vědecké výsledky ve svém oboru a že se podílí na vzdělávání – přednáší, vede diplomové práce, připravuje doktorandy. Tento člověk nezíská titul docenta nebo profesora, ale vysokou funkci v hierarchii vysoké školy, na kterou nyní dosáhnou jen docenti nebo profesoři. Potřebujeme to rozhýbat, ne někoho oslovovat akademickým titulem.

* Takže když to zjednoduším, na funkci profesora bude moci dosáhnout i někdo, kdo má třeba „jen“ titul Ph. D., kterému se někdy říká velký doktorát, a nemusí být předtím docentem?

Ano, tak by to mohlo být. Dosud zákon stanoví pravidla pro profesorské jmenovací řízení. Vědecká komise hodnotí výkon navrženého člověka, kterého pak prezident na návrh rektora jmenuje profesorem. On si potom na vizitku píše „profesor Wilhelm“, ale přitom pracuje jako úředník na ministerstvu školství. Jestliže ale bude chtít být profesorem s funkčním místem na vysoké škole, musí na této škole přímo působit, věnovat se výzkumu a mít za sebou pedagogickou činnost.

* Po svém předchůdci jste zdědil také plány na to, aby vysoké školy dostávaly peníze i podle dosažené kvality, ne jen podle počtu studentů. V roce 2012 se má rozpočet jednotlivých škol z třiceti procent odvíjet podle toho, jak jsou kvalitní. Budete v tom pokračovat?

Myslím si, že v roce 2012 by tento podíl měl činit ještě víc než třicet procent. Kolik by to mělo být, vám ale v tuhle chvíli neřeknu. Nynější kvalitativní kritéria se týkají především kvality vzdělávání a zhruba ze čtvrtiny kvality výzkumu. Podle mě ale školy mají a musí působit nejenom v oblasti vzdělání a výzkumu. Velmi důležité je, aby spojovaly vzdělání s tvůrčí činností. Tím myslím například komerční výzkum, spolupráci s firmami. Je jasné, že bakalářské obory nemohou zářit v nějakém objevitelském výzkumu, ale zcela jistě mohou dělat takové tvůrčí činnosti, které souvisí s náplní jednotlivých oborů.

* Mluví se také o nutnosti rozdělit univerzity na výzkumné, které budou dělat hlavně špičkovou vědu, a na praktické, které se budou věnovat výuce a přípravě odborníků pro praxi. Kdy toto rozdělení nastane?

Nechceme to určovat shora. Není naší ambicí říct, že tato škola bude výzkumná a tato praktická. Ministerstvo však bude mít takové „drobnosti“, jako jsou peníze a kvalitativní kritéria, kterými budeme školy stimulovat, aby se samy rozhodly, jestli je pro ně výhodnější dělat excelentně třeba právě tvůrčí činnosti, anebo výzkum.

***

S čím také počítá návrh vysokoškolského zákona: Krátké studium bez titulu Přibude možnost „superkrátkého“ studia zaměřeného na praxi. Peníze podle kvality Od roku 2012 rozhodne o 30 procentech rozpočtu univerzit jejich kvalita. Školné a půjčky Od roku 2013 má být zavedeno školné v maximální výši 10 tisíc korun, jeho výši si každá škola určí sama. Student je začne splácet po získání diplomu.