Rozhovor s Janem Švejnarem ****************************************************************************************** * Rozhovor s Janem Švejnarem ****************************************************************************************** 26.8.2011 18:10    ČRo 6    strana     Jan BEDNÁŘ, moderátor -------------------- S ekonomem Janem Švejnarem natočila následující rozhovor Lída Rakušanová. Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka -------------------- Pane profesore, vy jste před dvaceti lety v Praze spolu s Josefem Zieleniecem založil při univerzitě a Akademii věd centrum pro ekonomický výzkum a doktorské studium CERGE EI, a to novou generaci ekonomů ze zemí bývalého východního bloku. Povedlo se vám to? Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity -------------------- Povedlo se nám to. Byl to velký projekt samozřejmě. Tehdy sponzoři, nadace různé a tak dál že je to tak rozsáhlý projekt, že vlastně ho uskuteční jenom v jedné zemi. A říkali, ať si Varšavu nebo Prahu nebo Budapešť, tak jsme zkoumali různé možnosti. A nakonec jsme ho usku po dvaceti letech musím říct, že máme stovky absolventů, kteří působí na důležitých pozicí to v akademickém světě, ať už je to v bankách, ať je to v národních bankách, veřejných ins Mezinárodního měnového fondu, ale zkrátka, když se na to člověk podívá, tak opravdu ten ús než jsme tehdy, myslím, úplně očekávali. Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka -------------------- A čím jsou ti vaši absolventi jiní než ostatní ekonomové, kteří tady vycházejí z vysokých Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity -------------------- Tak víte, my jsme založili centrum, vlastně učiliště a výzkumné pracoviště, které jede úpl standardů, které jsou na nejlepších univerzitách světa. Takže jsme to rozjeli na vysoké úr jsme, že zde bude řídící a dozorčí výbor, složený z profesorů ze všech špičkových univerzi Prinstonu, Michiganu, Berkley a tak dále, londýnské školy ekonomie. A ti nasadili laťku ho Všechno je v angličtině, takže vlastně ti studenti se zde vzdělávají stejně tak, jakoby se těch špičkových světových univerzitách. A přitom je to zde v Praze a všechny ty výsledky j zde, jsou samozřejmě diskutovány zde, takže z toho má česká společnost obrovskou výhodu i je to uloženo zde na Karlově univerzitě a na Akademii věd České republiky. Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka -------------------- A jakou konkrétní výhodu z toho má ta česká společnost? Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity -------------------- Tak podívejte se, my tady máme, že jo, jak říkám, stovky mozků, které zde působí a které, někdy dělají velice teoretickou nebo technickou práci, tak nakonec ty poznatky a výsledky diskutují i na úrovni, které jsou důležité pro hospodářskou politiku, ať už je to neformál to v NERVu, ať už je to v rámci poradenství jednotlivým ministrům. Naši absolventi jsou čl rady České národní banky. Dokonce guvernér Singer, ačkoliv se mnou studoval v Pittsburghu, Pittsburghu, tak zde působil jako asistent, profesor, takže zde vyučoval. Takže je to všec je to nejenom u nás, ale je to na Slovensku, je to v Polsku, je to v Rusku. Je to prostě v Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka -------------------- Vy tedy máte takový zajímavý odborný tým sdružený pod názvem IDEA, Institut pro demokracii analýzu. Ten už má za sebou několik takových teoretických prací na různá témata, například důchodovou reformu a podobně, ale naslouchají vám politici? Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity ------------------- Naslouchají, protože víme, že diskutují a někdy používají přímo naše tabulky, které,  s vý dále. Ta druhá otázka, která je relevantní, na kterou jste se zaměřila, jestli to vlastně dopad na reálnou hospodářskou politiku. Tam myslím, že ne do té samé míry, protože samozře politika jako politika hraje roli. Takže nakonec, i když to, co je třeba optimální z hledi blahobytu, neznamená, že to bude to, na čem se strany dohodnou, ale to už tak je ve světě si,že to důležité je, že zde je instituce, která dodává analýzy, které jsou objektivní, kt zohledňují všechny možné věci, ukazují, jaká akce bude mít jaký následek, například sjedno jaký bude mít dopad na chudší rodiny, na bohatší rodiny a tak dále. A z toho se potom už p politická debata jak s tím naložit. Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka -------------------- Protože i členové té Národní ekonomické rady vlády toho známého NERVu si občas stěžují, že kdyby házeli hrách na stěnu tak trochu. Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity -------------------- Tak to víte, to je pravda. Já jsem možná už tak trochu na to zvyklý, protože jsem působil desetiletí s různými vládami na světě. A někdy opravdu je to pozoruhodné, protože navrhnet den je to uzákoněno a funguje to. A někdy pracujete velmi usilovně na nějakém projektu, př a z různých důvodů, někdy i třeba změna vlády nebo koalice to nakonec vůbec nikam nevede. zase tak jako z toho zklamán, protože si říkám, ta práce zde je, ty studie jsou. Jsou deba že budou použity i v příštích vládách nebo koalicích. Takže já se na  to dívám spíše dlouh že ten NERV sehrává pozitivní roli. Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka -------------------- Kde vidí lidé z vaší líhně tu svoji budoucnost, v Evropě, v té východní Evropě, anebo někd Spojených státech? Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity -------------------- Víte, oni jsou všude. Přibližně třetina je opravdu v tom soukromém sektoru. A je jak zde, Třetina je v těch státních nebo, řekněme, veřejných institucí, včetně Mezinárodního měnové Světové banky ve Washingtonu, Evropské banky pro konsolidaci a rozvoj v Londýně, OECD v Pa jich je zde v České národní bance a jinde. A řada jich učí a dělá výzkum, ať už je to zde nebo v Polsku nebo na Ukrajině. Lída RAKUŠANOVÁ, redaktorka -------------------- Tak to je docela pěkná síť. Jan ŠVEJNAR, profesor Michiganské univerzity -------------------- Je to krásná síť. A víte, do určité míry jsme vlastně pro Karlovu univerzitu a pro akademi znovu vytvořili takové to povědomí, že Praha je místo, kam se jde studovat, kde se získají lidé tak nějak po celý život patří. A ta síť, jak říkám, několik set nyní ekonomů, kteří j a kteří se znají a působí na těch různých pracovištích v různých zemích, představuje obrov když, no, vezměme si příklad, kdyby byla nějaká velká hospodářská krize, kdy lidé budou v klíčových místech, tak /nesrozumitelné/ svoji činnost, myslí podobně logicky a tak dále, č velký dopad. Jan BEDNÁŘ, moderátor --------------------