Vysoká škola: studenti oceňují, že se nemusí učit průběžně ****************************************************************************************** * Vysoká škola: studenti oceňují, že se nemusí učit průběžně ****************************************************************************************** 26.8.2011, Mladá fronta DNES, strana 11, Studium - příloha, Kamila Hudečková      Studenti, kteří nastupují do prvních ročníků vysokých škol, mají někdy o tom, co je čeká, představy. Někdo si myslí, že učivo nebude tak náročné, jiného překvapí, kolik peněz musí Zeptali jsme se studentů, jak na první ročník vzpomínají. Třiadvacetiletá Karolína Štochlová z Rejkovic ve středních Čechách studuje na ČVUT obor ge První ročník studia byl pro ni samé překvapení. „Na školu jsem se dostala bez přijímacích dobrým výsledkům na střední škole. Po pravdě, když jsem se na školu hlásila, nepročetla js studijní plán. V zimním semestru na mě čekaly předměty jako aplikovaná optika, těžká matem geodézie,“ vzpomíná na začátky studia.             Požadavky na splnění zkoušek byly podle ní velice vysoké. Nejenže musela absol cviční, ale v průběhu semestru vypracovávat i úkoly a psát zápočtové testy. „Nejtěžší bylo na systém bodování a styl výuky,“ říká studentka, která letos obhájila bakalářskou práci a inženýrské studium.             Náročná byla i finanční situace. „Život v Praze není levný. Drahá jsou i skrip musela pořídit novou kalkulačku a notebook,“ dodává.             Samozřejmě vidí i výhody: škola není každý den a rozvrh si lze upravit podle s nutné učit se z hodiny na hodinu. „Je tedy možné věnovat se více koníčkům nebo chodit na b Karolína Štochlová. Nápor přišel v lednu, se začátkem zkouškového období To, že se nemusí učit z hodiny na hodinu, oceňuje i dvacetiletá Anna Kozáková, která studu na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a nyní jde do druhého ročníku. Radost udělal i rozvrh - od osmi hodin měla vyučování jeden den v týdnu. Nadšená je z praktických cvičení i z toho, že nepíšou mnoho průběžných testů. „Nápor v prv přišel až v lednu o zkouškovém období, ale nakonec jsem většinu předmětů zvládla na první mi to v té době těžké, ale teď ve srovnání s letním semestrem, který byl o dost náročnější jinak,“ potvrzuje Anna Kozáková.             Devatenáctiletý David Špaček se do prvního ročníku teprve chystá. Dostal se na ČVUT v Praze. „Největší změnou pro mě asi bude, že si můžu sám volit rozvrh a přizpůsobit potřebuji. Zatím si moc nedovedu představit, jak to bude na škole vypadat ohledně známek, zkoušení,“ svěřuje se mladý muž. Také je zvědavý, kolik peněz ho bude stát nákup učebnic a Zkuste se ještě na VŠ přihlásit, není pozdě Na vysokou školu se letos můžete ještě dostat. Velká většina soukromých škol vypisuje výbě konec srpna i na září. Ale přijímají i některé veřejné vysoké školy, především s technický Například Vysoká škola chemickotechnologická v Praze přijímá přihlášky do bakalářských obo Jak se píše na jejich webu, studenti jsou přijímáni bez přijímacích zkoušek.             Bez přijímaček se lze dostat i na mnoho soukromých vysokých škol. Spousta z ni přijímací řízení, které se většinou skládá jen z pohovoru, během celého září, jako napříkl informatiky a ekonomiky.             Že je studium na soukromých školách zajímavé a přínosné, potvrzují mnozí stude A to přesto, že se zde platí školné. Například jedenadvacetiletý Kryštof Diatka studuje ob publicistika na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze. „Chtěl jsem studovat novinařinu, ale bohužel jsem se na Univerzitu Karlovu na obor žurnali Hledal jsem proto jinou školu s podobným zaměřením a volba padla na Literární akademii Jos vzpomíná Kryštof Diatka. Svého rozhodnutí rozhodně nelituje. „Velmi mě například překvapil kantorů,“ potvrzuje.             Z dalších plus vyzdvihuje to, že škola v prvním ročníku kladla důraz na histor antropologii, což jsou obory, které obsahují znalosti, jaké by podle něj neměl schopný žur postrádat.             Na škole se platí školné 60 000 korun za rok. „Ale skripta v tom započítána ne každý student zaplatit zvlášť,“ doplňuje.